ECLI:CZ:NS:2022:24.ND.498.2022.1
sp. zn. 24 Nd 498/2022-33
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobců a) I. D. , narozené XY, bytem v XY, b) L. N. , narozeného XY, bytem ve XY, obou zastoupených JUDr. Natalií Navrátilovou, advokátkou se sídlem v Chropyni, Masarykova 12, proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16 a 2) Nejvyššímu státnímu zastupitelství , se sídlem v Brně, Jezuitská 585/4, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 25 C 191/2015, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 9. 2019, č. j. 44 Co 744/2018-124, k námitce podjatosti uplatněné žalobci v řízení vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 23 Nd 224/2021, takto:
Námitka podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Pavla Příhody, Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Marka Del Favera ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 23 Nd 224/2021 se odmítá .
Odůvodnění:
Podáním ze dne 28. 2. 2022 (došlým Nejvyššímu soudu dne 11. 8. 2022) žalobci uplatnili námitku podjatosti vůči soudcům Nejvyššího soudu P. P., J. N. a M. D. F. Námitka podjatosti byla odůvodněna rozličnými invektivami na adresu uvedených (a mnohých dalších) soudců, stejně jako jejich údajným nesprávným postupem v dříve projednávaných věcech. Zmiňovaní soudci se podíleli na přijetí usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2022, č. j. 23 Nd 224/2021-399, kterým bylo rozhodnuto (o dřívější námitce podjatosti v této věci), že soudci Nejvyššího soudu V. B. a P. S. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování ve věci vedené před dovolacím soudem pod sp. zn. 30 Cdo 285/2021, a že ve zbývajícím rozsahu se k podané námitce podjatosti nepřihlíží.
Podle ustanovení §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Z §15a o. s. ř. se podává, že účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni (odstavec 1). Účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů poté, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců nebo přísedících (odstavec 2).
Ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. pak určuje, že o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Nejvyšší soud se zabýval nejprve otázkou, zda žalobci uplatnili námitku podjatosti včas. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009, vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo pravomocně ukončeno, je opožděná.
Námitka podjatosti uplatněná rovněž v poměrech právě projednávané věci až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je z povahy věci opožděná a bezpředmětná (rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení). Srov. v literatuře např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 83; srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. 33 Nd 223/2014, ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 29 Nd 391/2015, ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 27 Nd 144/2017, či ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. 30 Nd 38/2018. Ve sledovaných souvislostech dlužno připomenout, že dovolání žalobců již bylo pravomocným usnesením tohoto soudu ze dne 30. 3. 2022, č. j. 30 Cdo 285/2021-431, částečně odmítnuto a řízení o něm bylo ve zbývajícím rozsahu zastaveno. Neprobíhá-li v označené věci dovolací řízení, je tím bez dalšího zřejmé, že již z téhož důvodu nelze za včasnou považovat ani námitku směřující proti těm soudcům, kteří v jeho rámci rozhodovali o námitce podjatosti, když navíc i o ní již bylo pravomocně rozhodnuto usnesením ze dne 31. 1. 2022, č. j. 23 Nd 224/2021-399.
Uplatnili-li proto žalobci námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu P. P. a J. N. až poté, co řízení o námitce podjatosti vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 23 Nd 224/2022 bylo skončeno pravomocným rozhodnutím, učinili tak opožděně. Nejvyšší soud proto námitku podjatosti jako opožděnou podle §16 odst. 2 o. s. ř. odmítl, aniž se zabýval opodstatněností argumentace, jíž žalobci onu námitku zdůvodňovali.
Dřívější námitka podjatosti (zde směřující proti soudci Nejvyššího soudu D. V., který je podle rozvrhu práce povolán k rozhodnutí o nynější a později uplatněné námitce podjatosti) odůvodněná pouze těmi okolnostmi, které jako zcela zjevně nezpůsobilé být důvodem k vyloučení soudce, není řádnou námitkou podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako obstrukční postup žalobců (jako procesní obstrukci), který s přihlédnutím k ustanovení §2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany (srov. v daných souvislostech obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod číslem 2/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, uveřejněné pod číslem 46/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Důvod předložit věc k rozhodnutí o „námitce podjatosti“ jinému senátu Nejvyššího soudu (§16 odst. 1 věta druhá o. s. ř.) tedy tříčlenný senát Nejvyššího soudu rozhodující v této věci neshledal; odkázat lze ve sledovaných souvislostech i na důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sen. zn. 29 NSČR 81/2018, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 ICdo 78/2018. Z výše popsaného je totiž mimo pochybnost, že žalobci právem reprobovaným způsobem účelově řetězí zcela zjevně bezdůvodné námitky podjatosti soudců soudů všech stupňů.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 10. 2022
JUDr. David Vláčil
předseda senátu