ECLI:CZ:NS:2022:29.ICDO.5.2022.1
KSPH 66 INS XY
77 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 5/2022-563
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci A/ žalobce Alia Trade, s. r. o. , se sídlem v Praze 1, Jánský vršek 311/6, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 25661191, zastoupeného Mgr. Markem Hejdukem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 620/29, PSČ 120 00, proti žalovanému CURATORES v. o. s. , se sídlem v Praze 2, Uruguayská 380/17, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 05758556, jako oddělenému insolvenčnímu správci dlužníka J. H., zastoupenému Mgr. Petrou Lukšíkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 6, Šermířská 2378/5a, PSČ 169 00, za účasti Nakladatelství H + H Vyšehradská, s. r. o. , se sídlem v Jinočanech, Komenského 236, PSČ 252 25, identifikační číslo osoby 25673220, jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, zastoupeného V. H., obecnou zmocněnkyní, narozenou XY, bytem XY, a v právní věci B/ žalobce ALTER EGO H + H s. r. o. , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 1446/53, PSČ 128 00, identifikační číslo osoby 26465396, proti žalovanému Alia Trade, s. r. o. , zastoupenému Mgr. Markem Hejdukem, advokátem, za účasti a/ V. H. , a b/ Nakladatelství H + H Vyšehradská, s. r. o. , zastoupeného V. H., obecnou zmocněnkyní, jako vedlejších účastníků na straně žalobce, o určení pravosti a pořadí pohledávek, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 77 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka J. H., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 66 INS XY, o námitce vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze a o návrhu na delegaci nutnou, takto:
I. Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Jindřich Havlovec, Mgr. Věra Modlitbová, JUDr. Michal Kubín, Mgr. Ivana Mlejnková a JUDr. Petr Vaňous nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 77 ICm XY, 103 VSPH XY (KSPH 66 INS XY).
II. Věc vedená u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 77 ICm XY, 103 VSPH XY (KSPH 66 INS XY) se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Vrchnímu soudu v Olomouci.
Odůvodnění:
1. V průběhu odvolacího řízení o odvoláních proti rozsudku Krajského soudu v Praze (dále jen „insolvenční soud“) ze dne 17. března 2021, č. j. KSPH 77 ICm XY, vznesli žalobce a oba vedlejší účastníci na straně žalobce ve věci B/ (dále též jen „žalobce“ a „vedlejší účastníci“) podáními ze dne 3. srpna 2021 mimo jiné námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze Mgr. Martina Lišky, JUDr. Jiřího Karety, JUDr. Jiřího Goldsteina, Mgr. Tomáše Brauna, Mgr. Ivany Mlejnkové, JUDr. Petra Vaňouse a JUDr. Petera Trebatického, Ph.D., LL.M. a dalšími podáními z téhož dne navrhli přikázání věci Vrchnímu soudu v Olomouci z důvodu nutnosti.
2. Podáním ze dne 27. září 2021 vznesl žalobce námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Michala Kubína, JUDr. Jindřicha Havlovce, Mgr. Věry Modlitbové a opakovaně Mgr. Ivany Mlejnkové a JUDr. Petra Vaňouse.
3. Důvod podjatosti soudce Mgr. Martina Lišky dovozují žalobce a vedlejší účastníci z toho, že při náhledu do „vlastností dokumentu“ rozsudku insolvenční soudu ze dne 17. března 2021, č. j. KSPH 77 ICm XY, vydaného soudcem insolvenčního soudu JUDr. Jiřím Krupičkou, Ph.D., bylo zjištěno, že jako autor rozhodnutí je uveden Mgr. Martin Liška a dokument je označen názvem „10 Cmo 5/2013-“. Žalobce a vedlejší účastníci mají za to, že rozhodnutí bylo sepsáno nikoli soudcem insolvenčního soudu JUDr. Jiřím Krupičkou, Ph.D., ale soudcem Vrchního soudu v Praze Mgr. Martinem Liškou. Domnívají se tedy, že soudce Mgr. Martin Liška má osobní zájem na výsledku tohoto řízení a lze tak pochybovat o jeho nepodjatosti.
4. Důvod podjatosti soudců JUDr. Jiřího Karety, JUDr. Jiřího Goldsteina, Mgr. Tomáše Brauna, Mgr. Ivany Mlejnkové, JUDr. Petra Vaňouse a JUDr. Petera Trebatického, Ph.D., LL.M. spatřují žalobce a vedlejší účastníci v jejich osobním a profesním spojení s Mgr. Martinem Liškou, jenž působí u Vrchního soudu v Praze od roku 2013 postupně v senátech 102 VSPH (10 Cmo) a 2 VSPH (2 Ko).
5. Důvod podjatosti soudců JUDr. Michala Kubína, JUDr. Jindřicha Havlovce, Mgr. Věry Modlitbové a opakovaně Mgr. Ivany Mlejnkové a JUDr. Petra Vaňouse žalobce spatřuje v tom, že do dnešního dne neučinili žádné kroky ve věci uplatněných námitek podjatosti soudce insolvenčního soudu JUDr. Jiřího Krupičky, Ph.D. a soudců Vrchního soudu v Praze a ve věci návrhu na přikázání věci Vrchnímu soudu v Olomouci. Tím budí dojem zainteresovanosti na výsledcích incidenčních sporů žalobce. S ohledem na to, že podle žalobce jsou označení soudci vyloučeni z projednávání věci sp. zn. 103 VSPH XY pro svou podjatost, je splněna také podmínka pro přikázání věci Vrchnímu soudu v Olomouci.
6. Podáním ze dne 30. září 2021 doplnila vedlejší účastnice a/ na straně žalobce ve věci B/ návrh na přikázání věci Vrchnímu soudu v Olomouci ze dne 3. srpna 2021, přičemž zopakovala, že při otevření „vlastností dokumentu“ rozsudku č. j. KSPH 77 ICm XY ze dne 17. března 2021, je jako autor uveden soudce Mgr. Martin Liška, přičemž tuto skutečnost ověřovala pomocí programu Microsoft Word.
7. Soudci soudního oddělení 103 VSPH, jemuž byla věc přidělena k vyřízení (JUDr. Jindřich Havlovec, Mgr. Věra Modlitbová, JUDr. Michal Kubín, Mgr. Ivana Mlejnková a JUDr. Petr Vaňous), a soudci soudních oddělení 101 a 102 VSPH JUDr. Jiří Kareta, JUDr. Jiří Goldstein, Mgr. Tomáš Braun, Mgr. Martin Liška a JUDr. Peter Trebatický, Ph.D., LL.M. se k námitce podjatosti vyjádřili dne 6. ledna 2022 shodně tak, že nemají žádný poměr k věci ani k účastníkům a není jim známá žádná skutečnost, která by odůvodňovala pochybnost o jejich nepodjatosti.
8. Podle §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
9. Dle §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.
10. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
11. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněné níže - dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
12. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
13. Ve světle výše uvedeného Nejvyšší soud uzavírá, že z tvrzení žalobce a vedlejších účastníků ani z obsahu spisu (poměřováno §14 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř.) nelze dovodit žádný důvod, pro nějž by soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Jindřich Havlovec, Mgr. Věra Modlitbová, JUDr. Michal Kubín, Mgr. Ivana Mlejnková a JUDr. Petr Vaňous, působící v soudním oddělení 103 VSPH, jemuž byla věc podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze přidělena, byli z rozhodování o odvolání žalobce vyloučeni. Z pouhé skutečnosti, že jmenovaní soudci působí na stejném úseku Vrchního soudu v Praze jako soudce Mgr. Martin Liška, jehož se především týkají okolnosti, z nichž žalobce a vedlejší účastníci dovozují (údajnou) podjatost, žádné důvody podjatosti ostatních soudců Vrchního soudu v Praze neplynou. Případná podjatost je totiž výsledkem osobního vztahu soudce k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům, proto je tento poměr nutno zjišťovat individuálně u každého soudce zvlášť. Dovozuje-li žalobce dále podjatost jmenovaných soudců Vrchního soudu v Praze z toho, že do dnešního dne neučinili žádné kroky ve věci uplatněných námitek podjatosti, potom zjevně přehlíží, že podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. prosince 2007, sp. zn. 29 Nd 311/2007).
14. Nejvyšší soud proto rozhodl (jako nadřízený soud), že shora uvedení soudci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí ve výroku označené věci (§16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
15. Závěrem Nejvyšší soud dodává, že vznesenou námitkou podjatosti ve vztahu k Mgr. Martinu Liškovi, JUDr. Jiřímu Karetovi, JUDr. Jiřímu Goldsteinovi, Mgr. Tomáši Braunovi a JUDr. Peteru Trebatickému, Ph.D., LL.M. se nezabýval, neboť jmenovaní soudci podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze nemají rozhodovat ve shora označeném řízení.
16. Jelikož příslušný soud (Vrchní soud v Praze) může o věci jednat, neboť jeho soudci nejsou vyloučeni, nevyhověl Nejvyšší soud ani návrhu na delegaci věci (§12 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 1. 2022
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu