ECLI:CZ:NS:2022:25.CDO.2303.2022.1
sp. zn. 25 Cdo 2303/2022-357
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobce: P. K. , narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Kristýnou Knapešovou, advokátkou se sídlem Kaprova 42/14, 110 00 Praha, proti žalované: H. M. , narozená XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Michalem Špirkem, advokátem se sídlem Vysoká 92, 269 01 Rakovník, o ochranu osobnosti, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 4 C 48/2020, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2022, č. j. 21 Co 55/2022-308, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:
Návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2022, č. j. 21 Co 55/2022-308, v části, jíž byl potvrzen výrok I věta prvá rozsudku soudu prvního stupně, se zamítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Rakovníku rozsudkem ze dne 24. 9. 2021, č. j. 4 C 48/2020-258, uložil žalované povinnost odstranit dvě kamery, nacházející se na budově č. p. XY, stojící na pozemku parc. č. st. XY, zapsaném na listu vlastnictví č. XY pro obec XY, katastrální území XY, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště XY, tak, aby nesnímaly žádnou část pozemku žalobce, a to jednu nacházející se na přední straně budovy a druhou na zadní straně budovy při pohledu od pozemní komunikace vlevo. Zamítl žalobu co do povinnosti žalované odstranit z této budovy kameru nacházející se na zadní straně domu při pohledu od pozemní komunikace vpravo. (výrok I) Dále zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby žalovaná byla povinna znehodnotit veškeré zaznamenané zvukově-obrazové záznamy z kamer uvedených pod výrokem I, na kterých je zaznamenaná jakákoliv část pozemku žalobce nebo osob či předmětů na něm se nacházejících. (výrok II) Zamítl vzájemnou žalobu, kterou se žalovaná domáhala, aby žalobce odstranil záznamové zařízení: obě kamery umístěné na vedlejší stavbě přístavku (hospodářském stavení) stojícího na pozemku parc. č. st. XY, zapsáno na listu vlastnictví č. XY pro obec XY, katastrální území XY, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště XY, a to tak, aby nesnímaly pozemky parc. č. XY a parc. č. XY, zapsané na listu vlastnictví č. XY pro obec XY, katastrální území XY, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště XY, s veřejným prostranstvím a veřejně přístupnou komunikací (výrok III). Rovněž zamítl vzájemnou žalobu, kterou se žalovaná domáhala, aby žalobce byl povinen znehodnotit veškeré obrazové záznamy z kamer uvedených pod výrokem III, na kterých je zaznamenána žalovaná (výrok IV). Výrokem V rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalované Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 27. 4. 2022, č. j. 21 Co 55/2022-308, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu napadené první věty výroku I a ve výrocích III, IV a V (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Rozsudek odvolacího soudu ve výroku I napadla žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při řešení otázek procesního práva. Jako dovolací důvod dovolatelka uvádí nesprávné právní posouzení věci. Namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí, vadu spočívající ve skutečnosti, že odvolací soud vyšel z jiného než soudem prvního stupně zjištěného skutkového stavu, aniž by zopakoval dokazování, nedostatky v odůvodnění napadeného rozhodnutí, absenci úvah, kterými se soud řídil při hodnocení důkazů, vnitřní rozpor dílčích skutkových zjištění, nesprávnou aplikaci §86 o. z., porušení principu proporcionality při posuzování existence zásahu do práva na soukromí a neprovedení důkazů. Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek společně s rozsudkem soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně dovolatelka navrhla odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu v části, jíž byl potvrzen výrok I věta prvá rozsudku soudu prvního stupně.
Podle §243 písm. a) o. s. ř., může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Odklad vykonatelnosti je výjimkou ze zásady, že rozhodnutí odvolacího soudu je po doručení účastníkům pravomocné a po uplynutí lhůty k plnění vykonatelné, proto by měl být povolen jen ve výjimečných případech a ze závažných důvodů. Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17), že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí.
Žalovaná hrozbu závažné újmy, jež by jí měla vzniknout a jež je nezbytným předpokladem vyhovění návrhu na odklad vykonatelnosti, spatřuje v hrozícím zásahu do jejího vlastnického práva. K němu by mělo dojít vynaložením nákladů na odborné odstranění kamer. Rovněž by měla přijít o dostatečnou ochranu, kterou jí samotné a jejímu majetku v odlehlé části obce Petrovice kamery poskytují. Odložením výkonu rozhodnutí podle jejího názoru nemůže dojít k zásahu do práv žalobce, neboť kamery umístila na své nemovitosti už v roce 1997 a žalobce se jejich odstranění domáhal až nyní. Nejvyšší soud v takto tvrzených skutečnostech reálnou hrozbu závažné újmy, jež by v případě výkonu rozhodnutí mohla žalobkyni vzniknout, nespatřuje. Tato hrozba se nepodává z dovolání ani z obsahu spisu. Žalovaná ani netvrdí, jak vysoké náklady na odstranění kamer by měla vynaložit a proč by pro ni měly znamenat takovou zátěž, která by jí měla způsobit závažnou újmu. Nic nebrání tomu, aby byly po případném zrušení napadených rozhodnutí nainstalovány zpět. Na místě nejsou ani obavy žalované o její bezpečí a majetek z důvodu odstranění kamer. Jednak ze skutkových závěrů soudu prvního stupně vyplývá, že jí dostatečnou ochranu poskytují zbývající tři kamery umístěné na všech třech stranách domu. Jednak se z výroku napadeného rozhodnutí nepodává, že by bylo nutné kamery demontovat. Žalovaná je pouze musí odstranit tak, aby nesnímaly žádnou část pozemku žalobce. Konečně z dovolání ani z obsahu spisu není zřejmé, proč by žalovaná musela za účelem zajištění své bezpečnosti a ochrany svého majetku sledovat soukromý pozemek žalobce.
Nejvyšší soud proto žádost žalované o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodnou zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 10. 2022
JUDr. Hana Tichá
předsedkyně senátu