ECLI:CZ:NS:2022:26.ND.409.2022.1
sp. zn. 26 Nd 409/2022-98
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně ATALIAN CZ s. r. o. , se sídlem v Praze 5 – Jinonicích, Kačírkova 982/4, IČO 25059394, zastoupené Mgr. Jiřím Černým, advokátem se sídlem v Praze 1 – Novém městě, Karlovo náměstí 671/24, proti žalovaným 1. AGRIE Office s. r. o. , se sídlem v Brně, Šumavská 519/35, IČO 04294416, a 2. Ředitelství silnic a dálnic ČR , se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 546/56, IČO 65993390, zastoupenému Mgr. Janem Tejkalem, advokátem se sídlem v Brně, Helfertova 2040/13, o zaplacení 3.253.044,38 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 10 C 65/2022, o návrhu žalovaných na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 10 C 65/2022 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
Ve věci projednávané u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 10 C 65/2022 vznesli žalovaní námitku místní nepříslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 4, s odůvodněním, že 1. žalovaná má sídlo v Brně, kde má rovněž 2. žalovaný závod, který je podle jeho organizačního řádu příslušný ve věci jednat, nachází se tam i nemovitost, za jejíž správu požaduje žalobkyně zaplacení žalované částky. Domáhali se, aby věc byla postoupena místně příslušnému Městskému soudu v Brně, a v případě, že by soud námitce nevyhověl, aby z uvedených důvodů rozhodl o přikázání věci tomuto soudu z důvodu vhodnosti.
Obvodní soud pro Prahu 4 (poté, co námitku místní nepříslušnosti pravomocně zamítl usnesením ze dne 13. 4. 2022, č. j. 10 C 65/2022-35, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2022, č. j. 11 Co 185/2022-92) předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu na přikázání věci.
Žalobkyně s delegací Městskému soudu v Brně nesouhlasila s tím, že ze strany žalovaných jde pouze o obstrukci, poukázala na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž samotná skutečnost, že sídlo některého účastníka (jeho zástupce) je ve větší vzdálenosti od místně příslušného soudu, není důvodem k delegaci.
Podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně též z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Důvody vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé - v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Především jde o takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srovnej např. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSCR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V nyní projednávané věci však podmínky pro takový mimořádný postup splněny nejsou. Skutečnost, že některý z účastníků řízení či jeho zástupce nemá sídlo v obvodu věcně a místně příslušného soudu a musí proto překonat mezi svým sídlem a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost nebo že cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s organizačními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2009, sp. zn. 4 Nd 374/2009). Žalovaní ostatně ani netvrdí žádné jiné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že přikázání věci Městskému soudu v Brně by přineslo hospodárnější a po skutkové stránce spolehlivější projednání věci. Samotná skutečnost, že žalobkyně využila svého práva vybrat si v dané věci ze dvou místně příslušných soudů a zvolila Obvodní soud pro Prahu 4 namísto Městského soudu v Brně, který preferovali žalovaní, nemůže být důvodem pro delegaci.
Nejvyšší soud (jako nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a tomu, jemuž má být věc přikázána) s ohledem na výše uvedené důvody dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro přikázání věci jinému soudu splněny nejsou, a proto návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Brně podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 12. 2022
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu