ECLI:CZ:NS:2022:29.CDO.1733.2022.1
sp. zn. 29 Cdo 1733/2022-338
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce Mgr. Michala Šimků , se sídlem v Praze 1, Šítkova 233/1, PSČ 110 00, jako insolvenčního správce dlužníka Qeneo s. r. o., identifikační číslo osoby 29024102, zastoupeného Mgr. Petrem Dětkou, advokátem, se sídlem v Praze, Šítkova 233/1, PSČ 110 00, proti žalovanému J. H. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Ing. Martinem Schwarzem, advokátem, se sídlem v Černošicích, Majakovského 1176, PSČ 252 28, o zaplacení částky 900 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 238 C 23/2017, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. prosince 2021, č. j. 71 Co 115/2018-273, o návrhu žalovaného na odklad právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Návrh žalovaného na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. prosince 2021, č. j. 71 Co 115/2018-273, se zamítá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem ze dne 27. listopadu 2017, č. j. 238 C 23/2017-38, Okresní soud v Bruntále:
[1] Uložil žalovanému zaplatit do majetkové podstaty dlužníka Qeneo s. r. o. k rukám žalobce částku 900 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 7. srpna 2014 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku (bod I. výroku).
[2] Uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 60 283 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku (bod II. výroku).
[3] Uložil žalovanému zaplatit státu soudní poplatek v částce 45 000 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku (bod III. výroku).
2. K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě ve výroku označeným rozsudkem:
[1] Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodech I. a II. výroku (první výrok).
[2] Změnil rozsudek soudu prvního stupně v bodě III. výroku tak, že žalovanému se poplatková povinnost neukládá (druhý výrok).
[3] Určil, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 82 541 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku (třetí výrok).
3. Přitom šlo o druhé rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, když první rozsudek ze dne 23. listopadu 2018, č. j. 71 Co 115/2018-131 (kterým odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl), zrušil Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 27. května 2021, č. j. 29 Cdo 1879/2019-187, a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
4. Výslovně proti prvnímu a třetímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Současně dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud odložil (posuzováno dle obsahu dovolání) právní moc i vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí. Dovolatel uvádí, že je nemajetný starobní důchodce a s ohledem na jeho majetkové poměry mu byl ustanoven k ochraně jeho zájmů advokát a rovněž byl osvobozen od poplatkové povinnosti. Tvrdí, že rozsudkem odvolacího soudu je závažně ohrožen ve svých právech a že neprodleným výkonem rozhodnutí (exekucí) by mu hrozila závažná majetková i nemateriální újma, a to i s ohledem „na výši přisouzené pohledávky“.
5. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozsudku je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí Nejvyšším soudem) rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
6. Podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí,
je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
7. Právní moc nebo vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu lze odložit (za podmínek uvedených v §243 o. s. ř.) jen ve vazbě na ty výroky napadeného rozhodnutí, proti nimž dovolání je (může být) přípustné (subjektivně i objektivně). Srov. shodně např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněného pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (jehož závěrů se R 144/2018 výslovně dovolává), jakož i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2020, sen. zn. 29 ICdo 12/2020, uveřejněného pod číslem 78/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 78/2020“). Tato podmínka pak není splněna ve vztahu k té části dovolání, jež směřuje proti té části prvního výroku rozsudku odvolacího soudu, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodu II. výroku o nákladech řízení, jakož i ve vztahu k té části dovolání, kterou dovolatel napadá rozsudek odvolacího soudu ve třetím výroku (o nákladech odvolacího řízení). Potud totiž přípustnost dovolání (podle §237 o. s. ř.) vylučuje ustanovení §238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.
8. Zbývá tedy určit, zda je důvod odložit právní moc nebo vykonatelnost napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž dovolání směřuje proti té části prvního výroku napadeného rozhodnutí, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodu I. výroku ohledně zaplacení částky 900 000 Kč s příslušenstvím.
9. Materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti. K tomu viz R 144/2018.
10. Negativní dopady napadeného rozhodnutí do poměrů dovolatele mohou být sistovány odkladem jeho vykonatelnosti. Nadto, ve skutečnostech, které na podporu své žádosti o odklad právní moci uvádí dovolatel, Nejvyšší soud nespatřuje závažné ohrožení práv dovolatele. Z těchto důvodů Nejvyšší soud návrh na odklad právní moci napadeného rozhodnutí zamítl a zabýval se posouzením návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
11. Dovolatel ve své žádosti o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí pouze uvádí, že neprodleným výkonem rozhodnutí (exekucí) by mu hrozila závažná majetková i nemateriální újma, a to i s ohledem na výši soudy přiznané pohledávky. O tom, jak „závažně“ se vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem „neprodleným“ výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit v jeho vlastních majetkových poměrech (coby osoby povinné), však netvrdí ničeho. Přitom závažnost újmy, která ve smyslu §243 písm. a/ o. s. ř. dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí], se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). Srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016 a R 78/2020.
12. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud zamítl též návrh dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 7. 2022
JUDr. Helena Myšková
předsedkyně senátu