ECLI:CZ:NS:2022:25.CDO.3303.2021.1
sp. zn. 25 Cdo 3303/2021-501
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobkyně: M. K. , narozená XY, bytem XY, zastoupena JUDr. Norbertem Naxerou, advokátem se sídlem Rebcova 555, Přeštice, proti žalovaným: 1. L. B. , narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Vladimírem Kyselákem, advokátem se sídlem Pražská 140, Příbram, 2. J. M. , narozená XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Denisem Kašicynem, advokátem se sídlem Kolínská 1722/16, Praha 3, 3. Raiffeisenbank a. s. , IČO 49240901, se sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4, o zaplacení 141 984,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 4 C 92/2019, o návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2021, č. j. 25 Co 13/2021-390, takto:
Návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2021, č. j. 25 Co 13/2021-390, se zamítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Mělníku rozsudkem ze dne 25. 6. 2020, č. j. 4 C 92/2019-317, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovaným zaplatit jí 141 984,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 1. 2. 2019 do zaplacení, a uložil žalobkyni zaplatit na náhradě nákladů řízení 1. žalovanému 27 279,45 Kč, 2. žalované 25 700 Kč a 3. žalované 600 Kč.
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 21. 4. 2021, č. j. 25 Co 13/2021-390, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a uložil žalobkyni zaplatit na náhradě nákladů odvolacího řízení 1. žalovanému 8 743 Kč, 2. žalované 17 134 Kč a 3. žalované 600 Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně včas dovolání a současně navrhla odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku s odůvodněním, že v případě nevyhovění jejímu návrhu by byla nucena hradit náklady řízení osobám, které ji poškodily, a to v nemalé výši.
Podle ustanovení §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17).
K tomu, aby dovolací soud mohl závažnost újmy posoudit, musí dovolatel uplatnit potřebná tvrzení a označit či předložit k jejich prokázání důkazy, ledaže je závažnost hrozící újmy zřejmá přímo z obsahu spisu. Dovolatelka návrh na odklad vykonatelnosti odůvodnila pouze konstatováním, že je nucena hradit náklady řízení osobám, které ji poškodily. Z obsahu spisu vyplynulo, že její příjem činí 26 636 Kč, jiné finanční prostředky ani majetek větší hodnoty nemá. Kromě běžných výdajů podle svého tvrzení splácí žalovaným přisouzené náklady v nyní projednávané věci a současně je vůči ní vedeno exekuční řízení k vymožení nákladů z jiných řízení ve výši 214 700,70 Kč.
Nemá-li žalobkyně kromě příjmu ze zaměstnání žádný postižitelný majetek, nehrozí jí závažná újma, jež by měla zásadní dopad do jejích majetkových poměrů. Vzhledem k již vedené exekuci by byla na základě případné exekuce vedené pro vymožení nákladů řízení v nyní projednávané věci do pravděpodobného termínu rozhodnutí dovolacího soudu o podaném dovolání uhrazena pouze malá část povinného plnění, která by i v případě pozdějšího zrušení vykonatelného rozhodnutí mohla být bez obtíží uspokojena. Ostatně v tomto ohledu není tvrzeno, že by poměry žalovaných byly natolik nepříznivé, že by v případě zrušení napadeného rozhodnutí bylo poskytnuté plnění pro dovolatelku nedobytné.
Protože tedy dovolatelka nedoložila, že by jí bez odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí hrozila závažná újma na jejích právech, a uvedené nevyplynulo ani z obsahu spisu, Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícím proti rozhodnutí ve věci samé) návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodný zamítl [§243 písm. a) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 5. 2022
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu