ECLI:CZ:NS:2022:29.NSCR.144.2022.1
KSOS 14 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 144/2022-B-36
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka T. D. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Ondřejem Novákem, advokátem, se sídlem ve Frýdku-Místku, Farní 19, PSČ 738 01, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 14 INS XY, o odvolání insolvenčního správce z funkce, o dovolání Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s. , se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 29414873, insolvenčního správce dlužníka, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. února 2022, č. j. KSOS 14 INS XY, 4 VSOL XY, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. února 2022, č. j. KSOS 14 INS XY, 4 VSOL XY, se mění takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. prosince 2021, č. j. KSOS 14 INS XY , se mění tak, že Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s., se neodvolává z funkce insolvenčního správce dlužníka T. D.
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 6. prosince 2021, č. j. KSOS 14 INS XY, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“):
[1] Odvolal Administraci insolvencí CITY TOWER, v. o. s. (dále též jen „veřejná obchodní společnost A“), z funkce insolvenčního správce dlužníka T. D. (bod I. výroku).
[2] Ustanovil nového insolvenčního správce dlužníka (bod II. výroku).
[3] Uložil veřejné obchodní společnosti A, aby do 20 dnů ode dne doručení usnesení podala zprávu o své činnosti a stavu majetku, který spravovala a aby vyúčtovala svou odměnu a hotové výdaje (bod III. výroku).
[4] Uložil veřejné obchodní společnosti A, aby do 10 dnů ode dne doručení usnesení předala novému insolvenčnímu správci funkci insolvenčního správce (bod IV. výroku).
2. Insolvenční soud vyšel z toho, že veřejné obchodní společnosti A zaniklo (ve smyslu §12 odst. 1 písm. e/ zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích) právo vykonávat činnost insolvenčního správce k 1. říjnu 2021. Rozhodnutí o ukončení činnosti veřejné obchodní společnosti A bylo učiněno na jednání nejvyššího orgánu veřejné obchodní společnosti A (schůzi společníků) dne 26. května 2021 z důvodu nejednotného pohledu společníků na další fungování společnosti.
3. Na tomto základě insolvenční soud – cituje ustanovení §31 odst. 3 a 6 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – dospěl k závěru, že je dán důvod pro odvolání veřejné obchodní společnosti A z funkce insolvenčního správce a ustanovení nového insolvenčního správce dlužníka, neboť veřejná obchodní společnost A ukončila činnost a je „předpoklad“, že bude následovat její likvidace; je tak „nemožné“, aby dlouhodobě (v řádu let) vykonávala činnost insolvenčního správce, jestliže sama uvádí, že se mezi jejími společníky „vytratila důvěra“.
4. K odvolání veřejné obchodní společnosti A Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 10. února 2022, č. j. KSOS 14 INS XY, 4 VSOL XY, (mimo jiné) potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě I. výroku.
5. Odvolací soud – vycházeje z §9 odst. 1 písm. d/, odst. 2 a §12 odst. 1 písm. e/ zákona o insolvenčních správcích, §7, §25 a §31 insolvenčního zákona a cituje závěry obsažené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2016, sen. zn. 29 NSČR 24/2014, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 135/2018 (dále jen „R 135/2018“) – dospěl po přezkoumání výroku o odvolání insolvenčního správce z funkce k následujícím závěrům:
[1] Právo veřejné obchodní společnosti A vykonávat činnost insolvenčního správce zaniklo (dle §12 odst. 1 písm. e/ zákona o insolvenčních správcích) ke dni 30. září 2021, což je „bez dalšího“ důležitým důvodem pro její odvolání z funkce insolvenčního správce, neboť každému ze společníků se s účinností od 1. října 2021 obnovilo právo vykonávat činnost insolvenčního správce jako fyzická osoba.
[2] Za uvedené situace je nadbytečné zabývat se existencí dalších důležitých důvodů, které brání veřejné obchodní společnosti A pokračovat ve funkci insolvenčního správce.
6. Proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu (posuzováno podle obsahu) podala veřejná obchodní společnost A dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od závěrů formulovaných v R 135/2018 a usneseních Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2016, sen. zn. 29 NSČR 49/2014, ze dne 29. července 2021, sen. zn. 29 NSČR 67/2019 a ze dne 23. února 2022, sen. zn. 29 NSČR 33/2022. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle §241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí změnil v tom duchu, že tak, že se veřejná obchodní společnost A neodvolává z funkce insolvenčního správce.
7. Dovolatel polemizuje se závěrem odvolacího soudu, podle něhož sama skutečnost, že došlo k obnovení práva jejích společníků vykonávat funkci insolvenčního správce jako fyzické osoby, je důvodem pro odvolání dovolatele z funkce insolvenčního správce dlužníka. Namítá, že z hlediska řádného výkonu funkce insolvenčního správce je primární, zda osoba insolvenčního správce garantuje odbornou způsobilost výkonu funkce.
8. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění občanského soudního řádu.
9. Dovolání, které nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř., je přípustné podle §237 o. s. ř., když pro daný případ neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v §238 o. s. ř. a v posouzení dovoláním předestřené právní otázky je napadené rozhodnutí v rozporu s dále označenou judikaturou Nejvyššího soudu.
10. Nejvyšší soud se – v hranicích právních otázek vymezených dovoláním – zabýval především tím, zda je dán dovolací důvod uplatněný dovolatelem, tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem.
11. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
12. Tato věc je jednou z typově shodných věcí, které Nejvyšší soud řeší na základě dovolání téhož dovolatele ve vztahu k insolvenčním řízením různých dlužníků. Otázky řešené napadeným usnesením a předestřené dovoláním pak Nejvyšší soud zodpověděl jednak v usnesení sen. zn. 29 NSČR 33/2022, (dovolatelem přiléhavě zmíněném), jednak v usnesení ze dne 10. března 2022, sen. zn. 29 NSČR 49/2022, na něž v podrobnostech odkazuje a jejichž závěry lze shrnout následovně:
13. Podle ustanovení §31 odst. 3 insolvenčního zákona odvolá insolvenční soud insolvenčního správce z funkce jen tehdy, dospěje-li v návaznosti na důvod, pro který došlo k zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce, se zřetelem ke konkrétním poměrům insolvenčního správce k závěru, že zde jsou (nebo při pravidelném chodu věcí mohou být) překážky, které insolvenčnímu správci se zaniklou činností brání (nebo mohou bránit) v řádném dokončení výkonu funkce v daném insolvenčním řízení. Skutečnost, že právo vykonávat činnost insolvenčnímu správci ze zákona zaniklo, není důvodem pro jeho odvolání z funkce podle §31 odst. 3 insolvenčního zákona bez dalšího; proto také nelze takové odvolání odůvodnit negativně (tedy tím, že odvolání z funkce „nic nebrání“, nebo že odvolání z funkce „není v rozporu se základními zásadami insolvenčního řízení“).
14. Věci řešené Nejvyšším soudem v R 135/2018 (na něž poukazoval v dovoláním napadeném rozhodnutí odvolací soud), jakož i v usnesení sen. zn. 29 NSČR 49/2014, byly skutkově odlišné. V oněch věcech Nejvyšší soud shledal nepřípustný střet zájmů práva fyzické osoby vykonávat funkci insolvenčního správce s jejím postavením ohlášeného společníka veřejné obchodní společnosti v situaci, kdy jedinému ohlášenému společníku veřejné obchodní společnosti se obnovilo právo vykonávat funkci insolvenčního správce jako fyzické osobě a současně tato osoba činila vše pro to, aby mohla působit ve funkci insolvenčního správce již jen jako fyzická osoba, a aby naopak nemusela v insolvenčních řízeních, v nichž byla ustanovena insolvenčním správcem veřejná obchodní společnost, nadále působit jako ohlášený společník.
15. Se zřetelem k výše uvedeným závěrům nelze mít ani v poměrech dané věci žádné pochybnosti o tom, že insolvenční správce se zaniklým oprávněním (veřejná obchodní společnost A) nepozbyl odbornou způsobilost k dokončení výkonu funkce v tomto insolvenčním řízení. Ze spisu se nepodává ani žádná opodstatněná obava, že zánik práva vykonávat činnost insolvenčního správce má (může mít) vliv na další (s odbornou péčí prováděný) výkon funkce insolvenčního správce. Právní posouzení věci odvolacím soudem, jenž měl pro odvolání insolvenčního správce (jehož oprávnění k výkonu funkce již zaniklo) za podstatné pouze to, že se všem ohlášeným společníkům veřejné obchodní společnosti A obnovilo právo vykonávat činnost insolvenčního správce jako fyzické osoby, tedy není správné.
16. Důvod pro odvolání veřejné obchodní společnosti A z funkce insolvenčního správce není dán ani na základě argumentace insolvenčního soudu. Úvaha insolvenčního soudu, podle níž veřejná obchodní společnost A vstoupí do likvidace, je pouhou spekulací, která není ničím podložena. Ohledně tvrzených rozporů mezi společníky veřejné obchodní společnosti A lze poukázat na jejich prohlášení ze dne 20. prosince 2021 o jednotném a společném postupu při výkonu funkce insolvenčního správce (B-22).
17. Jelikož odvolací soud rozhodl nesprávně a dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), změnil napadené rozhodnutí v tom smyslu, že veřejná obchodní společnost A se neodvolává z funkce insolvenčního správce dlužníka.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 4. 2022
Mgr. Hynek Zoubek
předseda senátu