Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 04.10.2022, sp. zn. 28 Nd 418/2022 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2022:28.ND.418.2022.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2022:28.ND.418.2022.1
sp. zn. 28 Nd 418/2022-537 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně Fio banky, a.s. , identifikační číslo osoby: 618 58 374, se sídlem v Praze 1, V Celnici 1028/10, zastoupené JUDr. Lubomírem Procházkou, advokátem se sídlem v Jevanech, Lesní 15, proti žalovanému T. R. , narozenému XY, bytem XY, o zaplacení částky 44 157,05 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 18 C 163/2015, o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu, takto: Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 18 C 163/2015, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Jihlavě. Odůvodnění: 1. Žalobou došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 30. 7. 2014 se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 44 157,05 Kč se specifikovaným příslušenstvím. 2. Usnesením ze dne 24. 9. 2014, č. j. 55 C 293/2014-11, Obvodní soud pro Prahu 1 vyslovil svoji místní nepříslušnost (výrok I.) a rozhodl, že věc bude po právní moci tohoto usnesení postoupena (jako místně příslušnému) Obvodnímu soudu pro Prahu 9. 3. K námitce žalovaného rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 24. 9. 2015, č. j. Ncp 1514/2015-31, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy. 4. Nyní podaným návrhem se žalovaný domáhá, aby věc byla přikázána Okresnímu soudu v Jihlavě. Návrh na delegaci věci odůvodňuje tvrzením, že v jeho podáních označení soudci jsou vyloučeni z rozhodování věci pro jejich postup v řízení o projednávané věci. 5. Žalobkyně s podaným návrhem na přikázání věci Okresnímu soudu v Jihlavě nesouhlasí. 6. Podle §12 o. s. ř. nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§14, §15 odst. 2 a §16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně [odstavec 1]. Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3). 7. Podle §14 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech [odstavec 4]. 8. Podle §15 odst. 1 o. s. ř. jakmile se soudce nebo přísedící dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu. 9. Podle §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. 10. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Obvodnímu soudu pro Prahu 9, u nějž je věc vedena, a Okresnímu soudu v Jihlavě, jemuž má být věc podle návrhu žalovaného přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.), důvod k přikázání soudu z důvodu nutnosti (§12 odst. 1 o. s. ř.) ani z důvodu vhodnosti (§12 odst. 2 o. s. ř.) neshledal. 11. Ze shora citovaných ustanovení vyplývá, že postupem podle §12 odst. 1 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (s výjimkou situace předpokládané §16a odst. 2 o. s. ř.) tehdy, jsou-li splněny buď předpoklady vymezené v §15 odst. 1, odst. 2 věta první, část věty za středníkem o. s. ř., anebo tehdy, bylo-li rozhodnuto podle §16 odst. 1 o. s. ř. o vyloučení soudce či soudců dotčeného soudu a současně není možné věc přikázat jinému soudci téhož soudu (§16a odst. 1 o. s. ř.). 12. Z obsahu předloženého spisu se podává, že žádný ze soudců Obvodního soudu pro Prahu 9 neoznámil podle §15 odst. 1 o. s. ř. předsedovi tohoto soudu skutečnosti, pro které by byl v projednávané věci vyloučen (natož aby tak učinili všichni soudci tohoto soudu), a nadřízený soud dosud nerozhodl o vyloučení žádného ze soudců tohoto soudu podle §16 odst. 1 o. s. ř. Není tudíž naplněn alespoň jeden z předpokladů, za kterých může nadřízený soud rozhodnout o přikázání věci jinému soudu podle §12 odst. 1 o. s. ř. (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. 29 Nd 231/2016, či ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. 20 Nd 245/2017). 13. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější a rychlejší projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručeného principu, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. 14. Argumenty uváděné žalovaným v jeho četných podáních [jež se připínají zejména ke způsobu rozhodování místně příslušného soudu či k jeho obsazení], nelze považovat za právně relevantní důvod k delegaci věci jinému soudu ani ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř.; skutečnosti umožňující přijmout závěr, že by požadovaná delegace věci Okresnímu soudu v Jihlavě vedla (či měla vést) k hospodárnějšímu a rychlejšímu projednání dané věci, se nepodávají ani z obsahu spisu. 15. Jelikož důvody pro delegaci věci Okresnímu soudu v Jihlavě (ať již jde o důvody delegace nutné podle §12 odst. 1 o. s. ř., či delegace vhodné podle §12 odst. 2 o. s. ř.) nejsou naplněny, Nejvyšší soud podle §12 odst. 3 věty první o. s. ř. rozhodl, že se projednávaná věc (vedená u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 18 C 163/2015) nepřikazuje Okresnímu soudu v Jihlavě. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 4. 10. 2022 Mgr. Petr Kraus předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/04/2022
Spisová značka:28 Nd 418/2022
ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:28.ND.418.2022.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přikázání věci (delegace)
Dotčené předpisy:§12 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:12/12/2022
Staženo pro jurilogie.cz:2022-12-17