ECLI:CZ:NS:2022:26.CDO.1322.2022.1
sp. zn. 26 Cdo 1322/2022-74
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Michaely Janouškové ve věci žalobce Společenství vlastníků jednotek pro dům XY , se sídlem XY, IČO: XY, zastoupeného Mgr. Jakubem Schejbalem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1070/19, proti žalovanému P. R. , bytem XY, o zaplacení částky 62.575,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 8 C 11/2021, o dovolání žalovaného proti usnesením Okresního soudu v Nymburce ze dne 8. září 2021, č. j. 8 C 11/2021-48, a ze dne 21. října 2021, č. j. 8 C 11/2021-52, a Krajského soudu v Praze ze dne 19. ledna 2022, č. j. 26 Co 2/2022-60, takto:
I. Řízení o dovolání proti usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 8. září 2021, č. j. 8 C 11/2021-48, a ze dne 21. října 2021, č. j. 8 C 11/2021-52, se zastavuje .
II. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. ledna 2022, č. j. 26 Co 2/2022-60, se odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Nymburce (dále též jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 8. září 2021, č. j. 8 C 11/2021-48, nepřiznal žalovanému osvobození od soudních poplatků.
Proti tomuto usnesení podal žalovaný dne 27. září 2021 odvolání. Usnesením ze dne ze dne 21. října 2021, č. j. 8 C 11/2021-52, jej soud prvního stupně vyzval, aby v tam uvedeném rozsahu odvolání doplnil. Na výzvu reagoval dne 9. listopadu 2021 pouze podáním (dalšího) odvolání. Poté jej soud prvního stupně usnesením ze dne 23. listopadu 2021, č. j. 8 C 11/2021-56, opětovně vyzval k doplnění odvolání ze dne 27. září 2021.
Krajský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 19. ledna 2022, č. j. 26 Co 2/2022-60, odmítl odvolání žalovaného proti usnesením soudu prvního stupně ze dne 8. září 2021, č. j. 8 C 11/2021-48, a ze dne 21. října 2021, č. j. 8 C 11/2021-52.
Proti citovaným usnesením soudů obou stupňů (vyjma usnesení soudu prvního stupně ze dne 23. listopadu 2021, č. j. 8 C 11/2021-56) podal žalovaný (dovolatel) dovolání.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 296/2017 Sb. – dále jen „o. s. ř.“). Občanský soudní řád proto ani neupravil funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 31. července 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97, uveřejněné pod č. 112/1997 časopisu Soudní judikatura, a ze 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud proto zastavil (podle §243b ve spojení s ustanovením §104 odst. 1 o. s. ř.) řízení o dovolání proti usnesením Okresního soudu v Nymburce ze dne 8. září 2021, č. j. 8 C 11/2021-48, a ze dne 21. října 2021, č. j. 8 C 11/2021-52.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 19. ledna 2022, č. j. 26 Co 2/2022-60, pak není z posléze uvedených důvodů přípustné podle §237 o. s. ř.
Přípustnost dovolání je upravena v ustanovení §237 o. s. ř., avšak podle §238 odst. 1 písm. e/ o. s. ř. není dovolání přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o. s. ř. Tato žaloba je podle citovaného ustanovení přípustná i proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání. Přípustnost dovolání tak nelze opřít o ustanovení §237 o. s. ř., neboť ustanovení §238 odst. 1 písm. e/ o. s. ř. to vylučuje.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje také proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl – se souhlasem všech členů senátu (§243c odst. 2 o. s. ř.) – pro nepřípustnost.
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Na tomto místě dovolací soud zdůrazňuje, že v tomto případě vzniká dovolateli poplatková povinnost uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle §238 o. s. ř. (§3 odst. 3 ve spojení s ustanovením §4 odst. 1 písm. i/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 7. 2022
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu