ECLI:CZ:NS:2022:29.NSCR.8.2022.1
KSOS 40 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 8/2022-A-84
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Rostislava Krhuta v insolvenční věci dlužníka P. S. , narozeného XY, bytem XY, o insolvenčním návrhu věřitelů 1/ S. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, 2/ D. V. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Stanislavem Kutnarem, advokátem, se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, Pionýrská 495, PSČ 756 61, a 3/ Českomoravského finančního ústavu s. r. o. , se sídlem v Olomouci-Hodolanech, Hybešova 200/6, PSČ 779 00, identifikační číslo osoby 06296548, zastoupeného Mgr. Ondřejem Vaňkem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Riegrova 379/18, PSČ 779 00, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 40 INS XY, o dovolání dlužníka, zastoupeného JUDr. Janem Hrbáčkem, advokátem, se sídlem v Brně, Kachlíkova 891/15, PSČ 635 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. září 2021, č. j. KSOS 40 INS XY, 4 VSOL XY, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 25. března 2021, č. j. KSOS 40 INS XY, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“):
[1] Zamítl insolvenční návrh, jímž se věřitelé [ za něž podle záhlaví usnesení považoval 1/ M. J. (dále též jen „M. J.“), 2/ D. V. a 3/ Českomoravský finanční ústav s. r. o. ] domáhali zjištění úpadku dlužníka (P. S.) [ bod I. výroku ].
[2] Uložil insolvenčním navrhovatelům zaplatit společně a nerozdílně dlužníku na náhradě nákladů řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 13.379 Kč (bod II. výroku).
[3] Uložil insolvenčním navrhovatelům zaplatit společně a nerozdílně státu do 3 dnů od právní moci rozhodnutí na soudním poplatku za podání insolvenčního návrhu částku 2.000 Kč (bod III. výroku).
2. Proti usnesení insolvenčního soudu ze dne 25. března 2021 podali insolvenční navrhovatelé odvolání.
3. Usnesením ze dne 20. května 2021, č. j. KSOS 40 INS XY, insolvenční soud zastavil řízení o odvolání insolvenčních navrhovatelů proti usnesení insolvenčního soudu ze dne 25. března 2021 pro neuhrazení soudního poplatku za podané odvolání.
4. O odvolání insolvenčních navrhovatelů proti usnesení insolvenčního soudu ze dne 20. května 2021 rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 24. června 2021, č. j. KSOS 40 INS XY, 4 VSOL XY, tak, že:
[1] Odmítl odvolání M. J. (první výrok).
[2] Změnil usnesení insolvenčního soudu tak, že řízení o odvolání druhého a třetího insolvenčního navrhovatele se nezastavuje (druhý výrok).
[3] Nařídil insolvenčnímu soudu opravit záhlaví usnesení svého usnesení ze dne 20. května 2021 tak, že místo M. J. v něm bude jako první insolvenční navrhovatel označen věřitel S. (dále též jen „společnost S“).
5. Usnesením ze dne 21. července 2021, č. j. KSOS 40 INS XY, insolvenční soud opravil záhlaví svého usnesení ze dne 20. května 2021 tak, že místo M. J. v něm jako prvního insolvenčního navrhovatele označil společnost S.
6. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 29. září 2021, č. j. KSOS 40 INS XY, 4 VSOL XY, potvrdil (opravné) usnesení insolvenčního soudu ze dne 21. července 2021.
7. Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 29. září 2021 podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro dovolací řízení rozhodném (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, popřípadě má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
8. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle §241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů o opravě a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. Svou dovolací argumentaci soustřeďuje do teze, podle které změnu subjektu v usnesení, které nabylo právní moci, již nelze provést opravou dle ustanovení §164 o. s. ř. Dovozuje, že rozhodnutí po právní moci určí práva a povinnosti konkrétnímu subjektu bez ohledu na zákonnou vyvratitelnou domněnku (či fikci) dle ustanovení §18 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
9. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle §237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř., odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že oproti mínění dovolatele je napadené rozhodnutí v posouzení předpokladů pro vydání opravného usnesení souladné s ustálenou judikaturou obecných soudů. Ta je co do výkladu ustanovení §164 o. s. ř. ustálena v následující závěrech:
10. Podmínkou opravy rozhodnutí jsou pochybení zcela zřejmá, k nimž došlo zjevným a okamžitým selháním buď v duševní, nebo mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti došlo k vyhlášení nebo vyhotovení rozhodnutí, a jež jsou pro každého snadno poznatelná. Nemusí jít jen o chyby v psaní a počtech, ale i o chyby obdobného původu, jejichž zřejmost vyplývá zejména z porovnání výroku rozhodnutí s jeho odůvodněním, případně i z jiných souvislostí [srov. rozhodnutí bývalého Nejvyššího soudu ČSSR z 27. září 1968, 2 Cz 57/68, uveřejněné pod číslem 37/1969 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. února 2000, sp. zn. 20 Cdo 879/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, číslo 8, ročník 2000, pod číslem 89, které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu ].
11. Opravou (dle §164 o. s. ř.) lze napravit také všechny zřejmé nesprávnosti, které představují rozpor mezi zněním rozhodnutí, jak bylo vyhlášeno, a jeho písemným vyhotovením. Nelze však provést opravu výroku rozhodnutí tak, že by došlo k jeho změně; opravou nemůže být kupř. měněn výrok, v němž v důsledku pochybení nedošlo k rozhodnutí o celém předmětu řízení, ani výrok, u něhož není v důsledku jeho nejasnosti a neurčitosti jisto, jak byl míněn (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 879/98).
12. Je vyloučeno, aby v rámci opravného rozhodnutí byly napravovány nedostatky skutkových zjištění [rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ČSR z 29. února 1984, sp. zn. 4 Cz 1/84, uveřejněný pod číslem 32/1985 Sb. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 879/98].
13. Náprava vnitřně konzistentního (co do obsahu výroku a odůvodnění souladného) leč nesprávného a nespravedlivého rozhodnutí soudu nižší instance se neděje (nemá dít) prostřednictvím „opravného usnesení“ vydaného ve smyslu §164 o. s. ř., nýbrž (dovoluje-li to zákon) prostřednictvím systému opravných prostředků ( usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2018, sen. zn. 29 NSČR 163/2016).
14. Proti opravnému usnesení, jímž se ve smyslu §164 o. s. ř. opravuje výrok rozhodnutí, je odvolání přípustné, i když zákon proti opravovanému rozhodnutí odvolání nepřipouští [ usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2001, sp. zn. 26 Cdo 503/2001, uveřejněné pod číslem 5/2003 Sb. rozh. obč. ( dále jen „R 5/2003“) ].
15. V daném případě jak napadené usnesení, tak usnesení ze dne 24. června 2021, jímž odvolací soud předtím opravu nařídil, vychází z toho, že označení M. J. v záhlaví usnesení insolvenčního soudu ze dne 20. května 2021 (coby prvního insolvenčního navrhovatele ) bylo jinou zřejmou nesprávností (nikoli záměrem insolvenčního soudu), neboť v té době již postupem plynoucím z §18 insolvenčního zákona vstoupila na místo M. J. společnost S (stala se místo něj prvním insolvenčním navrhovatelem). To, že opravě chyb v psaní a v počtech, jakož i jiných zjevných nesprávností, nepřekáží, že rozhodnutí, jež má být opraveno, již nabylo právní moci, plyne nejen z citované judikatury (srov. opěr R 5/2003), nýbrž i z výslovné dikce §164 o. s. ř. (srov. slovo „kdykoliv“ v jeho větě první).
16. Jinak řečeno, o jinou zřejmou nesprávnost ve smyslu ustanovení §164 o. s. ř. jde i tehdy, označí-li insolvenční soud (nikoli záměrně) v záhlaví svého usnesení jako věřitele - insolvenčního navrhovatele osobu, na jejíž místo v insolvenčním řízení již dříve vstoupil (postupem podle §18 insolvenčního zákona) jiný věřitel.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. ledna 2022
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu