ECLI:CZ:NS:2022:27.CDO.2223.2021.1
sp. zn. 27 Cdo 2223/2021-215
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce J. H., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Davidem Hladíkem, advokátem, se sídlem v Pardubicích, Smilova 356, PSČ 530 02, proti žalovanému P. J. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Ing. Vlastimilem Němcem, advokátem, se sídlem v Chomutově, Kadaňská 3550/39, PSČ 430 03, o 1.000.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 48 C 91/2019, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 4. 2021, č. j. 9 Co 64/2021-201, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou (doručenou Okresnímu soudu v Mostě dne 19. 3. 2019) domáhá po žalovaném zaplacení 1.000.000 Kč s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty za porušení konkurenční doložky sjednané ve smlouvě o převodu podílu v obchodní společnosti.
[2] Okresní soud v Mostě rozsudkem ze dne 16. 10. 2020, č. j. 48 C 91/2019-176, žalobě vyhověl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. až IV.).
[3] Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 15. 4. 2021, č. j. 9 Co 64/2021-201, k odvolání žalovaného rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc postoupil Krajskému soudu v Ústí nad Labem jako soudu věcně příslušnému podle §9 odst. 2 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
[4] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[5] Závěr odvolacího soudu, podle něhož se v projednávané věci jedná o „spor mezi společníky společnosti O. D., který vyplývá z jejich (současné či předchozí) účasti na společnosti O. D.“, k jehož projednání jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, přijatou k výkladu §9 odst. 2 písm. e) o. s. ř.
[6] Z té se podává, že do věcné příslušnosti krajských soudů spadají podle §9 odst. 2 písm. e) o. s. ř. spory z jakýchkoliv vztahů mezi společníky navzájem, které se týkají jejich účasti ve společnosti, včetně všech sporů, jejichž základ „leží“ ve smlouvách o převodu podílu, a to bez ohledu na to, zda na obou stranách smlouvy stojí stávající společníci, či zda je podíl převáděn ze stávajícího společníka na třetí osobu, a to včetně sporů ze smlouvy o smlouvě budoucí o uzavření smlouvy o převodu podílu ve společnosti.
Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2017, sp. zn. 29 Cdo 4825/2015, uveřejněné pod číslem 141/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 5845/2017, či ze dne 26. 8. 2021, sp. zn. 27 Cdo 1829/2020.
[7] Na uvedeném závěru nemůže ničeho změnit ani tvrzení dovolatele, podle něhož byly mezi stranami uzavřeny dvě smlouvy (dohody) – smlouva o převodu podílu a dohoda o konkurenční doložce. Byla-li konkurenční doložka sjednána v souvislosti s převodem podílu ve společnosti, je pro posouzení otázky věcné příslušnosti (ve vztahu ke sporu z této doložky) bez právního významu, zda je toto ujednání formální součástí smlouvy o převodu, či zda bylo formálně uzavřeno samostatně (srov. obdobně shora označené usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 1829/2020). Navíc, jak se podává ze skutkových zjištění soudu prvního stupně (viz odůvodnění rozsudku, odst. 37), v projednávané věci byla konkurenční doložka součástí smlouvy o převodu podílu (článek VI. smlouvy).
[8] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí (§151 odst. 1 o. s. ř.), a řízení nebylo již dříve skončeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. 3. 2022
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu