Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.05.2022, sp. zn. 29 ICdo 61/2022 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2022:29.ICDO.61.2022.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2022:29.ICDO.61.2022.1
KSOS 12 INS XY 26 ICm XY sp. zn. 29 ICdo 61/2022-53 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce QI investiční společnosti, a. s. , se sídlem v Praze 1, Rybná 682/14, PSČ 110 05, identifikační číslo osoby 27911497, zastoupeného Mgr. Lucií Dufkovou, advokátkou, se sídlem v Olomouci, Legionářská 1319/10, PSČ 779 00, proti žalované Mgr. Evě Plačkové , se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 966/22, PSČ 702 00, jako insolvenční správkyni dlužníka J. C., o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 26 ICm XY jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka J. C. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 12 INS XY, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. prosince 2021, č. j. 26 ICm XY, 14 VSOL XY (KSOS 12 INS XY), takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice soudní poplatek za dovolání ve výši 4 000 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, na účet Krajského soudu v Ostravě. Odůvodnění: 1. Usnesením ze dne 14 . října 2021, č. j. 26 ICm XY, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) odmítl žalobu jako podanou osobou neoprávněnou (bod I. výroku), rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku) a vrátil žalobci zaplacený soudní poplatek (bod III. výroku). 2. V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci odmítl odvolání žalované proti bodům I. a III. výroku usnesení insolvenčního soudu jako podané osobou neoprávněnou (první výrok), potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě II. výroku (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok). 3. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, a to výslovně proti všem jeho výrokům. Nejvyšší soud dovolání [jež může být přípustné jen podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jeno. s. ř.“)], odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. jako objektivně nepřípustné . Ve vztahu k prvnímu výroku napadeného usnesení tak učinil proto, že přípustnost dovolání vylučuje ustanovení §238 odst. 1 písm. e/ o. s. ř. (neboť proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání, je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o. s. ř.). Ve vztahu k druhému a třetímu výroku napadeného usnesení (o nákladech řízení) není dovolání přípustné podle §238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř. 4. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením §202 odst. 1 větou první zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), podle něhož nemá ve sporu o pravost přihlášených pohledávek žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. 5. Výrok o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek z dovolání se opírá o §4 odst. 1 písm. i/, §11 odst. 2 písm. n/ a odst. 9 a §11a zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v aktuálním znění. Dovolatelka (jejíž osobní osvobození od soudního poplatku z dovolání vyplývá z §11 odst. 2 písm. n/ zákona o soudních poplatcích) totiž podala dovolání proti rozhodnutí, u něhož takovou možnost vylučuje ustanovení §238 o. s. ř.; učinila tak přesto, že se jí v napadeném rozhodnutí dostalo přiléhavého poučení o nepřípustnosti dovolání. Jelikož dobrodiní zákona spočívající v tom, že určitým osobám je ze zákona přiznáno osvobození od soudních poplatků, nesmí být zneužíváno k podávání opravných prostředků tam, kde to zákon vylučuje, vznikla dovolatelce odmítnutím dovolání poplatková povinnost (§4 odst. 1 písm. i/ zákona o soudních poplatcích). K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2019, sen. zn. 29 ICdo 119/2018. 6. Soudní poplatek za dovolání činí (v souladu s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků tvořícího přílohu zákona o soudních poplatcích) 4 000 Kč. Ke splatnosti soudního poplatku srov. §7 odst. 1 větu druhou zákona o soudních poplatcích. 7. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. 5. 2022 Mgr. Hynek Zoubek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/31/2022
Senátní značka:29 ICdo 61/2022
ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:29.ICDO.61.2022.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Poplatky soudní
Dotčené předpisy:§238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.
§238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
§11a předpisu č. 549/1991 Sb.
§4 odst. 1 písm. i) předpisu č. 549/1991 Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:08/06/2022
Staženo pro jurilogie.cz:2022-08-08