ECLI:CZ:NS:2022:29.ND.648.2021.1
sp. zn. 29 Nd 648/2021-165
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců Mgr. Rostislava Krhuta a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce OPZ PLUS, a. s. , se sídlem v Praze 1, Hradební 761/3, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 45274835, proti žalovanému Projekt GEN s. r. o. , se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1062/58, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 09774688, zastoupenému Mgr. Annou Podanou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Široká 36/5, PSČ 110 00, za účasti vedlejších účastníků na straně žalované 1) I. M. , narozeného XY a 2) D. M. , narozené, obou bytem XY, obou zastoupených JUDr. Michaelem Zvárou, LL.M., Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 5, Eberlova 1465/4, PSČ 155 00, o určení vlastnického práva, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 77 Cm 76/2018, o návrhu žalobce na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze Mgr. Ing. David Bokr, Mgr. Kateřina Horáková a JUDr. Michaela Janoušková nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 14 Cmo 333/2021.
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 20. července 2021, č. j. 77 Cm 76/2018-107, Městský soud v Praze zastavil řízení o určení, že žalobce je vlastníkem v rozhodnutí označené nemovité věci, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Proti tomuto usnesení podal žalobce dne 4. srpna 2021 odvolání. Řízení o odvolání je vedeno u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 14 Cmo 333/2021.
2. Žalobce následně podáním ze dne 26. listopadu 2021 (č. l. 149) vznesl námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze působících v soudním oddělení (senátu) 14 Cmo. Pochybnosti o nepodjatosti členů označeného senátu spatřuje v tom, že v řízení, vedeném u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 14 Cmo 349/2020, jehož byl rovněž účastníkem, se tito soudci dopustili excesu, jednali protizákonně a jejich postoj odrážel zjevnou zaujatost a antipatii vůči žalobci. Odtud usuzuje, že obdobný postup označeného senátu lze předvídat i v nyní projednávaném sporu. Podle žalobce navíc byla věc přidělena senátu 14 Cmo v rozporu „se zásadou tzv. kolečka“.
3. K námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze se vyjádřili soudci soudního oddělení 14 Cmo (Mgr. Ing. David Bokr, Mgr. Kateřina Horáková a JUDr. Michaela Janoušková), jimž byla shora označená věc podle rozvrhu práce přidělena k vyřízení. Přitom shodně uvedli, že k projednávané věci ani k účastníkům řízení či jejich zástupcům nemají žádný vztah.
4. Podle ustanovení §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
5. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
6. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. Námitka spočívající v tvrzení, že soud je nesprávně obsazen (že o odvolání účastníka má podle rozvrhu práce odvolacího soudu rozhodovat jiný odvolací senát než ten, jemuž byla věc přidělena k vyřízení), není způsobilá založit důvod pochybovat o nepodjatosti soudců odvolacího senátu, jemuž byla věc přidělena k vyřízení.
7. V intencích výše vymezených kritérií pak Nejvyšší soud uzavírá, že žádné z tvrzení žalobce popsaných shora nevypovídá (poměřováno ustanovením §14 o. s. ř.) o jakémkoli „důvodu“ pochybovat o nepodjatosti označených soudců Vrchního soudu v Praze. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
8. V posuzovaném případě nebyly zjištěny (z obsahu spisu se nepodávají) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců, kteří nemají – jak vyplývá z jejich vyjádření – k věci ani k účastníkům žádný z hlediska ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.
9. Dovozuje-li žalobce podjatost jmenovaných soudců z toho, jak rozhodli v řízení vedeném pod sp. zn. 14 Cmo 349/2020, potom zjevně přehlíží, že podle ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
10. Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku uvedení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování označené věci (§16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.)
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 1. 2022
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu