ECLI:CZ:NS:2022:26.CDO.990.2022.1
sp. zn. 26 Cdo 990/2022-269
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Michaely Janouškové ve věci žalobce M. S. , bytem XY, zastoupeného Mgr. Ondřejem Keharem, advokátem se sídlem v Praze 6 – Břevnově, Radimova 136/27, proti žalovanému M. K. , bytem XY, o vyklizení nemovitosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 184/2017, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. července 2020, č. j. 54 Co 231,233/2020-173, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 28. června 2018, č. j. 15 C 184/2017-58, zastavil – z důvodu zpětvzetí žaloby – řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 184/2017 (výrok I.); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků a o vrácení poměrné části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000,- Kč žalobci po právní moci tohoto rozhodnutí (výroky II. a III.).
K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 16. srpna 2018, č. j. 54 Co 257/2018-65, usnesení soudu prvního stupně zrušil v nákladových výrocích II. a III. a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
V dalším řízení soud prvního stupně usnesením ze dne 21. srpna 2019, č. j. 15 C 184/2017-120, ve znění usnesení ze dne 13. listopadu 2019, č. j. 15 C 184/2017-148, uložil žalovanému povinnost zaplatit k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci usnesení náhradu nákladů řízení ve výši 11.890,- Kč (výrok I.) a rozhodl o vrácení poměrné části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000,- Kč žalobci po právní moci tohoto rozhodnutí z účtu Obvodního soudu pro Prahu 2 (výrok II.).
K odvolání žalovaného odvolací soud usnesením ze dne 17. července 2020, č. j. 54 Co 231,233/2020-173, usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku I. změnil jen tak, že výše této náhrady činí 10.075,- Kč, jinak jej v tomto výroku potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků (výrok II.).
Dovolaní žalovaného (dovolatele) proti naposledy citovanému usnesení odvolacího soudu není z posléze uvedených důvodů přípustné podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 296/2017 Sb. (dále jen „o. s. ř.“).
Přípustnost dovolání je upravena v ustanovení §237 o. s. ř., avšak podle §238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř. dovolání není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení (viz správné poučení obsažené v napadeném rozhodnutí). Přípustnost dovolání ve vztahu k oběma výrokům napadeného usnesení proto nelze opřít o ustanovení §237 o. s. ř., neboť ustanovení §238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř. to vylučuje.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl – se souhlasem všech členů senátu (§243c odst. 2 o. s. ř.) – pro nepřípustnost.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 6. 2022
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu