ECLI:CZ:NS:2022:3.TDO.1152.2022.1
sp. zn. 3 Tdo 1152/2022-646
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 12. 2022 o dovolání, které podal obviněný J. S., nar. XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 29. 6. 2022, sp. zn. 14 To 235/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 3 T 54/2022, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. S. odmítá.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 17. 5. 2022, č. j. 3 T 54/2022-554, byl obviněný J. S. (dále jen „obviněný“) uznán vinným pod bodem I. přečinem krádeže dle §205 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“), pod bodem II. přečinem krádeže dle §205 odst. 1 písm. a), c) tr. zákoníku (1-12), přečinem poškození cizí věci dle §228 odst. 1 tr. zákoníku (1) a přečinem výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku (10) a konečně pod bodem III. přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (1-8, 10), přečinem výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku (9) a přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku (9). Uvedených trestných činů se dopustil jednáními popsanými ve skutkové větě odsuzujícího rozsudku.
2. Za uvedené trestné činy byl obviněný podle §205 odst. 1 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou. Nalézací soud dále citovaným rozsudkem rozhodl o povinnosti obviněného nahradit škodu poškozeným, resp. o odkázání vybraných poškozených s jejich nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních.
3. Proti rozsudku nalézacího soudu podal obviněný odvolání. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 29. 6. 2022, sp. zn. 14 To 235/2022 , tak, že podle §256 tr. ř. odvolání obviněného zamítl .
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání , které opřel o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. h) a písm. i) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“). Jeho námitky směřují výhradně do výroku o trestu.
5. Obviněný považuje uložený trest za zjevně nespravedlivý a nepřiměřený, soudy podle obviněného rezignovaly na individualizaci trestu. Obviněný poukazuje na své doznání, projevenou lítost. Má zajištěno ubytování a zaměstnání na dvou místech. Chystá se řešit svou závislost na drogách. Má silné sociální vazby na rodiče. Poukazuje na to, že od roku 2017 vedl řádný život, projednávané trestné činnosti se dopustil v tíživé životní situaci vyvolané „covidovými“ omezeními. Nepodmíněný trest odnětí svobody odsune možnost obviněného splácet způsobenou škodu.
6. Obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu i rozsudek nalézacího soudu ve výroku o trestu. Navrhuje, aby mu byl uložen podmíněný trest odnětí svobody, případně doplněný dohledem.
7. Dovolání obviněného bylo ve smyslu §265h odst. 2 věty první tr. ř. zasláno nejvyššímu státnímu zástupci k případnému vyjádření. K dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“).
8. Státní zástupkyně nejprve uvedla, že obviněný fakticky brojí proti rozsudku nalézacího soudu. Měl tedy uplatnit dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. a až jeho prostřednictvím poukázat na další dovolací důvody.
9. Státní zástupkyně dále shrnula, v čem spočívají obviněným uplatněné dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. h) a i) tr. ř. Státní zástupkyně uzavřela, že argumentace obviněného žádný z těchto dovolacích důvodů nenaplňuje. Z hlediska dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. i) tr. ř. státní zástupkyně konstatovala, že obviněnému byl uložen druh trestu zákonem předpokládaný, který nevybočil z trestní sazby. Z hlediska dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. pak státní zástupkyně konstatovala, že v rámci tohoto důvodu lze zkoumat pouze předpoklady pro uložení souhrnného, úhrnného či společného trestu, takové námitky však obviněný nevznesl.
10. Pro výjimečný zásah Nejvyššího soudu z titulu extrémně přísných, zjevně nespravedlivých a nepřiměřených trestů státní zástupkyně neshledává důvod. Vedle polehčujících okolností, které obviněný zmiňuje, je zde i celá řada okolností přitěžujících. Obviněným akcentované prohlášení viny a jeho tíživou situaci soudy zohlednily. Trest uložený mírně pod polovinou zákonné trestný sazby lze vzhledem k osobě obviněného a jím spáchaným trestným činům považovat za přiměřený.
11. Podle státní zástupkyně dovolání obviněného zčásti neodpovídá uplatněným dovolacím důvodům, zčásti je zjevně neopodstatněné. Navrhuje proto, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Navrhuje, aby Nejvyšší soud podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl v neveřejném zasedání. Současně podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. vyjádřil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání učinil i jiné než navrhované rozhodnutí.
III.
Přípustnost dovolání
12. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná.
13. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§265f tr. ř.).
14. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
15. Obviněný v podaném dovolání výslovně uplatnil dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. h) a i) tr. ř.
16. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
17. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. i) tr. ř. je dán tehdy, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným.
18. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je vhodné připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
19. Na podkladě obviněným uplatněného dovolacího důvodu a uvedených východisek mezí dovolacího přezkumu pak mohl Nejvyšší soud přistoupit k posouzení jednotlivých dovolacích námitek obviněného.
IV.
Důvodnost dovolání
20. Z předloženého dovolání se podává, že obviněný J. S. jím na podkladě dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. g) a i) tr. ř. brojí výlučně proti výroku o trestu, tedy mu pokud byl podle §205 odst. 1 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců. Obviněný považuje tento trest za nepřiměřeně přísný.
21. Podanému dovolání je nejprve nutno vytknout, že ačkoliv v něm obviněný uplatnil toliko dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. h) a i) tř. ř., je tyto nutno posuzovat ve spojení s dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. (konkrétně s jeho druhou alternativou), neboť je z obsahu dovolání zřejmé, že obviněný svojí argumentací nebrojí pouze proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání, nýbrž zejména proti rozhodnutí soudu nalézacího, který ho uznal vinným žalovaným skutkem a uložil mu trest a povinnost k náhradě škody. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho druhé alternativě je přitom dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l).
22. Nejvyšší soud nicméně k právě uvedené vadě podaného dovolání nepřihlížel, neboť napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející bylo možno na podkladě dovolání přezkoumat, a to z hlediska dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. (v jeho druhé alternativě) ve vztahu k dovolacím důvodům podle §265b odst. 1 písm. h) a i) tr. ř.
23. Pokud obviněný v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. brojí proti výroku o trestu, je třeba uvést, že výrok o trestu je Nejvyšší soud podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. oprávněn přezkoumávat pouze tehdy, je-li tento zatížen vadou spočívající ve druhé alternativě tohoto dovolacího důvodu, tedy v jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, a to např. v otázce, zda byly dva trestné činy (skutky) spáchány ve vícečinném souběhu, a zda tedy za okolností uvedených v §43 odst. 2 tr. zákoníku přichází v úvahu uložení souhrnného trestu za oba dva trestné činy, nebo zda je mezi nimi vztah recidivy a za každý trestný čin je třeba uložit samostatný trest [srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3166–3167, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2002, sp. zn. 11 Tdo 530/2002, publikované pod č. 22/2003 Sb. rozh. tr., nebo zprávu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2004, sp. zn. Ts 42/2003, publikovanou pod č. 36/2004 Sb. rozh. tr.].
24. Obviněný však v naznačeném směru nevznáší žádnou námitku proti zákonnosti a důvodnosti uložení úhrnného trestu podle §43 odst. 1 tr. zákoníku. K takto uloženému (úhrnného) trestu pak Nejvyšší soud toliko ve stručnosti doplňuje, že tento trest byl uložen zcela v souladu s citovaným ustanovením. I z tohoto důvodu při absenci dalších relevantních námitek nemohl být naplněn obviněným uplatněný důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
25. Směřuje-li dovolání obviněného toliko do výroku o trestu z hlediska jeho nepřiměřenosti, pak je nutno současně konstatovat, že prostřednictvím žádného dovolacího důvodu nelze namítat pochybení soudu spočívající v údajném nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, a to zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v §39 až §42 tr. zákoníku (vůči kterým převážně obviněný svými námitkami směřuje) a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu.
26. Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že v případě trestu uloženého v rámci trestní sazby stanovené v trestním zákoně by zásah Nejvyššího soudu přicházel v úvahu toliko ve zcela výjimečných případech, a to v případě trestů extrémně přísných a zjevně nespravedlivých, zasahujících ve svém důsledku do základních práv a svobod obviněného, tedy tehdy, pokud by byl uložený trest v příkrém rozporu s povahou a závažností trestného činu a s dalšími relevantními hledisky a byl neslučitelný s ústavním principem proporcionality trestní represe a představoval by zásah do základního práva obviněného na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. (viz např. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14, publikované pod č. 40/2014 Sb.). Uložení takového trestu by naplňovalo právě dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
27. Pokud za „zjevně nespravedlivý a nepřiměřený“ obviněný označil trest odnětí svobody, který mu byl uložen v trvání 10 měsíců, pak se bezpochyby o takový trest nejedná. Je tomu tak již proto, že obviněnému bylo možno uložit tento trest v sazbě až na dva roky. Jestliže mu byl trest odnětí svobody uložen v první polovině zákonné trestní sazby, pak je v zásadě při zjišťované podobě trestné činnosti obviněného a jeho osobě vyloučeno považovat tento trest již za nepřiměřený, natož extrémně přísný a zjevně nespravedlivý ve smyslu shora citované rozhodovací praxe.
28. K argumentaci obviněného lze dále doplnit, že není pravdou, že by soudy nezohlednily jeho doznání a projevenou lítost. Z odůvodnění rozsudku nalézacího soudu (zejm. bod 11.) se naopak podává, že nalézací soud při ukládání trestu zohlednil doznání a také těžkou životní situaci, která obviněného k páchání trestné činnosti vedla. Naproti tomu obviněný při své argumentaci pomíjí, že vedle těchto polehčujících okolností je v jeho případě dána i celá řada okolností přitěžujících, které taktéž nalézací soud podrobně popsal v odůvodnění odsuzujícího rozsudku (bod 9.).
29. Pokud obviněný uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. i) tr. ř., bylo již výše konstatováno, že tento je naplněn tehdy, jestliže byl obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným.
30. K této námitce lze předně uvést, že situace předpokládaná v uvedeném ustanovení v této trestní věci nenastala, neboť obviněnému byl uložen zákonem předpokládaný trest (§52 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku - trest odnětí svobody) a tento trest byl uložen v sazbě stanovené pro daný trestný čin (10 měsíců při sazbě až na 2 léta podle §205 odst. 1 tr. zákoníku). Z toho důvodu nemohl být ani tento dovolací důvod naplněn.
31. Lze tedy uzavřít, že námitky obviněného z větší části nelze podřadit pod žádný z dovolacích důvodů, zčásti se pak jedná o námitky zjevně neopodstatněné. Námitkám obviněného navíc nebylo možno přisvědčit ani po věcně stránce.
V.
Způsob rozhodnutí dovolacího soudu
32. Ze shora uvedených důvodů proto Nejvyšší soud o dovolání obviněného J. S. rozhodl způsobem uvedeným v §265i odst. 1 písm. e) tr. ř., podle kterého Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné.
33. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje Nejvyšší soud na ustanovení §265i odst. 2 tr. ř., podle něhož „[v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí“ .
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 21. 12. 2022
JUDr. Aleš Kolář
předseda senátu