ECLI:CZ:NS:2022:25.CDO.113.2022.1
sp. zn. 25 Cdo 113/2022-450
sp. zn. 25 Cdo 421/2022
sp. zn. 25 Cdo 422/2022
sp. zn. 25 Cdo 423/2022
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobce: M. K. , narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Vítem Kubalcem, advokátem se sídlem Hlinky 57/142a, Brno, proti žalovanému: P. Č. , narozený XY, bytem XY, o 76.600 Kč s příslušenstvím, o obnovu řízení, vedené u Okresního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 21 C 169/2012, o dovolání žalobce proti usnesením Městského soudu v Praze a) ze dne 28. 5. 2020, č. j. 51 Co 172/2020-366, b) ze dne 11. 11. 2020, č. j. 51 Co 339/2020-392, c) ze dne 11. 11. 2020, č. j. 51 Co 340/2020-394, a d) ze dne 11. 11. 2020, č. j. 51 Co 341/2020-396, takto:
I. Dovolání se odmítají .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. 5. 2020, č. j. 51 Co 172/2020-366, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 2. 3. 2020, č. j. 21 C 169/2012-358, jímž žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků pro řízení o obnovu řízení vedeného u tohoto soudu pod sp. zn. 21 C 169/2012, jelikož podaná žaloba představuje zjevně bezúspěšné bránění práva, a nejsou tak splněny podmínky podle §138 o. s. ř.
Proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2020, č. j. 51 Co 172/2020-366, podal žalobce (aniž by byl právně zastoupen) dovolání [dále též jen „dovolání a)“], jímž se domáhal zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů, a současně požádal o prominutí soudních poplatků z podaného dovolání a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o něm.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. 11. 2020, č. j. 51 Co 339/2020-392, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 10. 7. 2020, č. j. 21 C 169/2012-372, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů ve věci obnovy řízení sp. zn. 21 C 169/2012, s ohledem na to, že žalobci nebylo pravomocně přiznáno osvobození od soudních poplatků, a nebyly tak naplněny předpoklady pro ustanovení zástupce podle §30 o. s. ř.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. 11. 2020, č. j. 51 Co 340/2020-394, potvrdil usnesení ze dne 19. 8. 2020, č. j. 21 C 169/2012-381, jímž Obvodní soud pro Prahu 10 žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků a neustanovil mu zástupce pro řízení o dovolání a).
Usnesením ze dne 11. 11. 2020, č. j. 51 Co 341/2020-396, Městský soud v Praze potvrdil usnesení Obvodního sodu pro Prahu 10 ze dne 19. 8. 2020, č. j. 21 C 169/2012-382, jímž bylo podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastaveno řízení o žalobě na obnovu řízení pro nezaplacení soudního poplatku za podanou žalobu.
Proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 11. 11. 2020, č. j. 51 Co 339/2020-392, podal žalobce dovolání [dále též jen „dovolání b)“] a navrhl zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů. Proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 11. 11. 2020, č. j. 51 Co 340/2020-394, podal žalobce dovolání [dále též jen „dovolání c)“], jímž navrhl, aby byla rozhodnutí soudů obou stupňů zrušena. Proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 11. 11. 2020, č. j. 51 Co 341/2020-396, podal žalobce dovolání [dále též jen „dovolání d)“] a požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů.
Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 15. 10. 2021, č. j. 21 Co 169/2012-437, přiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a ustanovil mu zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání d).
V následném doplnění dovolání d) žalobce dovozuje jeho přípustnost podle §237 o. s. ř. s ohledem na otázku doposud neřešenou dovolacím soudem, zda je možné za zjevně bezúspěšné uplatňování práva pokládat situaci, v níž žalobce v žalobě na obnovu řízení neoznačí důkazy ke svým tvrzením, aniž by byl přitom soudem řádně poučen, že pokud tak neučiní, bude jeho žádost o osvobození od soudních poplatků zamítnuta jako zjevně bezúspěšné uplatňování práva. Dovolatel má za to, že neobsahovala-li žaloba na obnovu řízení potřebné náležitosti, měl být vyzván k odstranění nedostatků postupem podle §43 o. s. ř. a současně poučen o následku v podobě zamítnutí jeho návrhu na osvobození od soudních poplatků pro bezúspěšné uplatňování práva. Na podporu svých závěrů dovolatel odkázal na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 218/2005 a sp. zn. 30 Cdo 2629/2006 a navrhl zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.) a zabýval se dalšími podmínkami dovolacího řízení. Shledal, že dovolání a), c), b), směřují proti rozhodnutím, vůči nimž není dovolání podle §238 odst. 1 písm. i) a písm. j) o. s. ř. přípustné, navíc dovolání c), b) jsou opožděná, neboť byla podána po uplynutí dvouměsíční lhůty stanovené v §240 odst. 1 o. s. ř. (napadená rozhodnutí byla doručena žalobci dne 1. 12. 2020, dovolání byla podána 1. 3. 2021). Tato dovolání tudíž Nejvyšší soud, aniž by se zabýval podmínkou advokátního zastoupení (viz §241b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.), podle §243c o. s. ř. odmítl.
Dovolání d) bylo podáno včas, za splnění podmínky advokátního zastoupení (§241 o. s. ř.), není však přípustné podle §237 o. s. ř. Je ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, že soudy jsou vázány (§170 odst. 1 o. s. ř.) pravomocnými rozhodnutími, kterými byla zamítnuta žádost účastníka o osvobození od soudních poplatků (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněné pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Je-li pak opravným prostředkem zpochybněno následné rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, nelze již přezkoumávat, zda tato rozhodnutí byla věcně správná (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 22 Cdo 2818/2020, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 1924/2014). Upíná-li dovolatel svou argumentaci k otázce zřejmě bezúspěšného uplatňování práva, nejde tak o otázku, na níž by napadené rozhodnutí záviselo, a jež by byla způsobilá založit přípustnost dovolání b); k tomu viz též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013. Nejvyšší soud tedy i toto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Nad rámec uvedeného lze podotknout, že dovolateli nic nebránilo doplnit své podání způsobem naznačeným v usneseních, jimiž bylo rozhodnuto o neosvobození od soudních poplatků, a v návaznosti na to pak uplatňovat své návrhy a hájit svá práva. Není tak důvodu spatřovat v postupu soudu zásah do práva na spravedlivý proces, neboť žalobce si svých procesních povinností v tomto směru musí být vědom i z dalších řízení, která vede (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 33 Cdo 185/2020).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 3. 2022
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu