ECLI:CZ:NS:2022:29.NSCR.38.2021.1
KSPH 77 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 38/2021-B-123
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Zdeňka Krčmáře v insolvenční věci dlužníků V. J. , narozeného XY, a V. J. , narozené XY, obou bytem XY, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 77 INS XY, o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů insolvenční správkyně, o dovolání JUDr. Ing. Kristýny Fronc Chalupecké, Ph.D. , se sídlem v Praze 10, Zemské právo 1574/3, insolvenční správkyně dlužníků, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. února 2021, č. j. KSPH 77 INS XY6, 4 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 13. listopadu 2020, č. j. KSPH 77 INS XY , Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“):
[1] Schválil konečnou zprávu insolvenční správkyně (JUDr. Ing. Kristýny Fronc Chalupecké, Ph. D.) ze dne 1. října 2020 (bod I. výroku).
[2] Neschválil vyúčtování odměny a hotových výdajů insolvenční správkyně a stanovil její odměnu za zpeněžení majetkové podstaty ve výši 407 199,60 Kč s tím, že již byla zcela uhrazena, a náhradu hotových výdajů ve výši 0 Kč (bod II. výroku).
[3] Uložil insolvenční správkyni ve výroku specifikované procesní povinnosti (bod III. výroku).
2. Insolvenční soud vyšel při svém rozhodnutí z následujícího průběhu insolvenčního řízení (jenž se odráží rovněž v insolvenčním rejstříku):
[1] Dlužníci podali dne 23. února 2016 insolvenční návrh spojený se společným návrhem manželů na povolení oddlužení (A-1), zveřejněný v insolvenčním rejstříku dne 24. února 2016. Usnesením ze dne 3. března 2017, č. j. KSPH 63 INS XY , zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne, insolvenční soud (mimo jiné) zjistil úpadek dlužníků, povolil jeho řešení oddlužením a ustanovil insolvenční správkyni. Usnesením ze dne 26. července 2017, č. j. KSPH 63 INS XY , zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne, insolvenční soud (mimo jiné) schválil oddlužení dlužníků zpeněžením majetkové podstaty „a současně“ plněním splátkového kalendáře.
[2] Usnesením ze dne 4. června 2018, č. j. KSPH 63 INS XY , zveřejněným v insolvenčním rejstříku dne 6. června 2018, insolvenční soud (mimo jiné) udělil insolvenční správkyni souhlas k vydání výtěžku zpeněžení zajištěného nemovitého majetku ve výši 1 202 040 Kč zajištěnému věřiteli (SMART Financial s. r. o.) a přiznal zálohu odměny insolvenční správkyně ve výši 118 678,74 Kč včetně daně z přidané hodnoty s tím, že bude uhrazena z výtěžku zpeněžení.
[3] Usnesením ze dne 24. září 2018, č. j. KSPH 63 INS XY , zveřejněným v insolvenčním rejstříku dne 25. září 2018, insolvenční soud (mimo jiné) povolil částečný rozvrh částky 864 836,70 Kč ve prospěch nezajištěných věřitelů a přiznal zálohu odměny insolvenční správkyně ve výši 302 654,56 Kč včetně daně z přidané hodnoty s tím, že bude uhrazena z výtěžku zpeněžení.
[4] V „opravené“ konečné zprávě ze dne 1. října 2020 (B-70), zveřejněné v insolvenčním rejstříku dne 2. října 2020, insolvenční správkyně uvedla, že celkové příjmy majetkové podstaty dlužníků činí 3 050 000 Kč, celkové výdaje z majetkové podstaty činí 1 827 482,36 Kč (insolvenční soud v odůvodnění uvádí 1 721 158,60 Kč); ze zbývající částky 1 222 517,64 Kč je určeno k úplnému uspokojení nezajištěných věřitelů v rozvrhu 224 782,90 Kč.
3. Na výše uvedeném základě insolvenční soud – vycházeje z ustanovení §38 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění účinném do 30. června 2017, z ustanovení §168, §169, §302 až §307, §398 odst. 2 a §408 odst. 4, ve znění účinném do 31. května 2019, a z ustanovení §1 odst. 2 a 3, §2a a §3 písm. a/ a c/ vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále též jen „vyhláška o odměně“), a odkazuje na blíže označenou rozhodovací praxi Vrchního soudu v Praze a Nejvyššího soudu – dospěl k následujícím závěrům:
[1] Konečná zpráva je věcně správná, námitky proti ní podány nebyly a jejímu schválení nebrání odlišná výše přiznané odměny.
[2] Odměna a náhrada hotových výdajů náleží insolvenční správkyni podle §38 odst. 1 insolvenčního zákona, ve znění účinném do 30. června 2017, a příslušných ustanovení vyhlášky o odměně. Odměna za část oddlužení zpeněžením majetkové podstaty činí celkem 407 199,60 Kč a je tvořena odměnou ve výši 118 678,74 Kč z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění (B-24) a odměnou ve výši 288 520,86 Kč z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele a věřitele pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (B-27, kde však byla podle insolvenčního soudu stanovena záloha na odměnu v nesprávné výši).
[3] Základem pro výpočet odměny z výtěžku zpeněžení určeného zajištěnému věřiteli je (s ohledem na jeho plné uspokojení) celá jeho pohledávka ve výši 1 202 040 Kč. Obdobně je základem pro výpočet odměny z výtěžku zpeněžení určeného nezajištěným věřitelům celková výše jejich zjištěných pohledávek uspokojených „v rámci zpeněžení majetkové podstaty“ ve výši 1 089 646,60 Kč.
[4] S ohledem na datum vydání usnesení o úpadku spojeného s povolením oddlužení (3. března 2017) a přezkoumání pohledávek (16. května 2017) insolvenční správkyni nenáleží odměna z přezkoumaných přihlášek pohledávek ve smyslu §38 odst. 1 věty třetí insolvenčního zákona, ve znění účinném od 1. července 2017, a §2a vyhlášky o odměně.
4. K odvolání insolvenční správkyně Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 22. února 2021, č. j. KSPH 77 INS XY , 4 VSPH XY , potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a II. výroku.
5. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení §5 písm. a/, §38 odst. 1, §304 odst. 1, 2, 5 a 6 a §305 odst. 6 insolvenčního zákona, ve znění účinném do 30. června 2017, a z ustanovení §1, §2a a §3 písm. a/ a c/ vyhlášky o odměně, a odkazuje na svou rozhodovací praxi a ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu – se ztotožnil se závěry insolvenčního soudu a dále doplnil, že při vyšším než 100% uspokojení všech (zajištěných i nezajištěných) přihlášených zjištěných pohledávek tvoří základ pro určení odměny v obou případech zpeněžení částka určená věřitelům, kterou nelze navyšovat o hyperochu.
6. Proti usnesení odvolacího soudu podala insolvenční správkyně dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že žádá „o dořešení sporné rozhodovací praxe“. Dovolatelka namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu, případně aby je změnil tak, že „dovolatelce vyhoví v plném rozsahu jejího původního návrhu na stanovení odměny“.
7. Dovolatelka předkládá Nejvyššímu soudu k zodpovězení otázku, zda má být (i) v případě úplného uspokojení věřitelů „kalkulována“ odměna insolvenčního správce z výtěžku zpeněžení určeného k vydání věřitelům a zahrnujícího částku připadající na tuto odměnu. Dále pokládá otázku, zda lze v případě kombinace oddlužení plněním splátkového kalendáře a zpeněžením majetkové podstaty „vyčíslit“ odměnu insolvenčního správce z mimořádného příjmu dlužníka podle §1 vyhlášky o odměně, ve znění účinném do 31. května 2019, jde-li o insolvenční řízení, v němž byl zjištěn úpadek dlužníka a povoleno jeho oddlužení do 30. června 2017.
8. V rámci uplatněného dovolacího důvodu dovolatelka především argumentuje s odkazem na „rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 NSČR 7/2015“ [jde o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2017, sen. zn. 29 NSČR 7/2015, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2018, pod číslem 66, které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu ], že jí náleží odměna z výtěžku zpeněžení zahrnujícího i částku připadající na její odměnu.
9. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
10. S ohledem na datum zahájení insolvenčního řízení a datum vydání rozhodnutí o povolení oddlužení se rozhodné znění vyhlášky o odměně (od 1. ledna 2014) podává z bodu 1., článku II vyhlášky č. 398/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění vyhlášky č. 488/2012 Sb.; pro určení odměny za zpeněžení prodejem mimo dražbu (kupní smlouvou) ze dne 2. června 2020 (B-57) se však použije znění vyhlášky o odměně účinné od 1. června 2019 (srov. přechodné ustanovení článku II vyhlášky č. 133/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění pozdějších předpisů).
11. Nejvyšší soud na úvod předesílá, že dovolatelka – ač v konečné zprávě a v odvolání proti usnesení insolvenčního soudu žádá přiznat odměnu i z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek (ve výši 42 350 Kč včetně daně z přidané hodnoty) – svou dovolací argumentaci zaměřuje výhradně proti (podle jejího názoru) nesprávnému výpočtu odměny z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele a věřitele pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (žádá v tomto směru odměnu vyšší o 63 973,76 Kč včetně daně z přidané hodnoty). Jen v uvedeném rozsahu se tedy může Nejvyšší soud zabývat na podkladě podaného dovolání přezkumem napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelkou uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. ustanovení §242 odst. 3 věty první o. s. ř. a důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. IV. ÚS 560/08).
12. Judikatura Nejvyššího soudu je ohledně určení odměny insolvenčního správce ustálena v následujících závěrech:
[1] V případě zpeněžení zajištěného i nezajištěného majetku v konkursu je do základu pro výpočet odměny zahrnuta i částka připadající na odměnu insolvenčního správce. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 7/2015, přijaté v poměrech vyhlášky o odměně v původním (nenovelizovaném) znění, účinném do 31. prosince 2012, jakož i výslovné znění §1 odst. 1 věty druhé vyhlášky o odměně, ve znění účinném od 1. ledna 2014, pro způsob řešení úpadku oddlužením zpeněžením majetkové podstaty ve spojení s §3 písm. a/ vyhlášky o odměně, ve znění účinném do 31. května 2019, respektive §3 odst. 1 vyhlášky o odměně, ve znění účinném od 1. června 2019.
[2] Insolvenční zákon ve spojení s vyhláškou o odměně jednoznačně stanoví, že odměna má být (je) určována z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele, tedy z částky, kterou mají (zjednodušeně řečeno) věřitelé skutečně obdržet (srov. u zajištěných věřitelů §1 odst. 2 vyhlášky o odměně a u nezajištěných věřitelů §1 odst. 4 vyhlášky o odměně, jakož i důvody usnesení ze dne 29. září 2010, sen. zn. 29 NSČR 27/2010, uveřejněného pod číslem 64/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
[3] Je-li zpeněžením majetkové podstaty dlužníka dosažena částka převyšující částku určenou k rozdělení mezi nezajištěné věřitele zahrnuté do rozvrhu a částku určenou k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů postavených na roveň pohledávkám za podstatou, netvoří tento přebytek (hyperocha) základ pro určení výše odměny insolvenčního správce. Přebytek výtěžku zpeněžení, který se vydává dlužníkům, není významný pro určení odměny insolvenčního správce. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2017, sen. zn. 29 NSČR 22/2015, přijaté v poměrech vyhlášky o odměně v původním (nenovelizovaném) znění, účinném do 31. prosince 2012, jehož závěry se však plně uplatní i pro rozhodné znění vyhlášky o odměně vzhledem k dikci §1 odst. 4; pro způsob výpočtu odměny v případě přebytku při vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli platí uvedené obdobně s ohledem na dikci §1 odst. 2 vyhlášky o odměně.
[4] Odměna insolvenčního správce při oddlužení realizovaném kombinací obou forem oddlužení (podle insolvenčního zákona ve znění účinném do 31. května 2019, pro věc rozhodném) se pro část oddlužení plněním splátkového kalendáře určuje podle §3 písm. b/ a pro část oddlužení zpeněžením majetkové podstaty podle §3 písm. a/ ve spojení s §1 vyhlášky o odměně [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2018, sen. zn. 29 NSČR 97/2016, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7-8, ročník 2019, pod číslem 84, přijaté v poměrech vyhlášky o odměně v původním (nenovelizovaném) znění, účinném do 31. prosince 2012, jehož závěry se vzhledem k dikci §3 písm. a/ a b/ uplatní i pro znění vyhlášky o odměně účinné do 31. května 2019].
[5] Usnesení, jímž insolvenční soud rozhoduje o tom, zda insolvenčnímu správci povolí zálohu na odměnu a hotové výdaje, je rozhodnutím, které vydává při výkonu dohlédací činnosti [§10 písm. b/ insolvenčního zákona ve spojení s §11 insolvenčního zákona] a proti němuž není odvolání přípustné, jelikož insolvenční zákon nestanoví jinak (§91 insolvenčního zákona). Poskytnutá záloha nebo zálohy se vyúčtují v rámci konečného rozhodnutí insolvenčního soudu o odměně a hotových výdajích insolvenčního správce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2020, sen. zn. 29 NSČR 130/2019, uveřejněné pod číslem 20/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
13. Nejvyšší soud k uvedeným závěrům v usnesení ze dne 28. ledna 2019, sen. zn. 29 NSČR 179/2017, doplnil, že je lichá obava, že by výše odměny insolvenčního správce byla rozdílná (počítala se jinak) v závislosti na tom, zda vzniká přebytek (hyperocha). Případný vznik hyperochy totiž může mít vliv na to, z jakých prostředků bude odměna insolvenčního správce hrazena, zda z výtěžku zpeněžení určeného k vydání věřitelům (tj. na úkor těchto věřitelů) nebo z hyperochy (tj. k tíži dlužníka).
14. Přitom v usnesení sen. zn. 29 NSČR 22/2015 shledal Nejvyšší soud správným právě výpočet odměny insolvenčního správce způsobem, jež použily soudy v projednávané věci. Závěry napadeného rozhodnutí jsou tak v tomto ohledu souladné s judikaturou předestřenou výše.
15. Dovolatelka dále pokládá otázku, zda lze v případě kombinace oddlužení plněním splátkového kalendáře a zpeněžením majetkové podstaty „vyčíslit“ odměnu insolvenčního správce z mimořádného příjmu dlužníka podle §1 vyhlášky o odměně. Jak totiž plyne ze soupisu majetkové podstaty zveřejněného v insolvenčním rejstříku dne 3. září 2019 (B-35), dlužník získal děděním nemovitosti, které vydal dovolatelce ke zpeněžení prodejem mimo dražbu [kupní smlouvou (B-57)] a tento mimořádný příjem (ve smyslu §412 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona) byl použit k uspokojení (nezajištěných) věřitelů nad rámec splátkového kalendáře.
16. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2020, sen. zn. 29 NSČR 43/2019, uveřejněného v časopise Soudní judikatura č. 4, ročník 2021, pod číslem 43, nenáleží insolvenčnímu správci odměna za zpeněžení majetkové hodnoty podle §412 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona; možnost zvýšit jeho odměnu podle §38 odst. 3 insolvenčního zákona tím není vyloučena.
17. S ohledem na závěry uvedené v důvodech usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 43/2019 (o tom, že žádné ustanovení insolvenčního zákona ani vyhlášky o odměně neupravuje odměnu insolvenčního správce za jakoukoliv jeho činnost podle §412 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona a že je v tomto směru nevýznamná i skutečnost, že oddlužení dlužníků insolvenční soud schválil kombinací plněním splátkového kalendáře a zpeněžením majetku specifikovaného ve výroku usnesení o schválení oddlužení), by věcné řešení druhé otázky nemohlo přinést pro dovolatelku příznivější výsledek, což činí dovolání nepřípustným jako celek.
18. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl jako nepřípustné podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Přitom nepřehlédl, že insolvenční řízení již skončilo právní mocí usnesení insolvenčního soudu ze dne 9. srpna 2021, č. j. KSPH 77 INS XY , jímž insolvenční soud v bodě I. výroku vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníků; na rozhodnutí o dovolání však uvedená skutečnost nemá vliv.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 10. 2022
Mgr. Hynek Zoubek
předseda senátu