ECLI:CZ:NS:2022:29.NSCR.84.2020.1
KSPH 77 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 84/2020-A-160
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Zdeňka Krčmáře v insolvenční věci dlužníka D. K. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 77 INS XY, o insolvenčním návrhu věřitelů 1/ Š. R. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Vojtěchem Říhou, Ph.D., advokátem, se sídlem v Příbrami, 28. října 184, PSČ 261 01, a 2/ S. Š. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Dagmar Říhovou, advokátkou, se sídlem v Příbrami, 28. října 184, PSČ 261 01, o dovolání dlužníka, zastoupeného Mgr. Tomášem Šmucrem, advokátem, se sídlem v Plzni, V Malé Doubravce 1242/27, PSČ 312 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. června 2020, č. j. KSPH 77 INS XY, 1 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 4. února 2020, č. j. KSPH 77 INS XY, ve znění usnesení ze dne 14. února 2020, č. j. KSPH 77 INS XY, Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) [mimo jiné] zjistil úpadek dlužníka (D. K,) [bod I. výroku] a prohlásil konkurs na jeho majetek (bod II. výroku).
2. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. června 2020, č. j. KSPH 77 INS XY, 1 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a II. výroku.
3. Soudy nižších stupňů vyšly zejména z toho, že:
[1] Insolvenční řízení ve věci dlužníka bylo zahájeno dne 9. května 2017; vyhláška, kterou insolvenční soud oznámil zahájení insolvenčního řízení (A-3), byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku téhož dne.
[2] Dlužník má (minimálně) tyto dluhy, které jsou více než 3 měsíce po lhůtě splatnosti:
Vůči prvnímu insolvenčnímu navrhovateli (Š. R.)
a) ve výši 5 000 000 Kč spolu s 6% úrokem z uvedené částky za období od 1. září 2014 do zaplacení a směnečnou odměnou ve výši 16 666,67 Kč (§48 zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového), splatný dne 31. srpna 2014, ze směnky vlastní č. 821227/0627 vystavené v XY dne 25. června 2014 s ověřeným podpisem dlužníka.
b) ve výši 5 000 000 Kč spolu s 6% úrokem z uvedené částky za období od 2. října 2015 do zaplacení a směnečnou odměnou ve výši 16 666,67 Kč, splatný dne 1. října 2015, ze směnky vlastní č. 821227/0627 vystavené v XY dne 20. září 2015.
c) ve výši 10 000 000 Kč spolu s 6% úrokem z uvedené částky za období od 1. ledna 2015 do zaplacení a směnečnou odměnou ve výši 33 333,33 Kč, splatný dne 31. prosince 2014, ze směnky vlastní č. 821227/0627 vystavené v XY dne 25. července 2014; dluh ze směnky dlužník uznal v notářském zápise Mgr. Lucie Kernerové, notářky v Plzni, ze dne 10. dubna 2015, „sp. zn.“ N 50/2015, NZ 39/2015, co do důvodu i výše a uzavřel dohodu se svolením k vykonatelnosti v případě, že dluh neuhradí do 30. dubna 2015. Dluh je vykonatelný též na základě směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Praze ze dne 29. srpna 2016, č. j. 49 Cm 178/2016-30, který byl „potvrzen“ rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 10. května 2018, č. j. 49 Cm 178/2016-93, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 29. listopadu 2018, č. j. 5 Cmo 265/2018-162.
d) ve výši 10 000 000 Kč spolu s 6% úrokem z uvedené částky za období od 19. září 2015 do zaplacení a směnečnou odměnou ve výši 33 333,33 Kč, splatný dne 18. září 2015, ze směnky vlastní č. 821227/0627 vystavené v XY dne 11. září 2015.
e) ve výši 10 000 000 Kč spolu s 6% úrokem z uvedené částky za období od 30. září 2015 do zaplacení a směnečnou odměnou ve výši 33 333,33 Kč, splatný dne 29. září 2015, ze směnky vlastní č. 821227/0627, vystavené v XY dne 20. července 2015.
f) ve výši 2 000 000 Kč spolu s 6% úrokem z uvedené částky za období od 2. září 2014 do zaplacení a směnečnou odměnou ve výši 6 666,67 Kč, splatný dne 1. září 2014, ze směnky vlastní č. 821227/0627 vystavené v XY dne 4. července 2014. Dluh je vykonatelný na základě směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Praze ze dne 29. srpna 2016, č. j. 49 Cm 410/2015-23, a pro vymožení této částky byla zahájena exekuce vedená Mgr. Jaroslavem Kocincem, LL.M., soudním exekutorem Exekutorského úřadu Frýdek-Místek; návrh na zastavení exekuce byl pravomocně zamítnut usnesením Okresního soudu v Berouně ze dne 26. března 2018, č. j. 14 EXE 2459/2016-69, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 29. června 2018, č. j. 119 Co 143/2018-89.
Vůči druhé insolvenční navrhovatelce (S. Š.)
a) ve výši 10 000 000 Kč spolu s 6% úrokem z uvedené částky za období od 27. srpna 2014 do zaplacení a směnečnou odměnou ve výši 33 333,33 Kč, splatný dne 26. srpna 2014, ze směnky vlastní č. 821227/0627 vystavené dne 22. srpna 2014 s ověřeným podpisem dlužníka.
b) ve výši 65 000 Kč spolu s 6% úrokem z uvedené částky 65 000 Kč za období od 4. června 2014 do zaplacení a směnečnou odměnou ve výši 216,67 Kč, vystavené dne 2. května 2014 s doložkou bez protestu znějící na částku 65 000 Kč ve prospěch prvního insolvenčního navrhovatele s ověřeným podpisem dlužníka, jež byla dne 11. ledna 2015 indosována na druhou insolvenční navrhovatelku. Dluh je vykonatelný na základě směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Praze ze dne 13. července 2016, č. j. 47 Cm 13/2015-5, a pro vymožení této částky byla zahájena exekuce vedená JUDr. Vendulou Flajšhansovou, soudní exekutorkou Exekutorského úřadu Plzeň-sever; návrhy dlužníka na odklad a zastavení exekuce byly pravomocně zamítnuty usnesením Okresního soudu v Berouně ze dne 29. února 2016, č. j. 15 EXE 1946/2015-57. Exekuce byla (ke dni 1. února 2016) částečně zastavena pouze co do způsobu jejího provedení srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu bývalé manželky dlužníka usnesením Okresního soudu v Berouně ze dne 17. července 2017, č. j. 15 EXE 1946/2015-80, na dluh bylo exekučně vymoženo toliko 6 506,94 Kč.
c) ve výši 677 260 Kč, splatný ke dni 30. září 2019 minimálně ve výši 309 600 Kč, z titulu bezdůvodného obohacení dlužníka ve smyslu §454 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, vzniklého tím, že druhá insolvenční navrhovatelka za dlužníka doplatila zůstatek úvěru z úvěrové smlouvy č. 110930129 uzavřené dne 12. června 2002 manželi D. a P. S. coby úvěrovými dlužníky a Českou spořitelnou, a. s., coby úvěrovým věřitelem, když dluh z úvěrové smlouvy dlužník převzal na základě notářského zápisu Mgr. Magdaleny Holečkové, notářky v Berouně ze dne 13. srpna 2003, „sp. zn.“ N 348/2003, NZ 327/2003.
Vůči věřiteli D. Š. (dále jen „D. Š.“)
a) ve výši 6 000 000 Kč spolu s 6% úrokem z částky „10 000 000 Kč“ (správně 6 000 000 Kč) za období od 1. ledna 2015 do zaplacení a směnečnou odměnou ve výši 20 000 Kč, splatný dne 31. prosince 2014, ze směnky vlastní č. 27. 12. 1982 vystavené v XY dne 20. března 2014 s doložkou bez protestu znějící na částku 6 000 000 Kč ve prospěch druhé insolvenční navrhovatelky, jež byla dne 27. prosince 2015 indosována na D. Š. Dluh je vykonatelný na základě směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Praze ze dne 13. července 2016, č. j. 49 Cm 425/2015-36.
4. S ohledem na uvedené odvolací soud (ve shodě se soudem insolvenčním) – odkazuje na §3 odst. 1 a 2 písm. b/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – dospěl k závěru, že dlužník je v úpadku ve formě platební neschopnosti (insolvence), když jeho úpadek má za dostatečně osvědčený na základě výše uvedených pohledávek několika věřitelů, jež jsou 30 dnů po lhůtě splatnosti, a dlužník je není schopen plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Dlužníku se nepodařilo vyvrátit domněnku své platební neschopnosti.
5. Výše uvedené pohledávky měly soudy za osvědčené na základě pravomocných a vykonatelných směnečných platebních rozkazů, předložených originálů směnek, úvěrové smlouvy, notářského zápisu o převzetí dluhu z úvěrové smlouvy dlužníkem, příkazu k úhradě a potvrzení o zániku zástavního práva (A-24). Ostatními tvrzenými pohledávkami věřitelů se soudy pro nadbytečnost nezabývaly.
6. Domněnku platební neschopnosti se nepodařilo dlužníku vyvrátit tvrzením o dostatečnosti svého majetku, když nepředložil žádný důkaz o tom, že jde o likvidní majetek, jenž může užít k úhradě všech osvědčených pohledávek věřitelů. Nadto z jeho žádosti o osvobození od placení soudních poplatků u Okresního soudu v Berouně vyplývá, že jej oceňuje toliko na částku 10 000 000 Kč, jde o majetek, který je zatížen řadou (smluvních i exekutorských) zástavních práv třetích osob, a zejména ve vztahu k obchodním podílům v korporacích lze uzavřít, že nejde ani o majetek nijak likvidní a jednoduše zpeněžitelný.
7. Jelikož dlužník nepožádal o povolení oddlužení a nesplňuje podmínky umožňující řešení úpadku reorganizací, potvrdil odvolací soud rozhodnutí insolvenčního soudu též v bodě II. výroku.
8. Proti usnesení odvolacího soudu, a to „v celém jeho rozsahu“, podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky [zda právní důvod (kauza) je pro existenci právního vztahu ze směnky významný], která již byla vyřešena dovolacím soudem, avšak v jeho případě má být dovolacím soudem posouzena jinak. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
9. Dovolatel považuje za nesprávný závěr, že právní důvod (kauza) není pro existenci právního vztahu ze směnky významný, a namítá, že pro účely zjištění jeho úpadku by neměly být za osvědčené považovány ty pohledávky, u nichž z provedeného dokazování vyšlo najevo, že vyplývají ze směnek bez prokázané kauzy. Ačkoli tyto směnky obsahují všechny zákonné náležitosti, vyplývají z nich směnečné závazky zjevně nepřiměřené finanční a majetkové situaci dovolatele, a to jak v době vzniku těchto směnečných závazků, tak v době jejich dospělosti. Uvedené podle dovolatele zpochybňuje vážnost vystavení směnek.
10. Dovolatel dále obsáhle líčí okolnosti vystavení směnek a poukazuje na další okolnosti případu:
[1] Insolvenční soud shledal pro účely zjištění úpadku dovolatele spornými jiné pohledávky věřitelů vyplývající ze směnek vystavených ve vzájemné časové souvislosti se shora uvedenými (dle soudu osvědčenými) směnečnými pohledávkami,
[2] Vystavením a uplatněním další směnky (vzniklé v časové souvislosti s výše uvedenými směnkami) byl spáchán trestný čin.
[3] V případě dalších směnek vystavených dovolatelem vyjádřil insolvenční soud pochybnost o pravosti rubopisů na prvního insolvenčního navrhovatele.
[4] Oběma insolvenčním navrhovatelům muselo být s ohledem na mnohaleté blízké vztahy s dovolatelem známo, že přijaté směnečné závazky nemůže objektivně nikdy splnit.
[5] Ve vztahu ke dvěma uplatněným směnečným pohledávkám prvního insolvenčního navrhovatele vyjádřilo státní zastupitelství úvahu o možné trestní odpovědnosti.
11. Dovolatel má za to, že insolvenční soud se měl zabývat jeho kauzálními námitkami a vést o nich dokazování, bez ohledu na to, že jde o insolvenční řízení ve fázi před rozhodnutím o úpadku, kde postačuje pohledávky toliko osvědčit. Uvedené platí podle dovolatele i v případě, kdy přihlašované pohledávky věřitelů vyplývají z pravomocných rozhodnutí, jestliže jejich pravosti odporuje dlužník v následně vedených exekučních řízeních. Zdůrazňuje, že spornost či pochybnost jeho závazků vyplývá ze vzájemné souvislosti s obdobnými závazky, u nichž již byla prokázána jejich neoprávněnost.
12. Podáním ze dne 3. května 2021 dovolatel doplnil dovolání o sdělení, že dne 23. listopadu 2020 bylo zahájeno trestní stíhání prvního insolvenčního navrhovatele pro spáchání pokračujícího trestného činu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (§234 odst. 3 alinea první a odst. 5 písm. b/ zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku), a to konkrétně dvou směnek vlastních (vystavených dne 17. září 2014 a 22. srpna 2014), z nichž vyplývající pohledávky přihlásil první insolvenční navrhovatel do insolvenčního řízení dovolatele. Podáním ze dne 3. května 2022 dovolatel doplnil, že v dané trestní věci byla dne 30. září 2021 podána vůči prvnímu insolvenčnímu navrhovateli obžaloba a dne 22. února 2022 proběhlo u Krajského soudu v Praze hlavní líčení (věc vedena pod sp. zn. 3 T 50/2021).
13. První insolvenční navrhovatel podáním došlým Nejvyššímu soudu dne 5. května 2022 sdělil, že dlužník jedná nepoctivě a „snaží se obejít své věřitelé“. K podání přiložil řadu listin, jimiž hodlal doložit, že dlužník od roku 2010 „opakovaně odklání svůj majetek“, a to za „asistence svých rodičů“.
14. Druhá insolvenční navrhovatelka podáním ze dne 5. května 2022 navrhla dovolání odmítnout, neboť je považuje za „zcela nedůvodné“.
15. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
16. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle §237 o. s. ř., a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř., odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v souladu s níže označenou ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, od které dovolací soud neshledal důvod se odchýlit ani na základě argumentace obsažené v dovolání.
17. Judikatura Nejvyššího soudu je ohledně otázky osvědčení pohledávek pro účely zjištění úpadku dlužníka ustálena v následujících závěrech:
[1] Důvodem k zamítnutí insolvenčního návrhu věřitele je i skutečnost, že sporné skutečnosti týkají se pohledávky, kterou je navrhující věřitel povinen doložit, nebude možné osvědčit pouze listinami a že provedením věcně (okruhem sporných skutečností) opodstatněných důkazů (výslechem účastníků, výslechem svědků, znaleckými posudky, ohledáním apod.) by insolvenční soud nahrazoval sporné řízení o takové pohledávce [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. 29 NSČR 30/2009, uveřejněné pod číslem 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“)].
[2] Doloží-li věřitel, který podal insolvenční návrh, splatnou pohledávku za dlužníkem vykonatelným soudním rozhodnutím, nemůže insolvenční soud při rozhodování o insolvenčním návrhu otázku vzniku této pohledávky znovu posuzovat, a to ani jako otázku předběžnou (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2012, sen. zn. 29 NSČR 42/2011, uveřejněného v časopise Soudní judikatura, č. 8, ročník 2013, pod číslem 114, a judikaturu tam citovanou).
18. Nejvyšší soud dále v řadě svých rozhodnutí vysvětlil (srov. např. rozsudky ze dne 22. srpna 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000, a ze dne 28. srpna 2008, sp. zn. 29 Odo 1141/2006, uveřejněné pod čísly 59/2004 a 77/2009 Sb. rozh. obč.), že směnka je v právní teorii obvykle definována jako dlužnický dokonalý cenný papír, jímž za předpokladu splnění přísných formálních náležitostí vzniká přímý, bezpodmínečný, nesporný a abstraktní závazek určité osoby zaplatit majiteli směnky v určitém místě a čase stanovenou peněžitou částku. I když se vystavení směnky zpravidla opírá o určitý důvod (kauzu), vzniká ze směnky specifický (směnečný) právní vztah, jehož abstraktní charakter tkví v tom, že právní důvod (kauza) není pro jeho existenci významný a ze směnky nevyplývá. Směnečný závazek je přitom zcela samostatný a oddělený od případného závazku, který byl původem jeho vzniku. Vzhledem k tomu, že zákon nerozlišuje jednotlivé druhy směnek (právní teorie vymezuje rozdíly mezi směnkami pro soluto, pro solvendo a směnkami zajišťovacími), je třeba i v případě tzv. směnek zajišťovacích dovodit, že nejsou akcesorickým závazkem ve vztahu k závazku jinému (jde o prostředek zajištění a nikoli o zajišťovací závazek). Okolnost, že podle dohody účastníků je účelem směnky zajistit splnění určitého závazku, se pak projeví v okruhu tzv. kauzálních námitek (čl. I §17 zákona č. 191/ 1950 Sb., zákona směnečného a šekového), jimiž se dlužník ze zajišťovací směnky může bránit povinnosti ze směnky plnit.
19. Promítnuto do skutkových poměrů projednávané věci jsou pohledávky insolvenčních navrhovatelů (vyjma pohledávky druhé insolvenční navrhovatelky ad c/) doložené originály směnek a v případě pohledávek prvního insolvenčního navrhovatele ad c/ a f/, pohledávky druhé insolvenční navrhovatelky ad b/ a pohledávky D. Š. ad a/ jde o pohledávky přiznané vykonatelnými soudními rozhodnutími, přičemž většina z těchto pohledávek je na dlužníku (neúspěšně) vymáhána exekučně. Závěr odvolacího soudu, podle něhož je dlužník v úpadku ve formě platební neschopnosti, tak je souladný s výše uvedenou judikaturou.
20. Na uvedeném závěru nemohou nic změnit ani další tvrzení dlužníka shrnutá v bodě 10., tedy zejména skutečnost, že odvolací soud ve shodě se soudem insolvenčním nepřihlížel pro účely zjištění úpadku dlužníka k dalším tvrzeným (a podle dlužníka sporným či pochybným) směnečným pohledávkám, respektive že okolnosti vystavení dalších směnek a uplatnění z nich plynoucích směnečných pohledávek jsou předmětem prověřování orgánů činných v trestním řízení. Argument, že insolvenční navrhovatelé museli již při vystavení směnek vědět, že dlužník své závazky není schopen z objektivního hlediska splnit, je zjevně bez právního významu a svědčí naopak o dlouhodobé úpadkové situaci dlužníka.
21. V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti té části napadeného rozhodnutí, kterou odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě II. výroku o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, dovolatel žádnou argumentaci způsobilou samostatně založit přípustnost dovolání neuplatňuje. K tomu srov. závěry formulované např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2011, sen. zn. 29 NSČR 12/2011, uveřejněném pod číslem 110/2011 Sb. rozh. obč. Dovolání je tak nepřípustné jako celek.
22. Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že ke skutečnostem, které nastaly po vydání napadeného usnesení , v dovolacím řízení nelze přihlédnout (srov. §241a odst. 6 o. s. ř.).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 5. 2022
Mgr. Hynek Zoubek
předseda senátu