ECLI:CZ:NS:2022:27.CDO.1019.2022.1
sp. zn. 27 Cdo 1019/2022-134
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Michaely Janouškové v právní věci navrhovatelů a) M. T. , narozené XY, bytem XY, b) M. V. , narozené XY, bytem XY, a c) M. V. , narozeného XY, bytem XY, všech zastoupených JUDr. Irenou Helmovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Elišky Krásnohorské 10/2, PSČ 110 00, za účasti RODINY nakladatelské akciové společnosti v Praze – v likvidaci , původně zapsané v obchodním rejstříku oddělení B, svazek XVIII, str. 110, Krajského soudu obchodního v Praze, zastoupené opatrovnicí M. K., advokátkou, se sídlem XY, o zrušení zápisu o výmazu z obchodního rejstříku a o obnovení likvidace, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 74 Cm 20/2018, o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 10. 2021, č. j. 7 Cmo 63/2020-106, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Navrhovatelé jsou povinni zaplatit České republice – Městskému soudu v Praze na náhradu nákladů RODINY nakladatelské akciové společnosti v Praze – v likvidaci v dovolacím řízení 4.114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Návrhem doručeným Městskému soudu v Praze dne 16. 3. 2018 se navrhovatelé domáhají zrušení zápisu výmazu z obchodního rejstříku a obnovení likvidace RODINY nakladatelské akciové společnosti v Praze – v likvidaci (dále též jen „společnost“), která byla „vymazána v důsledku znárodnění ke dni 2. 7. 1951“, a to za účelem vypořádání pozemku p. č. XY, zapsaného na LV XY pro obec Praha, katastrální území XY, u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště XY (dále též jen „předmětný pozemek“).
[2] Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. 12. 2019, č. j. 74 Cm 20/2018-59, zamítl návrh na zrušení zápisu o výmazu společnosti z obchodního rejstříku (výrok I.), zamítl návrh na jmenování navrhovatele c) likvidátorem společnosti (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).
[3] K odvolání navrhovatelů Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok), zamítl návrh na přerušení řízení (druhý výrok), rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok) a o povinnosti navrhovatelů uhradit náklady řízení státu (čtvrtý výrok).
[4] Proti usnesení odvolacího soudu podali navrhovatelé dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako zjevně bezdůvodné.
[5] Je totiž nepochybné, že v projednávané věci není naplněna ani jedna ze dvou podmínek pro zrušení výmazu společnosti z obchodního rejstříku uvedených v §209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
[6] Předně nelze uvažovat o tom, že předmětný pozemek představuje neznámý majetek společnosti zjištěný po jejím výmazu z obchodního rejstříku (k pojmu neznámý majetek srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2009, sp. zn. 29 Cdo 1664/2007, ze dne 24. 11. 2009, sp. zn. 29 Cdo 5033/2008, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 29 Cdo 5264/2009, a ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. 29 Cdo 3946/2011).
[7] Dovolatelé sice tvrdí, že mají na zrušení zápisu o výmazu společnosti z obchodního rejstříku jiný zájem hodný právní ochrany, tento však nijak blíže nekonkretizují, když pouze uvádí, že jim jako pozůstalým dědicům po akcionářích společnosti svědčí nárok na vypořádání předmětného pozemku, aniž by však soudu blíže ozřejmili, jakým způsobem se hodlají tohoto práva domáhat a proč k tomu nutně potřebují existující společnost. Odvolacím soudem vyslovený závěr, podle něhož „vyhověním návrhu … by bylo v důsledku zjevně obejito to, že předmětný pozemek nemohl být předmětem restituce“, když „pro případ, že soukromá právnická osoba již v době účinnosti daného restitučního zákona neexistuje, nezakládá zákon nárok na vydání jí odňaté věci žádným jiným osobám, tedy ani jejím bývalým společníkům“, dovolatelé řádným způsobem (zejména vymezením důvodu dovolání a předpokladu přípustnosti dovolání) nenapadají, a dovolacímu přezkumu jej tudíž neotevírají.
[8] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 in fine o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 13. 10. 2022
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu