ECLI:CZ:NS:2022:29.NSCR.48.2020.1
KSCB 44 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 48/2020-B-72
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníka M. H. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 44 INS XY, o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce, o dovolání LIQUIDATORS v. o. s. , se sídlem v Praze 2, Slezská 2033/11, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 24817465, insolvenčního správce dlužníka, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. března 2020, č. j. KSCB 44 INS XY, 1 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 9. ledna 2020, č. j. KSCB 44 INS XY, Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“):
1/ Schválil konečnou zprávu insolvenčního správce (LIQUIDATORS v. o. s.) ze dne 5. září 2019, podle níž činí:
– celkové příjmy ze zpeněžení majetkové podstaty dlužníka (M. H.) 1 097 425 Kč,
– celkové výdaje z majetkové podstaty (bez odměny insolvenčního správce a jeho hotových výdajů a bez plnění zajištěným věřitelům) 15 004 Kč,
– zůstatek k vyplacení nezajištěným věřitelům 589 611,48 Kč (bod I. výroku).
2/ Schválil vyúčtování hotových výdajů insolvenčního správce ve výši 4 646,29 Kč včetně daně z přidané hodnoty (bod II. výroku).
3/ Určil odměnu insolvenčního správce ve výši 172 935,97 Kč včetně daně z přidané hodnoty, která bude hrazena z majetkové podstaty (bod III. výroku).
4/ Rozhodl o vydání hyperochy ve výši 315 227,33 Kč dlužníku po právní moci usnesení (bod IV. výroku).
2. Insolvenční soud vyšel zejména z toho, že:
1/ Usnesením ze dne 24. listopadu 2016, č. j. KSCB 44 INS XY, insolvenční soud rozhodl o úpadku dlužníka, povolil jeho řešení oddlužením a ustanovil insolvenčního správce.
2/ Dne 26. ledna 2017 byly při přezkumném jednání přezkoumány přihlášené pohledávky v celkové výši 633 724,48 Kč (nezajištěné pohledávky ve výši 590 346,48 Kč a zajištěná pohledávka – přihláška pohledávky č. P16 – ve výši 43 378 Kč), které byly všechny zjištěny v přihlášené výši.
3/ Usnesením ze dne 29. září 2017, č. j. KSCB 44 INS XY, jež nabylo právní moci dne 29. září 2017, insolvenční soud schválil oddlužení dlužníka zpeněžením majetkové podstaty.
4/ Dne 5. září 2019 podal insolvenční správce soudu konečnou zprávu, v níž uvedl, že zpeněžením části majetkové podstaty dlužníka bylo dosaženo příjmu 1 080 000 Kč. Před rozhodnutím o způsobu řešení oddlužení byla na zálohách na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce vyplacena částka 17 425 Kč. Příjmy tedy činí celkem 1 097 425 Kč, výdaje na vypracování znaleckých posudků činily 15 004 Kč a hotové výdaje insolvenčního správce celkem 4 646,29 Kč. Nezajištěným věřitelům je určena částka 589 611,48 Kč, čímž budou jejich pohledávky uspokojeny ve výši 100 %. Konečná zpráva byla zveřejněna 7. listopadu 2019 a žádné námitky proti ní nebyly podány.
5/ Insolvenční správce nárokoval odměnu ve výši 228 147,73 Kč vypočtenou ze základu 817 759,21 Kč (tj. součet výtěžku zpeněžení určeného k vydání věřitelům ve výši 589 601,48 Kč a odměny ve výši 228 147,73 Kč). Odměnu stanovil dle §1 odst. 1, 3 a §3 písm. a/ vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen „vyhláška“), tedy 125 000 Kč + 20 % z částky přesahující 500 000 Kč, tj. 188 551,84 Kč + 21% daň z přidané hodnoty, což činí 228 147,73 Kč. I přes výzvy insolvenčního soudu setrval insolvenční správce na svém vyčíslení odměny.
6/ Finanční úřad pro Jihočeský kraj vzal zpět přihlášku č. P11 ve výši 735 Kč.
3. Insolvenční soud nepovažoval výpočet odměny insolvenčního správce za správný. Uvedl, že při výpočtu odměny je třeba postupovat podle vyhlášky ve znění účinném od 1. ledna 2014 a k datu provedení zpeněžení (čl. II vyhlášky č. 398/2013 Sb. a čl. II vyhlášky č. 133/2019 Sb.), tj. podle §3 písm. a/ vyhlášky. Smyslem změny vyhlášky účinné od 1. ledna 2014 bylo zjednodušení výpočtu odměny insolvenčního správce. Ustanovení §1 odst. 1 vyhlášky nelze vykládat tak, že pokud je nezajištěným věřitelům vydávána částka odpovídající 100 % jejich pohledávek, stanoví se základ odměny ještě s připočtením odměny insolvenčního správce. Je-li vyplácena hyperocha, není možné insolvenčnímu správci přiznat odměnu z této hyperochy. Insolvenční soud tedy určil odměnu insolvenčního správce v částce 172 935,97 Kč včetně daně z přidané hodnoty (125 000 Kč + 20 % z částky 89 611,48 Kč, navýšenou o 21% daň)
4. K odvolání insolvenčního správce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech III. a IV. výroku.
5. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení §1 odst. 1 a 3 vyhlášky ve znění účinném od 1. ledna 2014 a z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2017, sen. zn. 29 NSČR 7/2015 ( které je, stejně jako další níže zmíněná rozhodnutí Nejvyššího soudu, dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu) – vysvětlil, že ustanovení §1 odst. 1 vyhlášky bylo s účinností od 1. ledna 2014 upřesněno v tom smyslu, že pro účely výpočtu odměny podle věty první zahrnuje výtěžek zpeněžení určený k vydání věřitelům i částku připadající na odměnu insolvenčního správce. Odměna insolvenčního správce se tedy určí tak, že od výtěžku zpeněžení se odečtou náklady zpeněžení a z této částky se určí odměna v předepsané sazbě. V dané věci, kdy je výtěžek po odečtení nákladů vyšší než výše pohledávek nezajištěných věřitelů, se odměna určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele. Odvolací soud přisvědčil insolvenčnímu soudu, že správná výše odměny insolvenčního správce činí 172 936 Kč, čemuž odpovídá i vrácená hyperocha ve výši 315 227,33 Kč.
6. Proti usnesení odvolacího soudu podal insolvenční správce dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené usnesení závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Konkrétně jde o otázku, zda v situaci, kdy výše výtěžku zpeněžení určeného k vydání věřiteli odpovídá uspokojení jeho pohledávky v rozsahu 100 %, je základem pro výpočet odměny insolvenčního správce výtěžek zpeněžení a spolu s ním částka připadající na odměnu insolvenčního správce. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle §241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
7. Dovolatel argumentuje ve prospěch jeho způsobu výpočtu odměny, podle nějž tvoří základ odměny jednak částka 589 611,48 Kč (výše všech zjištěných nezajištěných pohledávek) a dále částka připadající na odměnu ve výši 228 147,73 Kč. Za nesprávný považuje názor odvolacího soudu, že vyhláška nepočítá s tím, že by insolvenční správce měl do výpočtu odměny zahrnout i hyperochu, která se vrací dlužníku. Namítá, že hyperocha je peněžitá částka, která se vrací vlastníkovi tehdy, zbude-li z výtěžku prodeje věci po úhradě dluhu a dalších nákladů, včetně nákladů na odměnu insolvenčního správce. K odvolacím soudem odkazovanému usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 7/2015 uvádí, že v něm se Nejvyšší soud zabývá „užším“ výkladem §38 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), respektive §1 odst. 1 a 3 vyhlášky, neboť v tamní věci výše výtěžku zpeněžení určeného k vydání věřiteli neodpovídala uspokojení jeho pohledávky ve výši 100 %. Dále uvádí, že při výkladu e ratione legis se odvolací soud rozchází s dovolatelem v odpovědi na otázku, zda je spravedlivé, aby dlužník nesl transakční náklady spojené s vymáháním pohledávky.
8. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle §237 o. s. ř., a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v §238 o. s. ř., odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
9. Učinil tak proto, že dovolatelem zpochybněné právní posouzení věci odvolacím soudem odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu, podle níž:
1/ Možnost stanovit odměnu insolvenčního správce jinak (než jak je v souladu s §38 odst. 3 a §303 odst. 1 insolvenčního zákona vyúčtována v konečné zprávě), vyplývá z toho, že o určení odměny, případně o jejím přiměřeném zvýšení nebo snížení (§38 odst. 3 insolvenčního zákona) rozhoduje konečným způsobem právě insolvenční soud. Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2021, sen. zn. 29 NSČR 103/2020, uveřejněné pod číslem 10/2022 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
2/ V případě zpeněžení zajištěného i nezajištěného majetku v konkursu je do základu pro výpočet odměny zahrnuta i částka připadající na odměnu insolvenčního správce. Srov. usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 7/2015.
3/ Výše uvedené platí i pro výpočet odměny insolvenčního správce v případě, kdy je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení a zvoleným způsobem oddlužení (§398 odst. 1 insolvenčního zákona) zpeněžení majetkové podstaty (§3 písm. a/ a §1 vyhlášky). Je-li zpeněžením majetkové podstaty dlužníka dosažena částka převyšující částku určenou k rozdělení mezi nezajištěné věřitele zahrnuté do rozvrhu a částku určenou k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, netvoří tento přebytek (hyperocha) základ pro určení výše odměny insolvenčního správce. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2017, sen. zn. 29 NSČR 22/2015.
10. Přitom právě v usnesení sen. zn. 29 NSČR 22/2015 Nejvyšší soud (též) posuzoval správnost závěru odvolacího soudu, že výše odměny insolvenčního správce se stanoví (pouze) z částky představující výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi nezajištěné věřitele zahrnuté do rozvrhu a výtěžek zpeněžení určený k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů postavených na roveň pohledávkám za podstatou, nikoliv z částky určené k vrácení dlužníku (z hyperochy). V něm také Nejvyšší soud shledal správný výpočet odměny insolvenčního správce způsobem, který použily soudy nižších stupňů i v poměrech projednávané věci.
11. Budiž dodáno, že není důvodná námitka dovolatele, že by výše odměny insolvenčního správce byla rozdílná (počítala se jinak) v závislosti na tom, zda „vzniká hyperocha“. Případný vznik hyperochy může mít totiž vliv na to, z jakých prostředků bude odměna insolvenčního správce hrazena, zda z výtěžku zpeněžení určeného k vydání věřitelům (tj. na úkor těchto věřitelů) nebo z hyperochy (tj. k tíži dlužníka).
12. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 1. 2022
JUDr. Helena Myšková
předsedkyně senátu