ECLI:CZ:NS:2022:29.NSCR.199.2022.1
KSPH 68 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 199/2022-B-87
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka P. R. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 68 INS XY, o odměně insolvenčního správce, o dovolání IKT INSOLVENCE v. o. s. , se sídlem v Plzni, Koperníkova 822/25, PSČ 301 00, identifikační číslo osoby 29113091, insolvenčního správce dlužníka, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. července 2022, č. j. KSPH 68 INS XY, 4 VSPH XY, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Dovolatel je povinen zaplatit České republice soudní poplatek za dovolání ve výši 7.000 Kč , do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, na účet Krajského soudu v Praze.
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 2. června 2022, č. j. KSPH 68 INS XY, Krajský soud v Praze ( dále jen „insolvenční soud “) mimo jiné:
[1] Vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka (P. R.) [bod I. výroku].
[2] Určil (schválil) odměnu insolvenčního správce dlužníka (IKT INSOLVENCE v. o. s.) částkou 58.648,70 Kč (bod II. výroku).
[3] Určil (schválil) insolvenčnímu správci náhradu hotových výdajů ve výši 10.708,50 Kč (bod III. výroku).
[4] Zprostil insolvenčního správce funkce (bod V. výroku).
2. K odvolání insolvenčního správce (jež směřovalo proti bodům III. a V. výroku usnesení insolvenčního soudu) Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. července 2022, č. j. KSPH 68 INS XY, 4 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech III. a V. výroku.
3. Proti usnesení odvolacího soudu podal insolvenční správce dovolání, namítaje (poměřováno obsahem dovolání), že napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ dovolací důvod dle §241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) ], a požaduje , aby Nejvyšší soud změnil napadené usnesení ve vztahu k bodu III. výroku usnesení insolvenčního soudu v tom duchu, že mu přizná na cestovném 1.772 Kč a zvýší přiznanou náhradu hotových výdajů o 30 % (o částku 3.215 Kč).
4. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle §237 o. s. ř., bez dalšího odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. jelikož přípustnost dovolání vylučuje ustanovení §238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.
5. To, že se limit 50.000 Kč obsažený v §238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. prosazuje i ve vztahu k výroku usnesení, jímž odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení insolvenčního soudu o určení (respektive schválení) odměny insolvenčního správce (nebo zálohy na ni) a jeho nákladů (výrok o náhradě hotových výdajů je jediný výrok, který dovolání zpochybňuje a jehož změny se dovolatel domáhá), potvrzují usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2017, sen. zn. 29 NSČR 45/2015, 29 NSČR 81/2016, 29 NSČR 89/2016, a 29 NSČR 184/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2017, sen. zn. 29 NSČR 223/2016, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, číslo 5, ročníku 2018, pod číslem 60, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. února 2017, sen. zn. 29 NSČR 7/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. srpna 2017, sen. zn. 29 NSČR 128/2017, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2017, sen. zn. 29 NSČR 86/2017 .
6. Dovolatel se proti napadenému rozhodnutí vymezuje v rozsahu částky 4.987 Kč (součet částek 1.772 Kč a 3.215 Kč). Napadá tak rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu výroku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč; současně nejde o žádný z případů, jež by v intencích ustanovení §238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. vylučovaly aplikaci takto nastaveného omezení. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř.
7. Výrok o povinnosti dovolatele zaplatit soudní poplatek z dovolání se opírá o ustanovení §4 odst. 1 písm. i/, §11 odst. 2 písm. o/, odst. 9 a §11a zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v aktuálním znění. Dovolatel (jehož osobní osvobození od soudního poplatku z dovolání vyplývá z §11 odst. 2 písm. o/ zákona o soudních poplatcích) totiž podal dovolání proti rozhodnutí, proti kterému takovou možnost vylučuje ustanovení §238 o. s. ř.; učinil tak přesto, že se mu v napadeném rozhodnutí dostalo přiléhavého poučení o nepřípustnosti dovolání v rozsahu potvrzujícího výroku ohledně bodu III. výroku usnesení insolvenčního soudu. Jelikož dobrodiní zákona spočívající v tom, že určitým osobám je ze zákona přiznáno osvobození od soudních poplatků, nesmí být zneužíváno k podávání opravných prostředků tam, kde to zákon vylučuje, vznikla dovolateli odmítnutím objektivně nepřípustného dovolání poplatková povinnost (§4 odst. 1 písm. i/ zákona o soudních poplatcích).
8. Soudní poplatek za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé [ jímž je i usnesení, jímž odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení insolvenčního soudu o konečné odměně a náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2011, sen. zn. 29 NSČR 30/2010, uveřejněné pod číslem 96/2011 Sb. rozh. obč.] činí (v souladu s položkou 23 odst. 1 písm. a/ Sazebníku poplatků tvořícího přílohu zákona o soudních poplatcích) 7.000 Kč. Ke splatnosti soudního poplatku srov. §7 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce (výkonu rozhodnutí).
V Brně dne 22. listopadu 2022
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu