ECLI:CZ:NS:2022:25.CDO.480.2021.1
sp. zn. 25 Cdo 480/2021-200
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Hany Tiché a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně: B. Š. , narozená dne XY, bytem XY, s adresou pro doručování: u D. B., bytem XY, zastoupená opatrovníkem K. B., advokátem se sídlem XY, zastoupená ustanoveným zástupcem JUDr. Karlem Polákem, advokátem se sídlem Politických obětí 118, Frýdek-Místek, proti žalovanému: Stavební bytové družstvo Frýdlant nad Ostravicí , IČO 00035394, se sídlem Janáčkova 1238, Frýdlant nad Ostravicí, o 100.000 Kč, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 40 C 80/2017, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 9. 2019, č. j. 11 Co 284/2019-126, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 9. 2019, č. j. 11 Co 284/2019-126, bylo potvrzeno usnesení ze dne 10. 6. 2019, č. j. 40 C 80/2017-118, jímž Okresní soud ve Frýdku-Místku zastavil dovolací řízení proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 9. 2017, č. j. 56 Co 266/2017-35, pro nezaplacení soudního poplatku.
Žalobkyně proti usnesení odvolacího soudu podala dovolání, jehož přípustnost ve smyslu §237 o. s. ř. dovozuje z toho, že odvolací soud se při svém rozhodování odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Konkrétně označuje otázku použití stejných hledisek při posuzování svévolného nebo zřejmě bezúspěšného uplatňování práva v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo dovolacím řízení. Podrobně rekapituluje dosavadní průběh řízení a polemizuje s předchozími rozhodnutími, jimiž jí nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků. Vedle toho došlo v průběhu řízení k vadě spočívající v tom, že její žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů soudy nesprávně vyhodnotily a namísto toho jí byl ustanoven opatrovník pro řízení. Navrhla, aby Nejvyšší soud změnil napadené usnesení tak, že se žalobkyni přiznává osvobození od soudních poplatků a ustanovuje se jí zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, případně aby rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a vrátil věc okresnímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dovolání žalobkyně podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu není dovolání přípustné podle §237 o. s. ř., jestliže dovolatel jako důvod jeho přípustnosti předestírá dovolacímu soudu k řešení otázku hmotného nebo procesního práva, na níž rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. 29 NSCR 53/2013). V posuzované věci je rozhodnutí o zastavení dovolacího řízení založeno na závěru, že žalobkyně nesplnila poplatkovou povinnost. Dovolatelka napadá důvody, pro které jí předchozími rozhodnutími nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků (posouzení jejího jednání jako zřejmě bezúspěšného uplatňování práva), tedy jde o otázku, která je sice pro rozhodnutí o zastavení dovolacího řízení podstatná, avšak v napadeném rozhodnutí nebyla řešena, neboť byla předmětem dřívějších rozhodnutí, z nichž napadené rozhodnutí vychází. To dokresluje i dovolací návrh, v němž je primárně požadováno rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků, ačkoliv napadené rozhodnutí se týká zastavení dovolacího řízení. Dovolání tedy vymezuje otázku, na které napadené rozhodnutí nespočívá.
Soudy jsou vázány (§170 odst. 1 o. s. ř.) pravomocnými rozhodnutími, kterými byla zamítnuta žádost účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněné pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V řízení, ve kterém dochází k zastavení dovolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku tedy již nelze přezkoumávat, zda tato rozhodnutí byla věcně správná (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 22 Cdo 2818/2020). Ostatně taková rozhodnutí podle §238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. nepodléhají dovolacímu přezkumu (tzv. výluka zakládající objektivní nepřípustnost dovolání).
Námitka žalobkyně, že jí soud nesprávně ustanovil advokáta jako opatrovníka pro řízení, je svou povahou námitkou vady řízení, která není způsobilá založit přípustnost dovolání, neboť dovolací soud k vadám řízení přihlíží dle §242 odst. 3 o. s. ř. pouze tehdy, je-li dovolání přípustné.
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, protože řízení pokračuje před soudem prvního stupně, který o všech nákladech řízení rozhodne v konečném rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 5. 2022
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu