ECLI:CZ:NS:2022:26.CDO.974.2022.1
sp. zn. 26 Cdo 974/2022-214
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Michaely Janouškové v exekuční věci oprávněných a) Z. K., narozené XY, bytem XY, b) Z. H., , narozené XY, bytem XY, zastoupených JUDr. Annou Vyhlídovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Eliščino nábřeží 304/7, proti povinné A. V., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Milošem Znojemským, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké nám. 29/39, o zastavení exekuce vyklizením, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 16 EXE 7041/2020, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 1. září 2021, č. j. 18 Co 309/2020-151, takto:
Dovolání povinné se odmítá .
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (odvolací soud) ze dne 1. 9. 2021, č. j. 18 Co 309/2020-151, potvrdil odvolací soud usnesení Okresního soudu v Pardubicích (soud prvního stupně) ze dne 7. 10. 2020, č. j. 16 EXE 7041/2020-61, kterým byl zamítnut návrh povinné na zastavení exekuce vyklizením vedené Mgr. Bohumilem Brychtou, Exekutorský úřad Rychnov nad Kněžnou, pod sp. zn. 194 EX 210/20.
Dovolání povinné není přípustné podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť odvolací soud posoudil otázku přezkumu exekučního titulu v řízení o zastavení exekuce dle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby tato rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Nejvyšší soud opakovaně vyslovil závěr, že exekuční řízení je ovládáno zásadou, podle níž exekuční soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost ani zákonnost exekučního titulu; obsahem rozhodnutí (jiného titulu), jehož exekuce se navrhuje, je vázán a je povinen z něj vycházet (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. 20 Cdo 554/2002, uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1570/2003, uveřejněné pod číslem 58/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Exekuční řízení je ze své podstaty určeno pouze pro faktický výkon rozhodnutí, nikoli pro autoritativní nalézání práva. Stejně tak není řízením přezkumným (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 871/11, bod IV a nález ze dne 3. 4. 2012, sp. zn. IV. ÚS 2735/11, bod 14, 15).
V projednávané věci se dovolatelka fakticky domáhá přezkoumání exekučního titulu tvrzením, že spolu se svým manželem užívá nemovitosti, které má vyklidit, na základě dříve uzavřené dohody o výprose, což s ohledem na shora uvedenou judikaturu není možné.
Zpochybňuje-li povinná dále materiální vykonatelnost exekučního titulu odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu týkající se exekuce vyklizením manželů – společných nájemců bytu, jde o odkaz zjevně nepřípadný, neboť v dané věci podle obsahu exekučního titulu užíval manžel povinné nemovitosti na základě jejího (zaniklého) vlastnického práva a jeho povinnost je vyklidit tak vyplývá z §341 odst. 1 o. s. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání povinné jako nepřípustné odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 7. 2022
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu