ECLI:CZ:NS:2022:26.CDO.755.2022.1
sp. zn. 26 Cdo 755/2022-205
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou věci žalobkyně M. S. , narozené XY, bytem XY, zastoupené L. K., advokátem se sídlem XY, jako opatrovníkem, proti žalovanému S. XY , se sídlem XY, IČO XY, o odstranění neoprávněně instalovaného kamerového systému, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 18 C 189/2019, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. května 2021, č. j. 19 Co 111/2021-144, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Hradci Králové (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 15. 12. 2020, č. j. 18 C 189/2019-105, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 15. 12. 2020, č. j. 18 C 189/2019-108, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému zajištění odstranění kamerového systému ze společných částí bytového domu č. p. XY vystavěném na pozemku na stavební parcele st. XY, nacházející se na adrese XY, v obci XY a katastrálním území XY, a dále zajistil zdržení se pořizování jakýchkoli obrazových či zvukových záznamů pomocí tohoto kamerového systému, a to do doby jeho odstranění (výrok I.), rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků (výrok II.) a státu (výrok III.).
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Hradci Králové (soud odvolací) rozsudkem ze dne 25. 5. 2021, č. j. 19 Co 111/2021-144, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v jeho výrocích I. a II. (výrok I.), změnil jej ve výroku III. o náhradě nákladů řízení státu (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III.).
Dovolání žalobkyně Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 - §238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.). V dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Z dovolání tak musí být patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny nebo jsou rozhodovány rozdílně, případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Takový údaj se však z obsahu dovolání nepodává. Dovolatelka sice označila za předpoklad přípustnosti svého dovolání, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu v otázce upřednostnění práva na ochranu spoluvlastnictví oproti ochraně jejích osobnostních práv, ale ve vztahu k této otázce však jakkoliv (alespoň) nenaznačila, s jakou judikaturou Nejvyššího soudu nebo Ústavního soudu má být rozhodnutí odvolacího soudu konfrontováno.
Pokud dovolatelka v závěru dovolání zmiňuje nález Ústavního soudu ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. II. ÚS 1113/16, pak ten se týká obecně práva na spravedlivý proces a předvídatelnosti soudních rozhodnutí a jeho uvedením dovolatelka nedostála svojí povinnosti vymezit od které „ustálené rozhodovací praxe“ ve vztahu k nastolené právní otázce se měl odvolací soud odchýlit.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 5. 2022
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu