ECLI:CZ:NS:2022:29.NSCR.146.2022.1
KSPH 60 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 146/2022-B-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka R. V., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 60 INS XY, o odvolání insolvenčního správce z funkce, o dovolání A. i. C. T. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, insolvenčního správce dlužníka, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. prosince 2021, č. j. KSPH 60 INS XY, 2 VSPH XY, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. prosince 2021, č. j. KSPH 60 INS XY, 2 VSPH XY, se mění takto:
Usnesení Krajského soudu Praze ze dne 6. října 2021, č. j. KSPH 60 INS XY, se mění tak, že A. i. C. T. se neodvolává z funkce insolvenčního správce dlužníka R. V.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 6. října 2021, č. j. KSPH 60 INS XY:
1) Odvolal A. i. C. T. (dále jen „veřejná obchodní společnost A“) z funkce insolvenčního správce dlužníka R. V., jelikož jí ke dni 30. září 2021 zaniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce [§12 odst. 1 písm. e) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích] (bod I. výroku).
2) Ustanovil novým insolvenčním správcem dlužníka Mgr. Radoslava Lavičku (bod II. výroku).
3) Uložil veřejné obchodní společnosti A, aby bez zbytečného odkladu, nejpozději však ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení, podala zprávu o své činnosti, zejména o stavu majetku, který spravovala, a aby vyúčtovala odměnu, hotové výdaje a náklady, které jí vznikly v souvislosti se správou a udržováním majetku dlužníka (bod III. výroku), a řádně informovala nového insolvenčního správce o své dosavadní činnosti a předala mu všechny doklady související s výkonem funkce (bod IV. výroku).
4) Uložil novému insolvenčnímu správci, aby v určené lhůtě sdělil insolvenčnímu soudu: a) adresu určenou pro doručování soudních písemností, b) telefonní číslo určené pro komunikaci s insolvenčním soudem, c) zda je plátcem daně z přidané hodnoty a případně o tom předložil osvědčení a d) číslo bankovního účtu zřízeného pro účely tohoto insolvenčního řízení (bod V. výroku).
Vrchní soud v Praze k odvolání veřejné obchodní společnosti A usnesením ze dne 17. prosince 2021, č. j. KSPH 60 INS XY, 2 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě I. výroku.
Odvolací soud – cituje ustanovení §12 odst. 1 písm. e) zákona o insolvenčních správcích a ustanovení §31 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a vycházeje ze závěrů obsažených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2016, sen. zn. 29 NSČR 24/2014 (uveřejněném pod číslem 135/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek ‒ dále jen „R 135/2018“) a v usneseních Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2016, sen. zn. 29 NSČR 49/2014, a ze dne 29. července 2021, sen. zn. 29 NSČR 67/2019 – dospěl po přezkoumání výroku o odvolání insolvenčního správce z funkce k následujícím závěrům:
a) Právo vykonávat činnost insolvenčního správce zaniklo [dle §12 odst. 1 písm. e) zákona o insolvenčních správcích] veřejné obchodní společnost i A ke dni 30. září 2021.
b) Z oddílu A, vložky 76042, obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze a ze seznamu insolvenčních správců vedeného Ministerstvem spravedlnosti plyne, že veřejná obchodní společnost A nezanikla a má (i po 30. září 2021) sedm ohlášených společníků (J. C., P. M., O. Ř., P. V., M. P., I. Ch. a D. S.). Pro další činnost veřejné obchodní společnosti A jako insolvenčního správce dlužníka tak zůstala zachována odborná způsobilost garantovaná jejími ohlášenými společníky (bez zřetele k tomu, že již technicky nešlo o „ohlášené společníky“), když v tomto směru je podstatné, že zde jsou stále společníci, jejichž odbornost byla podkladem pro udělení práva vykonávat činnost insolvenčního správce.
c) V dané věci tak je určující, zda odvolání veřejné obchodní společnosti A z funkce insolvenčního správce je (bylo) ‒ s přihlédnutím k zásadě rychlosti a hospodárnosti insolvenčního řízení (ke skutečnosti, v jakém stádiu se insolvenční řízení nachází) ‒ účelné.
d) Vzhledem k tomu, že termín první splátky plnění oddlužení dle splátkového kalendáře byl stanoven na 20. října 2019 a oddlužení bude (by mělo) trvat (dle zprávy veřejné obchodní společnosti A ze dne 10. listopadu 2021) ještě (minimálně) tři roky, nelze usuzovat na to, že by odvolání veřejné obchodní společnosti A z funkce insolvenčního správce odporovalo účelu insolvenčního zákona, když neohrozí požadavek rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů.
Proti usnesení odvolacího soudu podala veřejná obchodní společnost A dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od závěrů formulovaných v usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 67/2019 a v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. února 2022, sen. zn. 29 NSČR 33/2022.
Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle §241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolatelka zdůrazňuje, že z hlediska řádného výkonu funkce insolvenčního správce je primární, zda osoba insolvenčního správce garantuje odbornou způsobilost výkonu funkce. Jsou-li splněny podmínky ohledně této garance, je odvolání insolvenčního správce z funkce pouze zátěží pro vedené insolvenčního řízení. Přístup odvolacího soudu považuje za metodologicky nesprávný, když zakládá odvolání veřejné obchodní společnosti A z funkce insolvenčního správce (jen) na fázi insolvenčního řízení (předpokládané délce jeho trvání).
Dovolání je přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., když v posouzení dovoláním předestřené právní otázky je napadené rozhodnutí v rozporu s dále označenou judikaturou Nejvyššího soudu.
Daná věc je jednou z typově shodných věcí, které Nejvyšší soud řeší na základě dovolání téhož dovolatele ve vztahu k insolvenčním řízením různých dlužníků. Otázky řešené napadeným usnesením a předestřené dovoláním pak Nejvyšší soud zodpověděl v usnesení sen. zn. 29 NSČR 33/2022, na něž v podrobnostech odkazuje a jehož závěry lze shrnout následovně:
V intencích závěrů plynoucích z R 135/2018 a z usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 67/2019 platí, že podle ustanovení §31 odst. 3 insolvenčního zákona odvolá insolvenční soud insolvenčního správce z funkce jen tehdy, dospěje-li v návaznosti na důvod, pro který došlo k zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce, se zřetelem ke konkrétním poměrům insolvenčního správce k závěru, že zde jsou (nebo při pravidelném chodu věcí mohou být) překážky, které insolvenčnímu správci se zaniklou činností brání (mohou bránit) v řádném dokončení výkonu funkce v daném insolvenčním řízení. Skutečnost, že právo vykonávat činnost insolvenčnímu správci ze zákona zaniklo, není důvodem pro jeho odvolání z funkce podle §31 odst. 3 insolvenčního zákona bez dalšího; proto také nelze takové odvolání odůvodnit negativně (tedy tím, že odvolání z funkce „nic nebrání“, nebo že odvolání z funkce „není v rozporu se základními zásadami insolvenčního řízení“).
Delší doba dokončení insolvenčního řízení předpokládaná v době od zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce není sama o sobě důvodem toho, aby insolvenční správce se zaniklým oprávněním byl odvolán z funkce.
Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není správné a dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), změnil napadené rozhodnutí v tom duchu, že veřejná obchodní společnost A se neodvolává z funkce insolvenčního správce dlužníka.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje zvláštním způsobem.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 4. 2022
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu