ECLI:CZ:NS:2022:29.ICDO.106.2021.1
MSPH 94 INS XY
194 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 106/2021-235
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně K. N. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Petrem Cembisem, advokátem, se sídlem v Brně, Ponávka 185/2, PSČ 602 00, proti Ing. Tomáši Zůzovi , se sídlem v Praze 10, Kodaňská 45, PSČ 101 00, jako insolvenčnímu správci dlužníka S. T., zastoupenému Mgr. Janem Válkem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Vítkova 247/7, PSČ 186 00, o vyloučení obchodního podílu z majetkové podstaty dlužníka, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 194 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka S. T. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 94 INS XY, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. června 2021, č. j. 194 ICm XY, 104 VSPH XY (MSPH 94 INS XY), o návrhu žalobkyně na odklad právní moci tohoto rozsudku, takto:
Právní moc rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. června 2021, č. j. 194 ICm XY, 104 VSPH XY (MSPH 94 INS XY), se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem ze dne 18. února 2021, č. j. 194 ICm XY , Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) zamítl žalobu, jíž se žalobkyně (K. N.) domáhala vyloučení obchodního podílu o velikosti 75 % ve společnosti H. C. H. C. z majetkové podstaty dlužníka ( S. T. ) [bod I. výroku] a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).
2. K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. V podání ze dne 18. října 2021 dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud odložil právní moc napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Tento návrh odůvodnila tím, že insolvenční správce (žalovaný) připravuje zpeněžení obchodního podílu, jehož vyloučení z majetkové podstaty dlužníka se dovolatelka domáhá. K tomu odkázala na zprávu žalovaného ze dne 3. srpna 2021. Namítá, že zpeněžením obchodního podílu před rozhodnutím o podaném dovolání jí hrozí značná újma na majetkových právech, když stav navozený zpeněžením bude nezvratný. Dále vysvětluje důvody, pro které vydání výtěžku zpeněžení obchodního podílu může být extrémně odlišné od jeho vlastnictví.
4. Žalovaný ve vyjádření navrhuje návrh na odklad právní moci zamítnout, když dovolání není důvodné, žalobkyně není ohrožena na svých právech a odklad právní moci dovoláním napadeného rozsudku by měl dopad na věřitele, kteří přihlásili své pohledávky v insolvenčním řízení.
5. S přihlédnutím k době vydání dovoláním napadeného rozsudku (14. června 2021) je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí) rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), v aktuálním znění (srov. bod 2., části první článku II zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
6. Podle ustanovení §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
7. V usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“) [které je dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu] Nejvyšší soud vysvětlil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti. V dané věci jde o řízení o vylučovací žalobě, jež je žalobou určovací a která (navíc) byla zamítnuta; proto odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku nepřichází v projednávané věci v úvahu.
8. Při posuzování otázky, zda je důvod odložit právní moc napadeného rozhodnutí, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že předpoklady pro odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí jsou v dané věci (poměřováno důvody uváděnými dovolatelkou a kritérii obsaženými v R 144/2018) splněny. Vzhledem k tomu, že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníků řízení, rozhodl (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání), že právní moc dovoláním napadeného rozsudku se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalobkyně.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 1. 2022
JUDr. Helena Myšková
předsedkyně senátu