ECLI:CZ:NS:2022:29.CDO.3531.2021.1
sp. zn. 29 Cdo 3531/2021-323
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobkyně Z. Z. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Janou Žakovou, advokátkou, se sídlem v Hluboké nad Vltavou, Nádražní 1018, PSČ 373 41, proti žalovanému P. Z. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Vítem Zahálkou, advokátem, se sídlem v Plzni, Radyňská 479/5, PSČ 326 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 34 Cm 91/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. května 2021, č. j. 2 Cmo 229/2020-285, takto:
Vykonatelnost rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. května 2021, č. j. 2 Cmo 229/2020-285, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
1. Krajský soud v Českých Budějovicích směnečným platebním rozkazem ze dne 26. září 2017, č. j. 34 Cm 91/2017-62, uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni směnečný peníz ve výši 2.000.000 Kč s 6% úrokem od 31. prosince 2016 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 6.666,60 Kč a na náhradě nákladů řízení částku 150.851,50 Kč.
2. Rozsudkem ze dne 5. května 2020, č. j. 34 Cm 91/2017-251, soud prvního stupně ponechal vůči žalovanému směnečný platební rozkaz v plném rozsahu v platnosti (výrok I.), rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II.) a nákladech řízení státu (výrok III.).
3. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. tak, že se směnečný platební rozkaz zrušuje (první výrok); dále rozsudek soudu prvního stupně „změnil“ ve výroku II. tak, že uložil žalobkyni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 484.028 Kč (druhý výrok), a ve výroku III. tak, že uložil žalobkyni zaplatit České republice na náhradu nákladů částku 1.592 Kč (třetí výrok).
4. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které má za přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Současně žalobkyně navrhla, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí. Návrh odůvodnila tím, že s ohledem na své aktuální osobní a majetkové poměry není schopna splnit povinnost nahradit žalovanému náklady řízení v určené výši. Dovolatelka v důsledku pandemie COVID-19 musela vynaložit nemalou částku pro zachování chodu cestovní kanceláře (provozované obchodní společností, v níž je dovolatelka jediným společníkem), jiné příjmy z podnikání nemá a žije z úspor, jejichž výše se „rapidně krátí“. Společnou domácnost navíc sdílí se zdravotně postiženou dcerou, o kterou pečuje. Nucený výkon dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolatelku i její dceru existenčně ohrozil, když jde o nemalou částku, kterou dovolatelka není schopna ve stanovené lhůtě v celé výši uhradit. Přiznáním odkladu vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu podle dovolatelky nebudou dotčeny poměry žalovaného, který je i v současné době „štědře odměňován“, ani poměry třetí osoby.
5. Žalovaný ve vyjádření označil tvrzení o osobních a majetkových poměrech dovolatelky za účelová a navrhl, aby Nejvyšší soud návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odmítl.
6. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozsudku je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí Nejvyšším soudem) rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (srov. též článek II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
7. Podle ustanovení §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
8. Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti nebo právní moci rozhodnutí již v usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (z nějž usnesení sp. zn. 27 Cdo 5003/2017 výslovně vychází).
9. Předpoklady pro odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku jsou v dané věci (poměřováno důvody uváděnými dovolatelkou a kritérii obsaženými v označených usneseních Nejvyššího soudu) splněny. Nejvyšší soud proto návrhu dovolatelky vyhověl a odložil vykonatelnost dovoláním napadaného rozhodnutí až do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 1. 2022
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu