ECLI:CZ:NS:2022:25.CDO.2726.2022.1
sp. zn. 25 Cdo 2726/2022-94
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudkyň JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobce: J. S. , narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Tomášem Dvořáčkem, advokátem se sídlem Sokolovská 32/22, Praha 8, proti žalovanému: Cao Dinh Pham , IČO 45116598, se sídlem Dělnická 1150/55, Praha 7, zastoupený Mgr. Ing. Janem Boučkem, advokátem se sídlem Opatovická 1659/4, Praha 1, o zaplacení 70 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 4 C 141/2020, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2022, č. j. 17 Co 397/2021-66, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 3. 2. 2022, č. j. 17 Co 397/2021-66, potvrdil rozsudek ze dne 6. 10. 2021, č. j. 4 C 141/2020-45, kterým Obvodní soud pro Prahu 7 zamítl žalobu na zaplacení 70 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 8. 10. 2019 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení; dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Předmětem žaloby byl nárok na náhradu další nemajetkové újmy, která měla žalobci vzniknout tím, že v penzionu provozovaném žalovaným dne 13. 6. 2017 jej v kuchyňce postříkali američtí turisté tukem na rukou, přičemž kuchyňka nebyla k přípravě jídla určena a v penzionu nebyl prováděn řádný úklid. Další nemajetková újma měla žalobci vzniknout zásahem do jeho osobnostní sféry, neboť poškození zdraví v podobě zohyzděných předloktí po dobu až dvou let ovlivňovalo jeho život a mělo dopad na jeho psychiku. Odvolací soud se ztotožnil s posouzením soudu prvního stupně, který aniž by prováděl dokazování, dospěl k závěru, že i v případě prokázání skutkových tvrzení žalobce by žalovaný nebyl pasivně legitimován. Posoudil nárok podle §81, §82, §2894, §2924, §2956, §2958 a §2971 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a uzavřel, že žalovaný není podle žalobních tvrzení původcem poškození zdraví žalobce, neboť újmu měli způsobit američtí turisté, tudíž nemůže být odpovědný ani z titulu ochrany osobnosti ani z titulu odpovědnosti za újmu na přirozených právech člověka. Dále shledal, že žalovaný neodpovídá ani z titulu odpovědnosti z provozní činnosti, neboť žalobci nebyla újma způsobena činností, která by byla vyvolána provozem penzionu.
Rozsudek odvolacího soudu v rozsahu potvrzujícího výroku ve věci samé napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost odůvodnil tím, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodovací praxi dovolacího soudu nebyla doposud řešena. Odvolací soud měl pochybit, neposoudil-li podnikatelskou činnost žalovaného jako provozní činnost a škodu vzniklou žalobci jako škodu způsobenou provozní činností. Žalovaný provozoval ubytovací zařízení a umožnil ve společné kuchyňce přípravu smažených pokrmů, ačkoliv k takovému užití nebyla místnost určena a po několik týdnů nebyla uklizena. V důsledku toho američtí turisté postříkali ruce žalobce rozpáleným tukem. Dovolatel navrhl zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), zastoupeným advokátem ve smyslu §241 o. s. ř., avšak není přípustné (§237 o. s. ř.).
Podle §2924 o. z. kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.
Žalobce založil své dovolání na tvrzení, že případ újmy způsobené provozní činností podle §2924 o. z. nebyl dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešen. Dovolací soud se však již výkladem pojmu „škoda vzniklá z provozu“ pro účely posouzení nároku na náhradu škody podle §2924 o. z. zabýval a uzavřel, že pro posouzení, zda jde o škodu z provozní činnosti, je klíčové, jak k újmě došlo, zda v souvislosti s povahou, technickou složitostí či náročností provozní činnosti, nebo nikoli. O škodu způsobenou provozní činností nejde, jestliže škoda nemá původ v povaze činnosti žalovaného nebo věci při této činnosti použité, ale např. došlo-li ke škodě v důsledku porušení právní povinnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2022, sp. zn. 25 Cdo 1552/2021, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. 25 Cdo 2595/2019, odkazující na dosavadní judikaturu, zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2429/2007, publikovaný pod číslem 101/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Podle skutkových tvrzení žalobce příčinou jeho újmy nebyla specifická povaha, technická složitost či náročnost provozní činnosti žalovaného, ale protiprávní jednání třetích osob. Sama skutková tvrzení žalobce tedy odůvodňují nejen závěr odvolacího soudu, že újma nebyla způsobena provozní činností, ale též závěr, že žalovaný nemůže za újmu žalobce odpovídat ani podle jiného ustanovení o náhradě škody či ochraně osobnosti. Napadené rozhodnutí je tak v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu, podle níž úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody vyžaduje kumulativní naplnění všech zákonem stanovených předpokladů, mezi něž patří jak vznik škody samotné, tak porušení právní povinnosti škůdcem a vztah příčinné souvislosti mezi nimi (k tomu srov. přiměřeně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. 25 Cdo 818/2005, uveřejněné pod C 4027 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, dále jen „Soubor“, či ze dne 30. 9. 2013, sp. zn. 25 Cdo 1921/2012, Soubor C 12903).
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. 10. 2022
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu