ECLI:CZ:NS:2022:27.CDO.229.2022.1
sp. zn. 27 Cdo 229/2022-146
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, soudce JUDr. Marka Doležala a soudkyně JUDr. Michaely Janouškové v právní věci žalobkyně XIO.CZ, a. s. , se sídlem v Praze 3, Soběslavská 2064/48, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 26226260, proti žalovaným 1) T. M. , narozenému XY, bytem XY, 2) P. F. , narozené XY, bytem XY, 3) P. F. , narozenému XY, bytem XY, 4) P. M. , narozené XY, bytem XY, 5) Z. B. , narozené XY, bytem XY, o zaplacení 20.000.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 78 Cm 219/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 9. 2019, č. j. 6 Cmo 312/2018-122, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 8. 1. 2018, č. j. 78 Cm 219/2013-99, ve znění usnesení ze dne 30. 8. 2018, č. j. 78 Cm 219/2013-117, zamítl návrhy žalobkyně na přiznání osvobození od soudních poplatků (výrok I.) a na ustanovení zástupce (výrok II.).
[2] K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se nevydává.
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání.
[4] Podle §238 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), není dovolání přípustné podle §237 o. s. ř. proti (mimo jiné) usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek [písm. i)], a proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce [písm. j)].
[5] Právě o tento případ jde v posuzované věci.
[6] Usnesení, jímž odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhů žalobkyně na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů, je usnesením, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku a o žádosti účastníka o ustanovení zástupce ve smyslu §238 odst. 1 písm. i) a j) o. s. ř.
[7] Nejvyšší soud proto aniž v souladu s §241b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolání odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. jako objektivně nepřípustné.
[8] Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníku odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že dovolání je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
[9] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 3. 2022
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu