ECLI:CZ:NS:2022:26.ND.232.2022.1
sp. zn. 26 Nd 232/2022-284
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Michaely Janouškové ve věci žalobce O. P. , bytem XY, zastoupeného Mgr. Petrem Janečkem, advokátem se sídlem v Kladně, Cyrila Boudy 1444, proti žalovanému hlavnímu městu Praze , se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, zastoupenému JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 287/18, o určení existence a trvání nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 15 C 396/2017, o návrhu žalobce na odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. ledna 2022, č. j. 15 Co 286/2020-253, takto:
I. Návrh žalobce na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. ledna 2022, č. j. 15 Co 286/2020-253, se zamítá .
II. Právní moc rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. ledna 2022, č. j. 15 Co 286/2020-253, se odkládá do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 7. února 2020, č. j. 15 C 396/2017-149, určil, že nájemní vztah mezi žalovaným jako pronajímatelem a žalobcem jako nájemcem k tam označenému bytu (dále jen „předmětný byt“) existuje a trvá (výrok I.); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu (výroky II. a III.).
K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 6. ledna 2022, č. j. 15 Co 286/2020-253 (poté, co jeho předchozí rozsudek ze dne 13. října 2020, č. j. 15 Co 286/2020-184, k dovolání žalobce Nejvyšší soud jako soud dovolací rozsudkem ze dne 9. června 2021, č. j. 26 Cdo 463/2021-241, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení), rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že zamítl žalobu na určení, že existuje a trvá nájemní vztah k předmětnému bytu (výrok I.); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy všech stupňů a státu (výroky II. a III.).
Proti posledně citovanému rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, domáhaje se – prostřednictvím (způsobilého) dovolacího důvodu podle §241a odst. 1 o. s. ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 296/2017 Sb. – dále opět jen „o. s. ř.“) – změny napadeného rozhodnutí tak, aby dovolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, eventuálně zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Současně požádal o odložení vykonatelnosti a právní moci napadeného rozsudku.
Podle §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
V usnesení z 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod č. 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z 18. srpna 2020, sp. zn. IV. ÚS 118/20) Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedním z těchto předpokladů je i to, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu lze (případně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci. Odtud plyne, že návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku je zjevně bezdůvodný, jelikož předmětný rozsudek má povahu rozsudku o určení, jenž se nevykonává. Nejvyšší soud proto návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku odvolacího soudu zamítl.
Naproti tomu však shledal, aniž by předjímal výsledek dovolacího řízení, že jsou naplněny předpoklady, za nichž lze odložit právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí. Přihlédl zejména ke skutečnosti, že v souvislosti s právní mocí napadeného rozsudku se žalovaný bude moci domáhat vyklizení předmětného bytu, v němž žalobce uspokojuje svou bytovou potřebu, a že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníků řízení. Zohlednil rovněž, že z obsahu dovolání je seznatelné (zjistitelné), že bylo podáno včas, oprávněnou osobou za splnění podmínky advokátního zastoupení a neplatí pro ně žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 14. října 2020, sp. zn. 26 Cdo 1525/2020). Z vyložených důvodů dovolací soud do doby, než bude o dovolání pravomocně rozhodnuto, právní moc rozsudku odvolacího soudu podle §243 písm. b/ o. s. ř. odložil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. června 2022
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu