ECLI:CZ:NS:2022:25.CDO.3510.2022.1
sp. zn. 25 Cdo 3510/2022-209
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Bořivoje Hájka v právní věci žalobce: V. R. , narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Simonou Samuelson, advokátkou se sídlem Na Příkopě 393/11, Praha 1, proti žalovaným: 1. Občanské sdružení Britské listy , se sídlem V Zahradách 1081/9, Dobřichovice, IČO: 26519887, zastoupený JUDr. Pavlem Uhlem, advokátem se sídlem Kořenského 1107/15, Praha 5, a 2. I. P. , narozená XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Janem Slunečkem, advokátem se sídlem Mírové náměstí 48, Louny, o ochranu osobnosti s návrhem na náhradu nemajetkové újmy, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 5 C 44/2019, o návrhu 1. žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2022, č. j. 21 Co 222/2022-184, takto:
I. Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2022, č. j. 21 Co 222/2022-184, v části výroku, jíž byly potvrzeny výroky rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 14. 6. 2022, č. j. 5 C 44/2019-141, o platební povinnosti 1. žalovaného ve věci samé ve výši 400.000 Kč a na nákladech řízení ve výši 30.684 Kč, a ve výroku, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení ve výši 4.114 Kč, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání.
II. Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2022, č. j. 21 Co 222/2022-184, v části výroku, jíž byl potvrzen výrok rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 14. 6. 2022, č. j. 5 C 44/2019-141, o povinnosti žalované odstranit z webových stránek označený text, se zamítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 21. 9. 2022, č. j. 21 Co 222/2022-184, potvrdil rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 14. 6. 2022, č. j. 5 C 44/2019-141, ve výrocích ukládajících 1. žalovanému odstranit ze svých webových stránek označené texty týkající se zveřejněných názorů žalobce na postavení islámu v Anglii a dále ve výroku ukládajícím mu zaplatit zadostiučinění ve výši 400.000 Kč a náhradu nákladů řízení; současně odvolací soud tomuto žalovanému uložil zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení.
Rozsudek odvolacího soudu napadl 1. žalovaný dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z toho, že napadené rozhodnutí spočívá na právních otázkách řešených odvolacím soudem odchylně od ustálené rozhodovací praxe. Odvolací soud podle něj pochybil, posoudil-li počátek běhu promlčecí lhůty v návaznosti na okamžik, k němuž byl nárok dovozovaný z daného skutkového základu uplatněn vůči jinému z účastníků (vůči němuž bylo následně řízení zastaveno), a nikoliv v návaznosti na okamžik, k němuž byl v řízení uplatněn vůči 1. žalovanému. Mylně byla odvolacím soudem posouzena i otázka, zda lze zasáhnout do osobnostních práv informováním o publikačních aktivitách dotyčného, přičemž se současně jedná o otázku doposud neřešenou. Rovněž tak dovolatel nesouhlasí s tím, že k zásahu do osobnostních práv může dojít hodnocením skutkových okolností, jež jsou jinak skutkově nesporné, a že za nepřípustnou je třeba pokládat kritiku založenou na přehánění a nadsázce. Stejně tak by měl Nejvyšší soud podle dovolatele zodpovědět, zda požívá veřejný publikační projev ochrany před kritikou, přičemž současně jde o otázku z oblasti veřejného zájmu. V rozporu se závěry dosavadní rozhodovací praxe pak odvolací soud posoudil možnost odvození výše přiměřeného zadostiučinění pouze od výše uvedeného nároku. Dovolatel napadenému rozhodnutí dále vytkl procesní pochybení při zjišťování rozhodných skutečností a průběhu dokazování a nedostatečné vypořádání námitek v tomto směru vznášených odvolacím soudem. Dovolatel dále navrhl odložení vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu s poukazem na to, že by mu neprodleným výkonem rozhodnutí vznikla vážná újma, neboť je malým občanským sdružením žijícím z darů svých přispěvatelů, přičemž jeho činnost – provoz publikačního serveru Britské listy – je založena především na dobrovolnosti a nevytváří žádný zisk. Současný disponibilní majetek nedosahuje ani desetiny exekvovatelné částky a případnou exekucí by byla činnost žalovaného zcela ochromena a zlikvidována. Ani případný úspěch v dovolacím řízení by pak nemohl ex post zhojit tento následek exekuce. Oproti tomu případné odložení vykonatelnosti se zájmů žalobce nijak nedotkne a toliko oddálí následky jeho procesního úspěchu.
Podle §243 písm. a) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně zejména to, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016; ústavní stížnost odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17).
V posuzované věci lze připustit hrozbu závažné újmy, jež by mohla vzniknout dovolateli, bylo-li by rozhodnutí vykonáno v plném rozsahu, tedy včetně výroků zavazujících jej k peněžitému plnění. Vymožení přisouzených peněžitých plnění by zasáhlo do majetkové sféry a případně i existenční sféry dovolatele, jehož činnost jakožto spolku nesměřuje k tvorbě zisku a u nějž mohou vyvstat potíže s adekvátními finančními zdroji na úhradu exekvované částky. Oproti tomu případný výkon rozhodnutí ohledně výroků, které ukládají povinnost stáhnout text ze svých webových stránek, pro existenci 1. žalovaného zásadní negativní dopady mít nemůže. Dovolací soud dále zohlednil, že dovolání nemá vady, které by bránily jeho projednání, je včasné a přípustné, podle napadeného výroku lze nařídit výkon rozhodnutí nebo exekuci a odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníků řízení. Aniž by přitom dovolací soud jakkoli předjímal výsledek dovolacího řízení, podle obsahu spisu nelze úspěch dovolání zcela vyloučit. Nejvyšší soud proto odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí odvolacího soudu ve vztahu k 1. žalovanému, vyjma části týkající se povinnosti odstranit v rozhodnutí označený text, do doby právní moci rozhodnutí o dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 12. 2022
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu