ECLI:CZ:NS:2022:29.NSCR.74.2021.1
KSPL 29 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 74/2021-B-279
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v insolvenční věci dlužnice D. H. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Kateřinou Královcovou, advokátkou, se sídlem v Rokycanech, Jiráskova 4, PSČ 337 01, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 29 INS XY, o schválení konečné zprávy, o dovolání dlužnice proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. června 2021, č. j. KSPL 29 INS XY, 3 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 28. května 2021, č. j. KSPL 29 INS XY, Krajský soud v Plzni (dále jen „insolvenční soud“):
1/ schválil konečnou zprávu insolvenční správkyně Mgr. Ing. Hany Müllerové ze dne 27. listopadu 2020 (dále jen „konečná zpráva“) v tomto znění:
a/ celkové příjmy majetkové podstaty dlužnice činí 1 051 948 Kč;
b/ celkové dosavadní výdaje činí 197 076,05 Kč a
c/ celkové výdaje dosud neuhrazené činí 854 871,95 Kč (bod I. výroku).
2/ Schválil odměnu insolvenční správkyně ve výši 187 234 Kč a její hotové výdaje ve výši 363 Kč (bod II. výroku).
3/ Insolvenční správkyni uložil povinnost podat písemnou zprávu s návrhem dalšího postupu (bod III. výroku).
2. Šlo o v pořadí druhé usnesení insolvenčního soudu o schválení konečné zprávy, když první usnesení ze dne 1. dubna 2021, č. j. KSPL 29 INS XY, Vrchní soud v Praze zrušil usnesením ze dne 19. května 2021, č. j. KSPL 29 INS XY, 3 VSPH XY.
3. Insolvenční soud vyšel z toho, že insolvenční správkyně předložila konečnou zprávu dne 27. listopadu 2020. Proti konečné zprávě podala dlužnice včasné námitky, a to v 16 bodech. Insolvenční soud se zabýval všemi námitkami dlužnice a vyhodnotil je jako nedůvodné. Dospěl k závěru, že konečná zpráva neobsahuje žádné vady (kromě jedné nepodstatné písařské chyby), je věcně i obsahově správná a není důvod pro její doplnění či snad pro vypracování nové konečné zprávy; proto konečnou zprávu schválil podle §304 odst. 4 písm. a/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
4. K odvolání dlužnice Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu, když se ztotožnil s jeho skutkovými zjištěními a přisvědčil i právnímu posouzení věci.
5. Proti usnesení odvolacího soudu podala dlužnice dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené usnesení závisí na vyřešení právních otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, namítajíc, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a požadujíc, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí spolu s rozhodnutím insolvenčního soudu zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
6. Za dovolacím soudem neřešenou pokládá dovolatelka otázku předčasnosti schválení konečné zprávy, když se odvolací soud řádně nevypořádal s její námitkou označenou jako N6, v rámci které poukazovala na to, že jeden z věřitelů (věřitel č. 2 S. O. M. PRAHA, s. r. o. v likvidaci) v době schvalování konečné zprávy neexistoval. Dále dovolatelka namítá, že do konečné zprávy nebyla zahrnuta pohledávka za majetkovou podstatou věřitele Finančního úřadu pro Plzeňský kraj ve výši 1 140 Kč, vzniklá v důsledku prodlení insolvenční správkyně, na což upozorňovala již v rámci námitky označené jako N13. Dovolatelka zpochybňuje závěry obou soudů, podle nichž tvrzená pohledávka nebyla řádně uplatněna vůči insolvenční správkyni.
7. S přihlédnutím k době vydání napadeného usnesení je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (článek II, bod 2. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
8. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle §237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř., odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. jako nepřípustné.
9. Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, je souladné s judikaturou Nejvyššího soudu k účelu schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení. Jde především o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. července 2016, sen. zn. 29 NSČR 118/2016, uveřejněné pod číslem 134/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 134/2017“), a dále pak usnesení ze dne 30. dubna 2020, sen. zn. 29 NSČR 84/2018, či usnesení ze dne 31. března 2021, sen. zn. 29 NSČR 103/2020, uveřejněné pod číslem 10/2022 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
10. Rozhodovací praxe je ustálena v názoru, že konečná zpráva neřeší otázku způsobu a rozsahu uspokojení pohledávek (insolvenčních) věřitelů; o tom rozhoduje insolvenční soud v rozvrhovém usnesení. Jakkoliv platí, že konečná zpráva má vyústit ve vyčíslení částky, která má být rozdělena mezi věřitele, jakož i v označení těchto věřitelů, s údajem o výši jejich podílů na této částce (srov. dikci §302 odst. 3 insolvenčního zákona), podstatou konečné zprávy je přehled o příjmech a výdajích z majetkové podstaty (pohledávkách za majetkovou podstatou a pohledávkách postavených jim na roveň) a údaj o tom, jaká částka je k dispozici pro rozvrh. Označení věřitelů s údajem o (předpokládané) míře uspokojení jejich pohledávek v rozvrhu je obsaženo v konečné zprávě toliko jako údaj doplňující (orientační), neboť to, kteří z věřitelů, jejichž pohledávky prošly přezkumem, a v jakém rozsahu budou z výtěžku zpeněžení uspokojeni, je vyhrazeno rozvrhu. V něm je prostor pro řešení případných sporů o interpretaci výsledku přezkumu a incidenčních sporů. V usnesení o schválení konečné zprávy (a vyúčtování hotových výdajů a odměny insolvenčního správce) se tedy insolvenční soud nezabývá (nemá zabývat) mírou uspokojení jednotlivých věřitelů, tudíž ani posuzovat námitky v tomto směru. K tomu srov. R 134/2017.
11. Jestliže odvolací soud vyšel z toho, že neexistence věřitele č. 2 (který zanikl výmazem z obchodního rejstříku bez právního nástupce) nemůže ovlivnit schválení konečné zprávy, jelikož tato skutečnost bude zohledněna až v následném rozvrhovém usnesení, je jeho rozhodnutí v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, jak je shrnuta výše.
12. K námitce dovolatelky, spočívající v nezahrnutí tvrzené pohledávky ve výši 1 140 Kč do konečné zprávy, Nejvyšší soud předesílá, že při úvaze, zda je (dovoláním zpochybněné) právní posouzení věci odvolacím soudem správné, vychází (musí vycházet) ze skutkových závěrů odvolacího soudu, nikoli z těch skutkových závěrů, které v dovolání na podporu svých právních argumentů nejprve zformuluje sám dovolatel. K tomu srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2004, sp. zn. 29 Odo 268/2003, uveřejněného pod číslem 19/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. října 2013, sp. zn. 31 Cdo 3881/2009, uveřejněného pod číslem 10/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V těch částech, jimiž dovolání polemizuje se skutkovými závěry soudů nižších stupňů, jde o polemiku nepřípustnou (nepřípustnou proto, že skutkový dovolací důvod občanský soudní řád v rozhodném znění nezná).
13. Dospěly-li oba soudy k závěru, že namítaná pohledávka nebyla vůči insolvenční správkyni uplatněna, jde o skutkový závěr, který nemůže být dovoláním zpochybněn. Uvedená dovolací námitka proto není způsobilá založit přípustnost dovolání.
14. K tomu Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že dlužnicí označený nedoplatek na dani z nemovitých věcí za zdaňovací období roku 2014 a roku 2015, celkem ve výši 1 140 Kč, je tvořen úroky z prodlení za pozdní úhradu pohledávky, jež se stala splatnou až po rozhodnutí o úpadku, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (srov. §170 písm. b/ insolvenčního zákona). I kdyby tak namítaná pohledávka byla řádně uplatněna vůči insolvenční správkyni, v konečné zprávě být zahrnuta nemůže, neboť je vyloučena z uspokojení v insolvenčním řízení.
15. Nejvyšší soud nepřehlédl, že v průběhu dovolacího řízení insolvenční soud usnesením ze dne 24. března 2022, č. j. KSPL 29 INS XY, potvrzeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 13. července 2022, č. j. KSPL 29 INS XY, 3 VSPH XY, rozhodl o rozvrhu a usnesením ze dne 3. srpna 2022, č. j. KSPL 29 INS XY, jež nabylo právní moci dne 20. srpna 2022, zrušil konkurs po splnění rozvrhového usnesení. Usnesením ze dne 12. září 2022, č. j. KSPL 29 INS XY, zprostil insolvenční soud insolvenční správkyni funkce. Tyto okolnosti však Nejvyššímu soudu nebránily v rozhodnutí o dovolání.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 11. 2022
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu