ECLI:CZ:NS:2022:27.CDO.3769.2021.1
sp. zn. 27 Cdo 3769/2021
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, soudce JUDr. Marka Doležala a soudkyně JUDr. Michaely Janouškové v právní věci navrhovatele L. K. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Radimem Kubicou, MBA, advokátem, se sídlem ve Frýdku-Místku, Ó. Lysohorského 702, PSČ 738 01, za účasti I. K. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Adamem Liberdou, advokátem, se sídlem v Ostravě, Brandlova 1685/9, PSČ 702 00, o změnu zápisu do obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. C 22407/KSOS, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 8. 2021, sp. zn. 8 Cmo 73/2021, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 8. 2021, sp. zn. 8 Cmo 73/2021, se ruší a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
[1] Návrhem ze dne 1. 3. 2021 se navrhovatel domáhá výmazu jednatele společnosti I. K. (dále jen „společnost“) R. K. (dále jen „R. K.“) z obchodního rejstříku.
[2] Krajský soud v Ostravě (dále jen „rejstříkový soud“) usnesením ze dne 3. 3. 2021, č. j. C 22407/RD416/KSOS, Fj 8817/2021/KSOS, rozhodl o výmazu R. K. coby jednatele společnosti a o zápisu data zániku jeho funkce.
[3] K odvolání společnosti Vrchní soud v Olomouci napadeným usnesením změnil rozhodnutí rejstříkového soudu tak, že návrh zamítl (první výrok), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (druhý výrok).
[4] Odvolací soud vyšel z toho, že:
1) Dne 30. 9. 2020 se konala valná hromada společnosti (dále jen „valná hromada“), které se účastnil jednatel společnosti a svolavatel valné hromady R. K., zástupce společníka L. K. (dále jen „L. K.“), R. K., a zástupce R. K. jako společníka společnosti, T. M..
2) Valná hromada byla svolána na žádost L. K. za účelem odvolání jednatele R. K., „pro případ, kdyby bylo soudem pravomocně rozhodnuto o neplatnosti či nicotnosti rozhodnutí valné hromady společnosti konané dne 5. 6. 2019 nebo o neplatnosti či nicotnosti rozhodnutí valné hromady společnosti konané dne 14. 11. 2019, na základě kterých byl R. K. odvolán z funkce jednatele společnosti“.
3) Rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno notářským zápisem sepsaným Mgr. Petrou Vlčkovou, notářkou v Havířově, pod běžným číslem N 502/2020, NZ 580/2020 (dále jen „notářský zápis“). V části A článku třetím notářského zápisu byl popsán průběh jednání valné hromady o bodu 3. pořadu jednání valné hromady. V okamžiku, kdy měl dát R. K. (jako svolavatel a osoba řídící valnou hromadu) hlasovat o odvolání své osoby z funkce jednatele, požádal L. K., aby předložil pravomocná rozhodnutí soudu, kterými mělo být rozhodnuto o neplatnosti či nicotnosti usnesení valných hromad konaných dne 5. 6. 2019 a 14. 11. 2019. Jelikož mu L. K. taková rozhodnutí nepředložil, R. K. odmítl dát o tomto bodu pořadu valné hromady hlasovat a zároveň odmítl dát hlasovat o rozšíření programu jednání valné hromady. Následně dal zástupce L. K. hlasovat o odvolání R. K. z funkce jednatele společnosti. Zástupce L. K. hlasoval pro, nikdo nebyl proti a nikdo se nezdržel. V části B článku druhém notářského zápisu pak bylo uvedeno, že valná hromada rozhodla o odvolání jednatele společnosti R. K. Pro hlasovalo 50 hlasů (zástupce L. K.), nikdo nebyl proti a nikdo se nezdržel [notářský zápis vycházel z toho, že hlasovací práva odvolaného jednatele byla sistována podle §173 odst. 1 písm. c) z. o. k.].
[5] Odvolací soud uvedl, že: „(…) z daného notářského zápisu je jednoznačně zřejmý průběh konání valné hromady, tj. že valná hromada nehlasovala o bodu 3. programu valné hromady a o odvolání R. K. z funkce jednatele společnosti. Valná hromada nepřistoupila k hlasování, neboť nebyla naplněna podmínka pro hlasování obsažená v pozvánce, vycházející z žádosti navrhovatele o svolání valné hromady. (…) valná hromada, jako nejvyšší orgán společnosti, bod 3. programu valné hromady nehodlala projednat (…)“.
[6] Odvolací soud dospěl k závěru, že ohledně bodu 3. pořadu jednání valné hromady valná hromada nepřijala žádné usnesení, a s poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 62/2018“), uzavřel, že k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, je soud v rejstříkovém řízení povinen přihlédnout.
II. Dovolání a vyjádření k němu
[7] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), maje za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného nebo procesního práva, které nebyly v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud vyřešeny, a to:
1) „zda v případě, že osoba oprávněná řídit průběh valné hromady odmítne dát pokyn k projednání a hlasování o některém z bodů programu jednání valné hromady uvedených na pozvánce (která vychází z žádosti o svolání valné hromady), je společník (či jeho zástupce), který o svolání valné hromady požádal, oprávněn vyzvat valnou hromadu k projednání takového bodu programu a dát pokyn k hlasování o navrhovaném usnesení k danému bodu programu;
2) zda návrh bodu programu jednání valné hromady uvedený v žádosti společníka o svolání valné hromady, v rámci kterého je jako dovětek (v závorce) uveden důvod, pro který má být takový bod zařazen na program jednání valné hromady, lze považovat za podmiňující ve vztahu k možnosti přistoupit k projednání a k rozhodnutí o navrhovaném usnesení dle takového bodu programu;
3) zda odvolání společnosti s ručeným omezeným, toho času v likvidaci, podané prostřednictvím její datové schránky, kdy jako zástupce této společnosti je na daném odvolání vyznačena (avšak nepodepsána) osoba, která byla předtím valnou hromadou odvolána z funkce jednatele a která proti takovému usnesení podala žalobu u soudu, kterou se domáhá vyslovení neplatnosti takového usnesení valné hromady (a na kteréžto rozhodnutí valné hromady o odvolání jednatele se tedy v souladu s judikaturou hledí jako na platné do doby, než bude případně pravomocným soudním rozhodnutím vyslovena jeho neplatnost), přičemž řízení o této žalobě není ke dni podání předmětného odvolání pravomocně skončeno, lze považovat za podání učiněné oprávněnou osobou.“
[8] Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňuje dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř.), a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
[9] Postup R. K. coby osoby řídící valnou hromadu (svolanou na žádost kvalifikovaného společníka L. K.), který odmítl dát hlasovat o bodu pořadu jednání valné hromady, jenž byl uveden v pozvánce, představuje zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. V případě, kdy by tomuto postupu poskytly soudy právní ochranu, fakticky by tím znemožnily odvolání jednatele společnosti (který je zároveň 50% společníkem), neboť ten se tak dostane do pozice, kdy bude schopen z pozice osoby řídící valnou hromadu zablokovat každé rozhodování valné hromady o jeho odvolání z funkce.
[10] Dovolatel obsáhle brojí proti tomu, že odvolací soud vyšel při právním posouzení věci z textu bodu 3. pořadu jednání valné hromady ve znění uvedeném v pozvánce na valnou hromadu. Tento text byl dle názoru dovolatele svolavatelem valné hromady pozměněn oproti návrhu usnesení valné hromady, který byl uveden v žádosti o svolání valné hromady. Z žádosti o svolání valné hromady podle dovolatele „jasně vyplývá“, že odvolání jednatele pro případ neplatnosti či nicotnosti usnesení valných hromad konaných dne 5. 6. 2019 a 14. 11. 2019 je uvedeno jako důvod, pro který má o příslušném bodu pořadu jednání valná hromada hlasovat, a nikoliv jako podmínka hlasování o tomto bodu.
[11] Podle mínění dovolatele bylo odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně podáno neoprávněnou osobou, když v době podání odvolání byl R. K. odvolán z funkce jednatele rozhodnutími valných hromad společnosti konaných ve dnech 5. 6. 2019, 14. 11. 2019 a 30. 9. 2020, přičemž v době podání odvolání ještě nebylo rozhodnuto o jejich neplatnosti nebo nicotnosti. S touto skutečností se odvolací soud vypořádal nepřiléhavě, když uvedl, že advokát Mgr. Adam Liberda byl oprávněn podat za společnost odvolání na základě plné moci. Odvolání nicméně nebylo podáno Mgr. Adamem Liberdou, ale bylo podáno z datové schránky společnosti.
[12] Vyjádření k dovolání nebylo podáno.
III. Přípustnost dovolání
[13] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 1. 1. 2022) se podává z části první, článku II bodu 1 zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
[14] Dovolání bylo podáno včas, osobou splňující podmínku podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.; dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností.
[15] Dovolání je přípustné podle §237 o. s. ř. pro řešení první dovolatelem formulované otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.
IV. Důvodnost dovolání
[16] Dovolání je i důvodné.
[17] Podle §187 odst. 1 z. o. k. společník nebo společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10 % základního kapitálu nebo 10% podíl na hlasovacích právech (dále jen „kvalifikovaný společník“), mohou požádat jednatele, aby svolal valnou hromadu k projednání jimi navržených záležitostí.
[18] Podle §188 odst. 1 z. o. k. valná hromada zvolí svého předsedu a zapisovatele; do doby zvolení předsedy a v případě, že předseda zvolen nebyl, řídí valnou hromadu její svolavatel. Nebyl-li zvolen zapisovatel, určí jej svolavatel valné hromady.
[19] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že porušení právních předpisů či společenské smlouvy při svolání či konání zasedání valné hromady zpravidla vede (pouze) k neplatnosti usnesení valné hromady, jež musí být (konstitutivně) vyslovena soudem v řízení podle §191 z. o. k. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. 27 Cdo 1407/2019, a judikaturu v něm uvedenou).
[20] Taktéž i skutečnost, že o usnesení valné hromady svolané na žádost kvalifikovaného společníka dá hlasovat onen kvalifikovaný společník a nikoliv osoba řídící valnou hromadu, zásadně představuje toliko rozpor se zákonem, jenž může (podle okolností případu) vyústit v závěr o neplatnosti následně přijatých usnesení valné hromady.
[21] Názor odvolacího soudu, podle něhož v projednávané věci nešlo o rozhodnutí valné hromady, již z tohoto důvodu není správný.
[22] Účelem ustanovení §187 odst. 1 z. o. k. pak je poskytnout společníkům splňujícím zde vymezená kritéria (kvalifikovaným společníkům) oprávnění domoci se svolání valné hromady s jimi navrhovaným pořadem jednání mimo pravidelná zasedání valné hromady společnosti (§181 z. o. k.) a bez ohledu na to, zda jednatelé se svoláním valné hromady souhlasí.
[23] Ze shora uvedeného plyne, že je-li valná hromada svolávána na žádost kvalifikovaného společníka, musí pořad jednání valné hromady obsahovat body, které si kvalifikovaný společník přeje projednat. Bude-li žádost o svolání valné hromady obsahovat i návrh usnesení, které má valná hromada společnosti přijmout, měla by o něm valná hromada zásadně hlasovat ve znění, v jakém bylo společníkem navrženo. Svolavatel valné hromady může opravit chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti, zásadně však není oprávněn do znění takto navrženého usnesení (obsahově) zasahovat. Tím méně je svolavatel (nebo jiná osoba řídící valnou hromadu) oprávněn posuzovat, zda dá o takto navrženém usnesení vůbec hlasovat. Bude-li navržené usnesení podle názoru osoby řídící valnou hromadu trpět vadou (zejména vadou způsobující jeho neplatnost, nebo nicotnost), může o tom vyrozumět společníky (je-li zároveň jednatelem, je to dokonce i jeho povinností; srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 27 Cdo 3364/2020), nicméně o tomto usnesení musí dát hlasovat.
[24] Lze tedy uzavřít, že účel §187 odst. 1 z. o. k. je naplněn (až) tím, že valná hromada body pořadu jednání navržené společníkem projedná (rozhodne o nich).
[25] Jelikož řešení dovoláním otevřené první otázky, na níž napadené rozhodnutí spočívá, není správné a dovolací důvod dle §241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a aniž se pro nadbytečnost zabýval dalšími otázkami, rozhodnutí odvolacího soudu podle §243e odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
[26] V další fázi řízení odvolací soud především nepřehlédne závěry, že vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, a to ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4439/2018), a dále že případný nedostatek usnášeníschopnosti valné hromady či nedostatečný počet hlasů, odevzdaných pro přijetí usnesení valné hromady, je zásadně důvodem neplatnosti usnesení valné hromady, a nikoliv vadou, pro kterou se na takové usnesení hledí, jako by nebylo přijato (viz R 62/2018).
[27] Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§243g odst. 1 část věty první za středníkem, §226 odst. 1 o. s. ř.). V novém rozhodnutí odvolací soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 7. 2022
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu