ECLI:CZ:NS:2022:29.CDO.2518.2021.1
sp. zn. 29 Cdo 2518/2021-376
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce Mgr. Jiřího Ostravského , se sídlem ve Zlíně, Lešetín VI/671, PSČ 760 01, jako insolvenčního správce dlužníka J. H., narozeného XY, zastoupeného JUDr. Adamem Rakovským, advokátem, se sídlem v Praze 2, Václavská 316/12, PSČ 120 00, proti žalovanému J. B. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Monikou Novotnou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Platnéřská 191/2, PSČ 110 00, o zaplacení částky 6 760 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 22 C 50/2019, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. dubna 2021, č. j. 27 Co 233/2020-327, o návrhu žalovaného na odklad právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. dubna 2021, č. j. 27 Co 233/2020-327, se zamítá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem ze dne 3. června 2020, č. j. 22 C 50/2019-122, Okresní soud v Kolíně uložil žalovanému zaplatit žalobci 6 760 000 Kč se specifikovaným zákonným úrokem z prodlení (bod I. výroku), rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku) a uložil žalovanému zaplatit státu soudní poplatek v částce 338 000 Kč (bod III. výroku).
2. K odvolání žalovaného Krajský soud v Praze ve výroku označeným rozhodnutím potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodech I. a III. výroku (první výrok), změnil jej v bodu II. výroku co do výše nákladů řízení, jinak jej potvrdil (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu (podle obsahu dovolání proti té části prvního výroku, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodu I. výroku) podal žalovaný dovolání, v němž současně navrhl, aby Nejvyšší soud před rozhodnutím o dovolání odložil právní moc a vykonatelnost napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Tento návrh odůvodnil tím, že mu neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozí závažná újma a je vážně ohrožen na svých právech, přičemž odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení. Tvrdí, že „okamžitá povinnost k úhradě tak vysoké částky je pro něj obtížná“ a výrazně by omezila, respektive znemožnila další výkon jeho podnikatelské činnosti.
4. Žalobce ve vyjádření k dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud návrh dovolatele na přiznání odkladného účinku dovolání zamítl. Argument dovolatele o negativním ovlivnění podnikatelské činnosti považuje za lichý. Je-li dovolatel ochoten složit částku, jež je předmětem řízení, do advokátní úschovy (jak avizoval), je vyloučeno, aby její zaplacení dle pravomocného rozsudku ovlivnilo jeho podnikatelskou činnost. V doplnění vyjádření žalobce s poukazem na usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 10. září 2021, č. j. 20 EXE 2528/2021-37, uvádí, že dovolatel coby povinný složil dne 19. srpna 2021 k rukám soudního exekutora částku odpovídající výši vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuce.
5. Podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) [v aktuálním znění, pro věc rozhodném], před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
6. Materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti. K tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněné pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (které je, stejně jako další níže zmíněná rozhodnutí Nejvyššího soudu, dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu).
7. Negativní dopady napadeného rozhodnutí do poměrů dovolatele mohou být sistovány odkladem jeho vykonatelnosti, když napadený výrok ukládá dovolateli povinnost k (peněžitému) plnění; jeho soudní výkon či exekuce jsou z povahy věci (objektivně) možné. Nadto, ve skutečnostech, které na podporu své žádosti o odklad právní moci uvádí dovolatel, Nejvyšší soud nespatřuje závažné ohrožení práv dovolatele. Z těchto důvodů Nejvyšší soud návrh na odklad právní moci napadeného rozhodnutí zamítl a zabýval se posouzením návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
8. Dovolatel ve své žádosti o odklad vykonatelnosti pouze uvádí, že by mu neprodleným výkonem nebo exekucí napadeného rozhodnutí hrozila (s ohledem na výši částky) závažná újma. O tom, jak „závažně“ se vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem „neprodleným“ výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit v jeho vlastních majetkových poměrech (coby osoby povinné), však netvrdí ničeho. Přitom závažnost újmy, která ve smyslu §243 písm. a/ o. s. ř. dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí], se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2020, sen. zn. 29 ICdo 12/2020, uveřejněné pod číslem 78/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V uvedených souvislostech nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že dle obsahu spisu dovolatel složil dne 19. srpna 2021 k rukám soudního exekutora částku odpovídající výši vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuce.
9. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud zamítl též návrh dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 1. 2022
JUDr. Helena Myšková
předsedkyně senátu