ECLI:CZ:NS:2022:26.CDO.3206.2021.1
sp. zn. 26 Cdo 3206/2021-181
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v právní věci žalobců a) P. H., narozeného XY , bytem XY a b) I. H., narozené XY, bytem XY, zastoupených JUDr. Ing. Pavlem Pikolou, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze, Ve Skalách 2597/2, proti žalovaným 1) S. T., narozenému XY, bytem XY, a 2) K. T. , narozené XY, bytem XY, zastoupeným Mgr. Zdeňkem Stránským, advokátem se sídlem ve Dvoře Králové nad Labem, náměstí Václava Hanky 828 , o vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 6 C 49/2020, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. května 2021, č. j. 19 Co 58/2021-135, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové (odvolací soud) rozsudkem ze dne 4. 5. 2021, č. j. 19 Co 58/2021-135, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 27. 1. 2021, č. j. 6 C 49/2020-83, kterým uložil žalovaným vyklidit pozemek p. č. st. XY, jehož součástí je budova č. p. XY, pozemek p. č. XY a pozemek p. č. XY, vše zapsané v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště XY, na listu vlastnictví č. XY, pro k. ú. XY, obec XY, a to do 6 měsíců od právní moci rozsudku a žalobcům nepřiznal náhradu nákladů řízení; současně nepřiznal žalobcům náhradu nákladů odvolacího řízení.
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalovaných proti rozsudku odvolacího soudu odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť trpí vadami, jež nebyly včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř.
Dovolatelé sice uvádějí, že dovolání je přípustné podle §237 věty poslední o. s. ř., „když dovolací soud by měl věc právně posoudit jinak“, ve skutečnosti však jen polemizují s právními závěry odvolacího soudu, aniž by bylo z obsahu dovolání zřejmé, která judikatura dovolacího soudu by měla být (podle mínění dovolatelů) postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb. překonána.
S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, Nejvyšší soud za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v přiměřené lhůtě, již samostatně nerozhodoval o návrhu dovolatelů na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. 1. 2022
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu