ECLI:CZ:NS:2022:26.CDO.1607.2022.1
sp. zn. 26 Cdo 1607/2022-477
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v právní věci žalobkyně M. Z., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Helenou Rejholcovou, advokátkou se sídlem v Praze, Lidická 337/30, proti žalované T. V. , narozené XY, bytem XY, o vyklizení nemovitosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 6 C 293/2016, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2021, č. j. 35 Co 367/2021-412, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 14. 12. 2021, č. j. 35 Co 367/2021-412, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 (soud prvního stupně) ze dne 23. 6. 2021, č. j. 6 C 293/2016-380, v části, v níž zamítl žalobu na vyklizení tam blíže specifikované nemovitosti, a rozhodl o náhradě nákladů soudního řízení, změnil jej ve výroku o odměně ustanoveného zástupce (její výši) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Nejvyšší soud dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť trpí vadami, jež nebyly včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam alternativně uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř., nebo jeho části.
Vymezení, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se však v textu dovolání nenachází a nelze je zjistit ani z celého jeho obsahu. Dovolatelka obsáhle polemizuje se závěry odvolacího soudu (a soudu prvního stupně), právní posouzení věci učiněné odvolacím soudem zpochybňuje prostřednictvím skutkových námitek a uplatňuje tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř.
Z obsahu dovolání je zřejmé, že brojí proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu (soudu prvního stupně) a proti jeho způsobu hodnocení důkazů, nabízí „svůj vlastní“ (z části jiný) skutkový stav věci, vycházející z jiného hodnocení provedených důkazů (především ohledně psychického stavu žalované a hodnoty předmětné nemovitosti); skutkový základ sporu se však v dovolacím řízení nemůže měnit.
Jen pro úplnost lze uvést, že skutková zjištění odvolacího soudu nevykazují jakýkoliv významný nesoulad s provedenými důkazy a odpovídají obsahu spisu, odvolací soud (soud prvního stupně) provedl všechny důkazy relevantní pro právní posouzení věci a své závěry řádně odůvodnil.
Výrok o nákladech řízení dovolatelka napadá zjevně jen jako výrok akcesorický; dovolání by ostatně proti němu ani nebylo přípustné podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 9. 2022
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu