ECLI:CZ:NS:2022:25.CDO.1898.2022.1
sp. zn. 25 Cdo 1898/2022-285
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudkyň JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobkyně N. H., narozená XY, bytem XY, zastoupená Mgr. Alenou Pařízkovou, advokátkou se sídlem Řešovská 519/1, Praha 8, proti žalovanému: D. K. , narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Martinem Dostálem, advokátem se sídlem Belgická 276/20, Praha 2, o zaplacení 1 160 809 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 28 C 64/2018, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2022, č. j. 15 Co 333, 334, 335, 336/2021-230, takto:
Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2022, č. j. 15 Co 333, 334, 335, 336/2021-230, se zamítá .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 21. 5. 2021, č. j. 28 C 64/2018-136, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 15. 7. 2021, č. j. 28 C 64/2018-182, usnesením ze dne 19. 7. 2021, č. j. 28 C 64/2018-186, a opravným usnesením ze dne 15. 7. 2021, č. j. 28 C 64/2018-187, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 1 044 728 Kč a na náhradě nákladů řízení 163 880 Kč.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 8. 2. 2022, č. j. 15 Co 333, 334, 335, 336/2021-230, shora uvedená rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil, vyjma výroku o nákladech řízení, který změnil, a uložil žalovanému zaplatit na náhradě nákladů odvolacího řízení žalobkyni 25 600 Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný včas dovolání a současně navrhl odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku odvolacího soudu s odůvodněním, že mu hrozí újma v podobě insolvence a exekučního řízení.
Podle ustanovení §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17).
K tomu, aby dovolací soud mohl závažnost újmy posoudit, musí dovolatel uplatnit potřebná tvrzení a označit či předložit k jejich prokázání důkazy, ledaže je závažnost hrozící újmy zřejmá přímo z obsahu spisu. Dovolatel návrh na odklad vykonatelnosti a právní moci odůvodnil pouze konstatováním, že mu hrozí exekuce či insolvence. Podle skutkových tvrzení žalovaného je studentem, část žalobkyni přiznaného nároku uhradil z peněz našetřených z brigád a zapůjčených od rodičů. Netvrdí, že by měl jiné finanční prostředky či majetek větší hodnoty a uvedené nevyplývá ani ze spisu.
Nemá-li žalovaný žádné příjmy a postižitelný majetek, nehrozí mu závažná újma, jež by měla zásadní dopad do jeho majetkových poměrů. Na základě případné exekuce vedené pro vymožení žalobkyni přiznaného plnění v nyní projednávané věci do pravděpodobného termínu rozhodnutí dovolacího soudu o podaném dovolání by byla uhrazena pouze malá část povinného plnění, která by i v případě pozdějšího zrušení vykonatelného rozhodnutí mohla být bez obtíží vrácena. Ostatně v tomto ohledu není tvrzeno, že by poměry žalobkyně byly natolik nepříznivé, že by v případě zrušení napadeného rozhodnutí bylo poskytnuté plnění pro dovolatele nedobytné.
Protože tedy dovolatel nedoložil, že by mu bez odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí hrozila závažná újma na jeho právech, a uvedené nevyplynulo ani z obsahu spisu, Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícím proti rozhodnutí ve věci samé) návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodný zamítl [§243 písm. a) o. s. ř.].
Uvedené platí rovněž pro odklad právní moci, navíc tomuto návrhu žalovaného nelze vyhovět i proto, že odklad právní moci dopadá na případy, kde dovoláním napadené rozhodnutí neukládá vynutitelnou povinnost (např. určení práva nebo nahrazení projevu vůle), avšak o takový případ se v projednávané věci nejedná.
Nejvyšší soud proto i návrh na odklad právní moci zamítl jako nedůvodný.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 9. 2022
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu