Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 04.01.2022, sp. zn. 28 Cdo 3456/2021 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2022:28.CDO.3456.2021.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2022:28.CDO.3456.2021.1
sp. zn. 28 Cdo 3456/2021-818 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobců a) P. R. , narozeného XY, bytem XY, a b) Z. B. , narozené XY, bytem XY, obou zastoupených JUDr. Martinem Purkytem, advokátem se sídlem v Praze 5, náměstí 14. října 496/13, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu , identifikační číslo osoby 013 12 774, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, zastoupené Mgr. Miloslavem Strnadem, advokátem se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 620/29, o převodu jiných zemědělských pozemků oprávněné osobě, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 51 C 113/2018, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 9. 2021, č. j. 84 Co 152/2021-749, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: Okresní soud v Ústí nad Labem částečným rozsudkem ze dne 16. 4. 2021, č. j. 51 C 113/2018-705, nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o bezúplatném převodu tam označených pozemků (výrok I.) a ohledně zbývající části nároku a náhrady nákladů řízení odkázal na konečné rozhodnutí ve věci (výrok II.). Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 1. 9. 2021, č. j. 84 Co 152/2021-749, zastavil odvolací řízení (výrok I.) a rozhodl, že zpětvzetí žaloby učiněné žalobci podáním ze dne 21. 7. 2021 není účinné (výrok II.). Proti usnesení odvolacího soudu podali dovolání žalobci (dále i jen jako „dovolatelé“). Usnesení napadli v rozsahu výroku II., jímž bylo rozhodnuto o tom, že zpětvzetí žaloby ze dne 21. 7. 2021 není účinné. Podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“), není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle ustanovení §238a o. s. ř. dovolání je dále přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2). Směřuje-li dovolání žalobců proti výroku II. napadeného usnesení, kterým odvolací soud rozhodl o neúčinnosti zpětvzetí návrhu na zahájení řízení, nenapadají jím rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se končí odvolací řízení, a ani žádné z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř., pročež jejich dovolání není přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 29 Cdo 1213/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2276/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2015, sp. zn. 22 Cdo 51/2015). Přípustnost dovolání přitom nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§243 odst. 1 o. s. ř.). O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť tímto rozhodnutím Nejvyššího soudu se řízení nekončí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); o nákladech řízení včetně nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (srov. §243c odst. 3 větu první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.). Rozhodné znění občanského soudního řádu (od 30. 9. 2017) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 4. 1. 2022 Mgr. Petr Kraus předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/04/2022
Spisová značka:28 Cdo 3456/2021
ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:28.CDO.3456.2021.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
§238a o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:03/15/2022
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-19