ECLI:CZ:NS:2022:29.CDO.3255.2021.1
sp. zn. 29 Cdo 3255/2021-148
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně Mgr. Markéty Pláteníkové , se sídlem v Praze, Trojanova 342/18, PSČ 120 00, jako insolvenční správkyně dlužníků J. C., narozeného XY, bytem XY, a M. C., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Michalem Franěm, advokátem, se sídlem v Praze, Truhlářská 1108/3, PSČ 110 00, proti žalované D. V. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Václavem Kopáčkem, advokátem, se sídlem v Praze, Malátova 396/15, PSČ 150 00, o zaplacení částky 1 170 014 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 6 C 64/2020, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne 3. prosince 2020, č. j. 6 C 64/2020-61, usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne 8. března 2021, č. j. 6 C 64/2020-94, a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. července 2021, č. j. 19 Co 86/2021-123, takto:
I. Návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne 3. prosince 2020, č. j. 6 C 64/2020-61, a usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne 8. března 2021, č. j. 6 C 64/2020-94, se zamítá .
II. Návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. července 2021, č. j. 19 Co 86/2021-123, se zamítá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem ze dne 3. prosince 2020, č. j. 6 C 64/2020-61, Okresní soud v Rakovníku uložil žalované (D. V.) zaplatit žalobkyni (Mgr. Markétě Pláteníkové, jako insolvenční správkyni dlužníků J. C. a M. C.) ve prospěch majetkové podstaty dlužníků v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 66 INS XY částku 1 170 014 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 14. července 2020 do zaplacení (bod I. výroku) a zavázal ji zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 66 857 Kč (bod II. výroku). Usnesením ze dne 8. března 2021, č. j. 6 C 64/2020-94, Okresní soud v Rakovníku uložil žalované zaplatit státu soudní poplatek z žaloby v částce 29 251 Kč.
2. K odvolání žalované Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a uložil žalované zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 32 234,40 Kč (druhý výrok).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů i usnesení soudu prvního stupně ze dne 8. března 2021. Současně dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost těchto rozhodnutí, neboť je z nich zřejmé, že „dovolatelka je nad míru zatížena vykonatelností jednotlivých rozhodnutí a neprodlený výkon rozhodnutí či exekuce by byl pro dovolatelčinu soukromou sféru devastující“. Dále uvedla, že práva žalobkyně ani přihlášených věřitelů „nebudou odkladem vykonatelnosti nepřiměřeně suspendována, a to již s ohledem na stávající délku insolvenčního řízení s přihlédnutím k silné majetkové podstatě, když už nyní lze předpokládat uspokojení všech věřitelů na 100 %“.
4. S přihlédnutím k době vydání dovoláním napadeného rozsudku (8. července 2021) je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí) rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), v aktuálním znění (srov. bod 2., části první článku II zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
5. Podle ustanovení §243 písm. a/ o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
6. Z citovaného ustanovení především vyplývá, že dovolací soud může odložit vykonatelnost rozhodnutí odvolacího soudu, proti kterému směřuje dovolání, nikoliv vykonatelnost rozhodnutí soudu prvního stupně. Dovolatelka se tak nemůže úspěšně domáhat odkladu vykonatelnosti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nejvyšší soud proto zamítl návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne 3. prosince 2020, č. j. 6 C 64/2020-61, i usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne 8. března 2021, č. j. 6 C 64/2020-94.
7. Vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu lze odložit (za podmínek uvedených v §243 o. s. ř.) jen ve vazbě na ty výroky napadeného rozhodnutí, proti nimž dovolání je (může být) přípustné (subjektivně i objektivně). Srov. shodně např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněného pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“) [které je - stejně jako další níže zmíněná rozhodnutí Nejvyššího soudu - veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu ], a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uveřejněného v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2019, pod číslem 5 (jehož závěrů se R 144/2018 výslovně dovolává), jakož i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2020, sen. zn. 29 ICdo 12/2020, uveřejněného pod číslem 78/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 78/2020“). Tato podmínka pak není splněna ve vztahu k té části dovolání, jež směřuje proti té části prvního výroku rozsudku odvolacího soudu, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodu II. výroku o nákladech řízení, jakož i ve vztahu k té části dovolání, kterou dovolatelka napadá rozsudek odvolacího soudu ve druhém výroku (o nákladech odvolacího řízení). Potud totiž přípustnost dovolání (podle §237 o. s. ř.) vylučuje ustanovení §238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.
8. Zbývá tedy určit, zda je důvod odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž dovolání směřuje proti té části prvního výroku napadeného rozhodnutí, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodu I. výroku ohledně zaplacení částky1 170 014 Kč s příslušenstvím.
9. Dovolatelka ve své žádosti o odklad vykonatelnosti pouze uvádí, že by okamžitý výkon napadeného rozhodnutí byl pro ni devastující. Toto tvrzení je však zcela nekonkrétní, když dovolatelka netvrdí ničeho o tom, jak „závažně“ se vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem „neprodleným“ výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit v jejích vlastních majetkových poměrech (coby osoby povinné). Přitom závažnost újmy, která ve smyslu §243 písm. a/ o. s. ř. dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí], se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). Srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016 a R 78/2020.
10. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud zamítl i návrh dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 1. 2022
JUDr. Helena Myšková
předsedkyně senátu