ECLI:CZ:NS:2022:27.ICDO.46.2022.1
KSLB 76 INS XY
76 ICm XY
sp. zn. 27 ICdo 46/2022-238
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Michaely Janouškové v právní věci žalobce Ing. Davida Jánošíka , se sídlem v Hradci Králové, Gočárova 1105/36, PSČ 500 02, identifikační číslo osoby 72074477, jako insolvenčního správce dlužníků K. S. a K. S., zastoupeného JUDr. Pavlem Hráškem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Týnská 1053/21, PSČ 110 00, proti žalovaným 1) O. S. , narozenému XY, a 2) K. S. , narozené XY, oběma bytem XY, oběma zastoupeným Mgr. Kateřinou Korpasovou, advokátkou, se sídlem v Liberci, Mozartova 679/21, PSČ 460 01, o určení neúčinnosti právního úkonu dlužníků, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 76 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníků K. S., narozeného XY, a K. S., narozené XY, obou bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. KSLB 76 INS XY, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 10. 2021, č. j. 76 ICm XY, 103 VSPH XY (KSLB 76 INS XY), takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.364,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejich zástupkyně.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 15. 7. 2020, č. j. 76 ICm XY (KSLB 76 INS XY), určil neúčinnost smlouvy o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu uzavřené dne 30. 9. 2016 mezi dlužníky jako převodci a žalovanými jako nabyvateli (dále též jen „smlouva z roku 2016“), jejímž předmětem byl bezúplatný převod členského podílu v Bytovém družstvu XY, se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY (dále též jen „družstvo“), s nímž bylo spojeno právo nájmu družstevního bytu č. 3 o velikosti 1 + 4 o celkové výměře 98 m 2 , nacházejícího se v 1. nadzemním podlaží v domě č. p. XY, ulice XY v XY (výrok I.), rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.) a o poplatkové povinnosti (výrok III.).
[2] Jde přitom již o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé. První rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 6. 5. 2019, č. j. 76 ICm XY (KSLB 76 INS XY), jímž soud prvního stupně určil neúčinnost smlouvy z roku 2016, Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaných usnesením ze dne 19. 11. 2019, č. j. 76 ICm XY, 103 VSPH XY (KSLB 76 INS XY), zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
[3] Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaných v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu o určení neúčinnosti smlouvy z roku 2016 zamítl (první výrok), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).
[4] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[5] Dovolatelem zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož dlužníci pozbyli „členská práva a povinnosti“ a „členství“ v družstvu již na základě smlouvy o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ze dne 25. 9. 2010 (dále též jen „smlouva z roku 2010“), je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se podává, že:
1) Smlouva o převodu členského podílu nabývá platnosti dnem, kdy ji člen družstva a nabyvatel uzavřou. Ustanovení §230 věty druhé zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, odkládá pouze účinnost převodu, a to jen ve vztahu k družstvu, nikoli ve vztahu k účastníkům smlouvy či ke třetím osobám.
2) Jinými slovy, nabyvatel se ve vztahu k převodci a ke třetím osobám stává členem družstva (nabývá členský podíl) již uzavřením smlouvy o převodu členského podílu (nebyla-li účinnost smlouvy odložena), ve vztahu k družstvu se nabyvatel stává členem družstva teprve okamžikem, kdy je družstvu předložena smlouva o převodu členského podílu (nebo pozdějším dnem uvedeným ve smlouvě), případně kdy družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena o převodu členského podílu a písemný souhlas nabyvatele členského podílu.
Srovnej zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2354/2014, a na něj navazující judikaturu.
[6] V poměrech projednávané věci se ze skutkových zjištění soudů podává, že „někdy v roce 2010 nebo na počátku roku 2011“ dlužník K. S. předložil předsedovi družstva smlouvu z roku 2010 [uzavřenou mezi dlužníky jako převodci a žalovaným 1) jako nabyvatelem]. Předseda družstva odmítl provést změnu v členské evidenci s odůvodněním, že „nelze zapsat jako člena družstva jen žalovaného 1) za situace, kdy je ženatý“. V souladu s výše citovanými judikatorními závěry a s čl. 9 stanov (podle něhož písemná smlouva musí být předložena družstvu a „ve vztahu k družstvu přecházejí členská práva a povinnosti až tímto předložením“), jakož i s §703 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, se žalovaní nejpozději v roce 2011 stali namísto dlužníků společnými členy družstva a společnými nájemci družstevního bytu (srov. též závěry usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2014, sp. zn. 31 Cdo 1147/2012, uveřejněného pod číslem 7/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Důvody, pro které družstvo neprovedlo příslušnou změnu v členské evidenci, jsou přitom bez významu.
[7] Dovolatel, odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2016, sp. zn. 29 Cdo 1294/2015, namítá relativní neplatnost smlouvy z roku 2010 s odůvodněním, že podle čl. 9 stanov je „podmínkou pro převod členských práv v družstvu“ povinnost nabyvatele uhradit „poplatek za provedení změn v členské evidenci“.
[8] I když stanovy družstva mohou (podle dovolatelem citovaného rozhodnutí) zpřísnit obecné (zákonné) požadavky kladené na formu dohody o převodu členského podílu, dovolatel zjevně přehlíží, že bytová družstva nemohou jakkoli omezovat či vylučovat převod práv a povinností svých členů na jiné osoby, a to ani stanovami (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 1999, sp. zn. 32 Cdo 197/99, uveřejněný pod číslem 15/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1442/2011). Žalovaným tudíž vzniklo společné členství v družstvu bez ohledu na to, zda družstvu uhradili poplatek za provedení změn v členské evidenci.
[9] Přípustnost dovolání nezakládá ani otázka, zda „je neplatná smlouva o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu za situace, kdy jejímu uzavření předchází jiná podobná smlouva o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu“, neboť posouzení této otázky se nemůže projevit v poměrech dovolatele založených napadeným rozhodnutím (není způsobilé přivodit dovolateli příznivější rozhodnutí ve věci).
[10] V poměrech projednávané věci převedli dlužníci svůj členský podíl v družstvu již na základě smlouvy z roku 2010, proto smlouvu z roku 2016 (platnou či neplatnou) nelze považovat za právní úkon, kterým dlužník zkrátil možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodnil některé věřitele na úkor jiných ve smyslu §235 a násl. zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).
[11] Nemůže-li věcný přezkum dovoláním otevřené otázky ovlivnit výsledek sporu, není ve vztahu k této otázce dovolání přípustné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 2 Cdon 808/97, uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4934/2014, ze dne 10. 3. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4562/2014, či ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4384/2015, uveřejněné pod číslem 102/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2021, sen. zn. 27 ICdo 76/2020).
[12] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 14. 9. 2022
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu