ECLI:CZ:NS:2022:25.ND.68.2022.1
sp. zn. 25 Nd 68/2022-62
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudkyň JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Hany Tiché v právní věci navrhovatele: M. W. , narozený dne XY, bytem XY, za účasti: E.D , IČO XY, se sídlem XY, o zrušení společnosti, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 36 Cm 148/2019, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 36 Cm 148/2019 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o přikázání věci z důvodu vhodnosti (§12 odst. 2 o. s. ř.) spis vedený u tohoto soudu pod sp. zn. 36 Cm 148/2019, v němž se navrhovatel domáhá zrušení společnosti E.D, s nímž spojil návrh na zajištění důkazů a návrh na vrácení doplatků platů soudců za období let 2011 – 2014. Svůj postup odůvodnil tím, že zmíněná společnost v průběhu řízení přesídlila do XY, kde má své bydliště i navrhovatel a kde (případně v jeho nejbližším okolí) mají své bydliště též předseda a místopředseda představenstva předmětné společnosti a dva potencionální svědci. Má za to, že věc bude Krajským soudem v Brně projednána hospodárněji a rychleji.
Účastnice E.D, vyslovila s návrhem na delegaci nesouhlas. Argumenty Krajského soudu v Českých Budějovicích sice označila za částečně logické, nicméně v tomto konkrétním případě je považuje za nesprávné. Má za to, že procesní chování navrhovatele v soudních řízeních je již mnoho let stejné, kdy velmi často namítá podjatost v podstatě všech soudců, opakovaně podává zjevně nedůvodná podání, ve kterých se vyjadřuje až vulgárním způsobem. V době, kdy sám vykonával funkci soudce u Krajského soudu v Brně, činil opakovaně ve vztahu k ostatním soudcům (a k justici jako takové) vyjádření narušující důstojnost soudcovské funkce. Protože usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 11. 2021, č. j. Nco 125/2021-43, již bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že samosoudce JUDr. Milan Tripes, jemuž byla věc dle rozvrhu práce přidělena, není z projednávání a rozhodnutí věci vyloučen, měl by věc projednat právě Krajský soud v Českých Budějovicích. S ohledem na letité působení navrhovatele ve funkci soudce Krajského soudu v Brně by přikázání věci tomuto soudu z důvodu vhodnosti mohlo vést k tomu, že řada soudců tohoto soudu bude ve věci vyloučena a celé řízení by se naopak prodloužilo, tudíž by ani nebylo hospodárnější. Navrhla, aby Nejvyšší soud návrhu na delegaci vhodnou nevyhověl.
Navrhovatel ve svém vyjádření uvedl, že je mu v zásadě jedno, který soud věc projedná, neboť „zbytkový stát a potažmo soudy ve vztazích proti nadnárodním korporacím již o ničem nerozhodují“.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Krajskému soudu v Českých Budějovicích a Krajskému soudu v Brně dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
V projednávaném případě Krajský soud v Českých Budějovicích svůj návrh na delegaci věci Krajskému soudu v Brně odůvodňuje především tím, že společnost v průběhu řízení přesídlila do Brna, kde má své bydliště i navrhovatel a kde (případně v jeho nejbližším okolí) mají své bydliště též předseda a místopředseda představenstva předmětné společnosti a dva potenciální svědci.
Podle Nejvyššího soudu tyto skutečnosti není možno považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pouhá blízkost Krajského soudu v Brně bydlišti účastníků, potažmo sídlu, nepředstavuje natolik výjimečnou okolnost, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k přikázání věci přes nesouhlas účastnice E.D, která má být na návrh navrhovatele zrušena, a přes neutrální stanovisko navrhovatele, kterému projednávání u Krajského soudu v Českých Budějovicích nevadí. Přihlédnout lze i k již pravomocnému rozhodnutí o nepodjatosti soudce, kterému je věc u Krajského soudu v Českých Budějovicích dle rozvrhu práce přidělena, což v této fázi řízení může vést k rychlejšímu a tudíž hospodárnějšímu projednání věci, než přikázat věc Krajskému soudu v Brně, kde navrhovatel působil řadu let jako soudce. K argumentu ohledně bydliště případných svědků pak lze uvést, že ty lze vyslechnout i prostřednictvím institutu dožádání.
Z výše uvedených důvodů, za situace, kdy účastníci se k návrhu na delegaci z důvodu vhodnosti nepřipojili (navrhovatel se vyjádřil neutrálně), nelze přikázání věci Krajskému soudu v Brně považovat za opatření, které by vedlo k rychlejšímu či hospodárnějšímu projednání věci. Nejvyšší soud proto návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Brně podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 2. 2022
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu