ECLI:CZ:NS:2022:27.CDO.451.2022.1
sp. zn. 27 Cdo 451/2022-103
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Michaely Janouškové v právní věci žalobkyně J. R., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Filipem Vyskočilem, advokátem, se sídlem v Praze 3, Laubova 1729/8, PSČ 130 00, proti žalovanému Bytovému družstvu XY , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY 6, zastoupenému JUDr. Stanislavem Drábkem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Radlická 901/37, PSČ 150 00, o určení členství v družstvu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 74 Cm 146/2018, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 8. 2021, č. j. 6 Cmo 196/2019-77, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 4. 2019, č. j. 74 Cm 146/2018-50, zamítl žalobu o určení, že žalobkyně je členkou Bytového družstva XY (dále též jen „družstvo“) s právem užívání bytu XY v budově č. p. XY v XY (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
[2] Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[4] Závěr odvolacího soudu, podle něhož proces vyloučení dovolatelky z družstva byl završen, neboť dovolatelka podala proti rozhodnutí představenstva, jímž byla vyloučena z družstva, námitky, jež členská schůze zamítla, a proto v řízení o určení členství v družstvu není prostor pro posuzování postupu družstva předcházejícího námitkám dovolatelky a rozhodnutí členské schůze o nich, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se podává, že:
1) Zákon o obchodních korporacích upravuje vyloučení člena z družstva obdobně, jako tak činil zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Neurčí-li stanovy jinak, rozhoduje o vyloučení člena z družstva představenstvo [§617 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích); dále též jen „z. o. k.“]. Rozhodnutí o vyloučení musí být učiněno písemně a musí obsahovat poučení o právu vylučovaného člena podat odůvodněné námitky proti svému vyloučení k členské schůzi (§617 odst. 3 z. o. k.). Písemné rozhodnutí o vyloučení se doručuje postupem podle §621 z. o. k.
2) Zákonem předvídanou obranou člena družstva proti jeho vyloučení z družstva jsou odůvodněné námitky, jež vylučovaný člen družstva musí podat ve lhůtě určené ustanovením §618 odst. 1 z. o. k. O tomto právu musí být člen družstva poučen (§617 odst. 3 in fine z. o. k.), jinak lhůta k podání námitek nezačne běžet.
3) Lhůta k podání námitek je prekluzivní (viz §618 odst. 1 in fine z. o. k.); jejím uplynutím právo podat námitky (a dosáhnout tak přezkoumání souladu rozhodnutí o vyloučení s právními předpisy a se stanovami) zaniká (§603 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále též jen „o. z.“).
4) Jestliže vylučovaný člen podá odůvodněné námitky proti svému vyloučení, jeho účast nezanikne dříve, než členská schůze rozhodne o podaných námitkách; zamítne-li je, zaniká účast člena dnem, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek.
5) Nesouhlasí-li vylučovaný člen s rozhodnutím členské schůze o jím podaných námitkách, může podat ve lhůtě určené ustanovením §620 odst. 1 z. o. k. návrh na zahájení řízení o prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné. Neučiní-li tak, nelze již platnost usnesení členské schůze přezkoumávat (§663 odst. 2 z. o. k.). Platnost usnesení členské schůze nemůže být posuzována v jiném řízení než v řízení o návrhu podle §620 odst. 1 z. o. k.
6) Jakkoliv je proces vyloučení člena z družstva zákonem upraven jako dvouetapový, je věcí vylučovaného člena – v souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt (bdělým náležejí práva) – zda využije svých práv a bude se proti vyloučení z družstva bránit (podáním odůvodněných námitek, popř. i podáním návrhu na zahájení řízení o prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné).
7) Soulad rozhodnutí představenstva o vyloučení člena z družstva s právními předpisy a se stanovami může být přezkoumán pouze členskou schůzí na základě odůvodněných námitek podaných vylučovaným členem ve lhůtě určené ustanovením §618 odst. 1 z. o. k., resp. – nevyhoví-li členská schůze podaným námitkám – soudem v řízení o návrhu vylučovaného člena podle §620 odst. 1 z. o. k.
8) Nevyužije-li vylučovaný člen svého práva podat proti rozhodnutí představenstva odůvodněné námitky, jeho členství v družstvu zaniká marným uplynutím lhůty k podání námitek (tj. ke konci posledního dne lhůty – viz §601 odst. 1 o. z.). Tím je proces vyloučení člena z družstva završen a v jiném řízení (např. v řízení o vyklizení bytu) již nemůže být jeho soulad s právními předpisy a stanovami družstva posuzován (opačný výklad by právní úpravu přezkumu rozhodnutí o vyloučení činil obsoletní).
9) Z řečeného se podává, že v řízení, v němž se družstvo domáhá vyklizení bytu s odůvodněním, že žalovaný byl z družstva vyloučen, jeho účast zanikla a spolu s ní zanikl i nájem družstevního bytu (§734 odst. 3 z. o. k.), soud toliko zkoumá, zda žalovanému bylo doručeno písemné rozhodnutí představenstva o vyloučení v souladu s §621 z. o. k., zda toto písemné rozhodnutí obsahovalo poučení podle §617 odst. 3 in fine a §618 z. o. k. a zda žalovaný podal odůvodněné námitky proti rozhodnutí o vyloučení. Pokud tak učinil, soud posuzuje pouze to, zda členská schůze rozhodla o zamítnutí podaných námitek, zda bylo rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek žalovanému doručeno a zda žalovaný podal návrh na zahájení řízení o prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné, popř. zda toto řízení již bylo pravomocně skončeno (viz §620 odst. 2 z. o. k.).
Srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2020, sp. zn. 27 Cdo 3400/2019, a judikaturu na něj odkazující.
[5] Posouzením otázek, zda byla členovi družstva řádně doručena výstraha mající náležitosti právního jednání družstva vyžadované §615 z. o. k., se primárně zabývá představenstvo družstva (popř. jiný orgán družstva rozhodující v souladu se stanovami o vyloučení člena družstva – srov. §617 odst. 1 z. o. k.). Rozhodne-li představenstvo o vyloučení člena z družstva (v případech, v nichž podle zákona musí předcházet písemná výstraha), zahrnuje takové rozhodnutí (ne-li výslovně, pak alespoň implicite) též závěr o tom, že výstraha byla v souladu se zákonem udělena. Rozhodnutí představenstva o vyloučení člena z družstva musí být členovi družstva řádně (v souladu se zákonem a stanovami) doručeno. Zda se tak stalo a zda rozhodnutí obsahovalo poučení podle §617 odst. 3 in fine a §618 z. o. k., je oprávněn posoudit soud jak (ve shora citovaném) v řízení o vyklizení bytu, tak i např. (jak je tomu v projednávané věci) v řízení o určení členství v družstvu.
[6] Z citovaných judikatorních závěrů však bez jakýchkoli pochybností vyplývá, že podá-li člen družstva proti rozhodnutí představenstva, jímž byl z družstva vyloučen, odůvodněné námitky, náleží posouzení toho, zda rozhodnutí o vyloučení předcházela písemná výstraha (tj. zda byla doručena a splňovala všechny náležitosti), jakož i zda rozhodnutí představenstva bylo členovi družstva řádně doručeno, výlučně členské schůzi družstva. Správnost takového posouzení pak může být soudem přezkoumána pouze ve včas zahájeném řízení o prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné. Nepodá-li člen družstva návrh na zahájení řízení o prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné, anebo nebude-li takové řízení skončeno pravomocným rozhodnutím soudu ve věci samé, nelze správnost závěru členské schůze, podle něhož byly splněny podmínky pro vyloučení (včetně udělení výstrahy a doručení rozhodnutí představenstva o vyloučení) přezkoumávat.
[7] V poměrech projednávané věci (kdy dovolatelce bylo doručeno rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek) to znamená, že otázky otevírané dovolatelkou v dovolání (zda je výstraha právním jednáním družstva, zda jsou s doručením výstrahy nemající náležitosti právního jednání družstva spojeny účinky, zda může být proces vyloučení člena z družstva dokončen, aniž by vylučovanému členovi bylo doručeno rozhodnutí představenstva o jeho vyloučení, a zda může člen podáním námitek proti nedoručenému rozhodnutí představenstva zhojit vady procesu vyloučení), nemůžou založit přípustnost dovolání, neboť jejich zodpovězení by náleželo toliko soudu rozhodujícímu o návrhu na prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné. Rozhodnutí odvolacího soudu proto na jejich řešení nezávisí.
[8] Podle §237 o. s. ř. je přitom jedním z předpokladů přípustnosti dovolání skutečnost, že na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva napadené rozhodnutí závisí, tedy že odvolacím soudem vyřešená právní otázka je pro jeho rozhodnutí určující (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013, v němž Nejvyšší soud vysvětlil, že dovolání není přípustné podle §237 o. s. ř., jestliže dovolatel jako důvod jeho přípustnosti předestírá dovolacímu soudu k řešení otázku hmotného nebo procesního práva, na níž rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí).
[9] Dovolatelka namítá rovněž vady řízení (překvapivost rozhodnutí odvolacího soudu). Nejvyšší soud připomíná, že námitka vad řízení sama o sobě nemůže založit přípustnost dovolání, neboť není způsobilým dovolacím důvodem (§241a odst. 1 o. s. ř.), a dovolací soud k vadám řízení přihlíží pouze tehdy, je-li dovolání přípustné (§242 odst. 3 o. s. ř.). Ostatně napadené rozhodnutí tvrzenou vadou netrpí. Ve vztahu k namítané nepřezkoumatelnosti srovnej např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněného pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Zabýval-li se již soud prvního stupně otázkou, zda výstraha a rozhodnutí o vyloučení z družstva mají „charakter právního jednání družstva“, mohlo být rozhodnutí odvolacího soudu „překvapivým“ jen pro účastníka řízení ochrany svých procesních práv nedbalého a na jednání odvolacího soudu nepřipraveného (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 29 Cdo 300/2010, uveřejněný pod číslem 32/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
[10] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 7. 2022
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu