ECLI:CZ:NS:2022:25.CDO.1187.2022.1
sp. zn. 25 Cdo 1187/2022-438
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Bořivoje Hájka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobců: a) L. K. , narozený XY, b) M. K., narozená XY, oba bytem XY, oba zastoupeni Mgr. Ing. Milanem Sochorem, advokátem se sídlem Divadelní 6, 602 00 Brno, proti žalované: J. F. , narozená XY, bytem XY, zastoupená Mgr. Janem Bičištěm, advokátem se sídlem Rasochy 67, 281 26 Uhlířská Lhota, o odstranění stromu, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 7 C 44/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 23. 11. 2021, č. j. 23 Co 120/2021-398, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud odmítl dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 23. 11. 2021, č. j. 23 Co 120/2021-398, podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu tohoto ustanovení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Sb. rozh. obč.“, jakož i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16). Citované ustanovení zakládá přípustnost dovolání na požadavku identifikace právní otázky (hmotného nebo procesního práva), na níž záviselo rozhodnutí odvolacího soudu, dovolatelem a jejího posouzení z hlediska vztahu k judikatuře Nejvyššího soudu. Jinými slovy vyjádřeno, předmětné ustanovení předpokládá, že dovolatel zpochybní právní posouzení odvolacího soudu s poukazem na to, že vybranou právní otázku již Nejvyšší soud vyřešil, avšak odvolací soud ji posoudil v rozporu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, nebo že vybranou otázku již Nejvyšší soud vyřešil, odvolací soud ji posoudil v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, nicméně dovolatel je toho názoru, že by otázka přesto měla být posouzena jinak, či že vybranou právní otázku již Nejvyšší soud řešil, avšak jeho judikatura je ve vztahu k této otázce nejednotná, anebo že vybranou právní otázku doposud Nejvyšší soud neřešil (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 3. 2016, sp. zn. II. ÚS 85/16).
Žalovaná v dovolání polemizuje se skutkovými závěry, které měl učinit odvolací soud ze znaleckého posudku MUDr. Ireny Krčmové, CSc., a se správností procesního postupu, když odvolacímu soudu vytýká nesprávné provedení důkazu, a to znaleckého posudku, nezadání nového znaleckého posudku či nedostatky v průběhu jednání. Žalovaná směšuje předpoklady přípustnosti dovolání a dovolací důvody, a ačkoli cituje obsah ustanovení §237 o. s. ř., nevymezila, která konkrétní právní otázka, na níž je napadené rozhodnutí založeno, v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.
Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení §132 o. s. ř.) nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem. Argumentací části dovolání, která směřuje proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu ze znaleckého posudku MUDr. Ireny Krčmové, CSc., se proto dovolací soud nezabýval, neboť skutkovým stavem je vázán a není oprávněn jeho správnost přezkoumávat (§241a odst. 1 a §242 odst. 3 o. s. ř.).
Tvrzenými vadami řízení, které mají spočívat v nesprávném provedení důkazu či v průběhu jednání před odvolacím soudem, se dovolací soud nemůže samostatně zabývat, neboť k ním lze přihlédnout pouze v případě jinak přípustného dovolání; samotná tvrzená vada řízení přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. založit nemůže (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2015, sp. zn. 23 Cdo 248/2015).
Vzhledem k tomu, že dovolání z výše uvedených důvodů není přípustné, dovolací soud jej podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Tímto rozhodnutím se řízení nekončí; o náhradě případných nákladů tohoto dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 6. 2022
JUDr. Hana Tichá
předsedkyně senátu