ECLI:CZ:NS:2022:29.CDO.3235.2022.1
sp. zn. 29 Cdo 3235/2022-865
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce Mgr. Lukáše Hojdna, LL.B. , se sídlem v Praze 10, Francouzská 299/98, PSČ 101 00, identifikační číslo osoby 05017319, jako správce konkursní podstaty úpadce G., zastoupeného JUDr. Pavlem Sedláčkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Dlouhá 705/16, PSČ 110 00, proti žalovaným 1/ I. B., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Evou Metzkerovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Rumunská 1720/12, PSČ 120 00, 2/ P. R., narozené XY, bytem XY, 3/ A. N., narozené XY, bytem XY, 4/ L. B., narozené XY, 5/ R. T., narozené XY, obě bytem XY, 6/ O. R., narozenému XY, 7/ V. R., narozenému XY, a 8/ Ch. R., narozenému XY, všem bytem XY, všem zastoupeným JUDr. Ladislavem Novotným, advokátem, se sídlem v Táboře, 9. května 1282/6, PSČ 390 02, o zaplacení 1 386 656 Kč a 1 482 182 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 28 Cm 32/2008, o dovolání žalobce a žalovaného 1/ proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. května 2022, č. j. 4 Cmo 25/2018-783, ve znění opravného usnesení ze dne 27. května 2022, č. j. 4 Cmo 25/2018-784, takto:
Návrh prvního žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. května 2022, č. j. 4 Cmo 25/2018-783, ve znění opravného usnesení ze dne 27. května 2022, č. j. 4 Cmo 25/2018-784, se zamítá.
Odůvodnění:
1. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. září 2017, č. j. 28 Cm 32/2008-699, rozhodl, že první žalovaný je povinen zaplatit žalobci do konkursní podstaty úpadce (G.) částku 1 275 809 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (bod I. výroku), že druhý žalovaný (M. V.) je povinen zaplatit žalobci do konkursní podstaty úpadce částku 1 363 698 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (bod II. výroku), dále žalobu ve zbytku zamítl (body III. A IV. výroku), rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod V. výroku) a soudním poplatku (body VI. a VII. výroku).
2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali oba žalovaní odvolání. V průběhu odvolacího řízení zemřel původní druhý žalovaný (M. V.). Soud prvního stupně usnesením ze dne 16. prosince 2020, č. j. 28 Cm 32/2008-753, rozhodl, že se v tomto řízení bude pokračovat se všemi dědici původního druhého žalovaného, nynějšími žalovanými 2/ až 8/.
3. Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně v bodě I. výroku potvrdil v rozsahu částky 722 126,70 Kč a změnil tak, že žalobu co do částky 553 682,30 Kč zamítl (bod I. a/ výroku), v bodě II. výroku změnil tak, že druhý až osmý žalovaný jsou povinni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci do konkursní podstaty úpadce společně a nerozdílně částku 766 601,60 Kč s tím, že povinnost čtvrté žalované je omezena částkou 302 281,65 Kč a ve zbytku žalobu zamítl (bod I. b/ výroku), body II. a IV. výroku potvrdil (bod I. c/ a d/ výroku). Dále rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (body II. až VI. výroku) a o soudním poplatku (body VII. a VIII. výroku).
Proti tomuto rozhodnutí podali žalobce a první žalovaný dovolání, přičemž první žalovaný současně navrhl, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí, neboť „je starobní důchodce a má vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem a přes to, že je dosud pracovně aktivní (v rozsahu odpovídajícímu jeho věku), hrozila by mu výkonem rozhodnutí závažná újma, naopak odkladem vykonatelnosti nebude konkursní podstata nikterak zkrácena.“
5. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozsudku je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí Nejvyšším soudem) rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (srov. též článek II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
6. Podle §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
7. Předpoklady, za nichž lze odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí, Nejvyšší soud shrnul v usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (z jehož závěrů usnesení sp. zn. 27 Cdo 5003/2017 výslovně vychází).
8. První žalovaný ve své žádosti o odklad vykonatelnosti pouze uvádí, že by mu výkonem napadeného rozhodnutí hrozila závažná újma. Toto tvrzení je však zcela nekonkrétní, když netvrdí ničeho o tom, jak „závažně“ se vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit v jeho vlastních majetkových poměrech (coby osoby povinné). Přitom závažnost újmy, která ve smyslu §243 písm. a/ o. s. ř. dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí], se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uveřejněného v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2019, pod číslem 5, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2020, sen. zn. 29 ICdo 12/2020, uveřejněného pod číslem 78/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
9. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud zamítl návrh prvního žalovaného na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 12. 2022
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu