ECLI:CZ:NS:2022:3.TDO.945.2022.1
sp. zn. 3 Tdo 945/2022-950
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. 11. 2022 o dovolání, které podala obviněná A. K., nar. XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 6. 2022, sp. zn. 6 To 50/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 102 T 75/2021, takto:
I. Podle §265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. se částečně zrušují usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 6. 2022, sp. zn. 6 To 50/2022, pokud jím bylo zamítnuto odvolání obviněné v části týkající se výroku o trestu propadnutí věci, a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 3. 1. 2022, sp. zn. 102 T 75/2021, a to ve výroku o trestu propadnutí věci.
II. Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené části rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. V ostatním zůstávají napadená rozhodnutí beze změn .
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 3. 1. 2022, sp. zn. 102 T 75/2021, byla obviněná A. K. uznána vinnou přečinem křivého obvinění podle §345 odst. 1, odst. 3 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“), kterého se dopustila tím, že
v přesně nezjištěnou dobu, nejméně však v období od 19. 12. 2018 do 3. 3. 2019, ačkoliv byla dne 18. 12. 2018 již prokazatelně seznámena s výsledkem nařízené soudní pitvy ve smyslu §115 odst. 1 trestního řádu provedené Ústavem soudního lékařství FNO u jejího bratra L. K. v trestní věci evidované Policií ČR, KŘP MSK, ÚO Karviná, 3. OOK Havířov pod sp. zn. KRPT-231757/TČ-2018-070373, v rámci prověřování blíže nespecifikovaného trestného činu dle hlavy I. zvláštní části trestního zákoníku, týkající se jeho úmrtí, přesto doposud z přesně nezjištěného místa v rámci veřejně dostupné sítě internet a profilu registrovaného v sociální síti Facebook na jméno „A. A.“ později změněném na jméno „P. L.“, se zjištěným ID XY, který byl autentizován prostřednictvím emailových účtů M.@C. a A.K.@S., jehož uživatelem je obžalovaná, veřejně a opakovaně prostřednictvím sociální sítě Facebook, v rozporu s objektivní skutečností, záměrně, ve snaze lživě obvinit a značnou měrou ohrozit vážnost a profesionální kompetentnost lékařských a zdravotnických pracovníků zaměstnaných v N. H., a to o A. B., M. H., R. T., J. Ü., E. F., M. J. a M. R. v souvislosti s hospitalizací svého bratra L. K., který dne XY v N. H. na oddělení JIP zemřel, poskytovala opakovaně a cíleně informace znevažující profesní přístup a pověst jmenovaných, které právě prostřednictvím veřejné sociální sítě mimo jiné lživě obvinila ze zanedbání lékařské péče, když tito se dle jejího sdělení měli společně úmyslně podílet na smrti jejího bratra, přičemž trestní věc byla usnesením policejního orgánu Policie ČR, KŘP MSK, ÚO Karviná, 3. OOK Havířov, ze dne 10. 12. 2019 č. j. KRPT-231757-296/TČ-2018-070373 odložena dle §159a odst. 1 trestního řádu .
2. Za tento přečin byla jmenovaná obviněná odsouzena podle §345 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, jehož výkon byl podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 24 měsíců.
3. Podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněné rovněž uložen trest propadnutí věci, a to notebooku zn. Dell Inspiron, v. č. XY, černé barvy, s napájecím kabelem, který je uložen u Policie ČR, KŘP MSK, ÚO Karviná, 3. OOK Havířov-Město.
4. Naproti tomu byla obviněná A. K. podle §226 písm. a) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“), zproštěna obžaloby Okresního státního zastupitelství v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 11. 6. 2021, sp. zn. 11 ZT 23/2021, pro skutek spočívající v tom, že
dne 12. října 2018 záměrně v trestní věci vedené policejním orgánem Policie ČR, Krajského ředitelství policie MS kraje, územního odboru Karviná, 3. oddělení obecné kriminality Havířov pod sp. zn. KRPT-231757/TČ-2018-070373 v rámci prověřování blíže nespecifikovaného trestného činu dle hlavy I. zvláštní části trestního zákoníku, týkající se úmrtí jejího bratra L. K., který dne XY zemřel v N. v H. na JIP Interního oddělení, A. K. po náležitém a zákonném poučení dle trestního řádu, vědoma si trestní odpovědnosti podle §345 trestního zákoníku o následcích křivého obvinění, uvedeného na straně třetí protokolu u sepsaného úředního záznamu o podaném vysvětlení dle §158 odst. 6 trestního řádu ze dne 12. října 2018, přesto cíleně a lživě ve snaze přivodit trestní postih, obvinila J. Ü., ročník XY s tím, že jmenovaný lékař v přesně nezjištěnou dobu dne 26. září 2018 v prostorách h. nemocnice, měl vydírat matku O. K. a potažmo i samotnou, A. K. slovy: " že L. K. začnou léčit, pokud nebudou podávat stížnost na nemocnici H." ,
čímž měla spáchat přečin křivého obvinění podle §345 odst. 2 tr. zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byla obviněná stíhána.
5. Proti odsuzujícímu výroku z rozsudku nalézacího soudu podala odvolání obviněná A. K. a proti zprošťujícímu výroku podal v neprospěch obviněné odvolání státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Karviné – pobočky v Havířově. O podaných odvoláních rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 27. 6. 2022, sp. zn. 6 To 50/2022 , tak, že podle §256 tr. ř. obě odvolání zamítl.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
6. Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 6. 2022, sp. zn. 6 To 50/2022, podala obviněná prostřednictvím svého obhájce dovolání , které opřela o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) ve spojení s §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (zjevně ve znění účinném do 31. 12. 2021), s tím, že odvolacím soudem bylo nesprávně rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nalézacího soudu, kterým byla obviněná uznána vinnou a byl ji uložen trest, a to přestože rozhodnutí nalézacího soudu spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku a na jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
7. Podle názoru obviněné soudy dostatečně nezohlednily její duševní stav a nevyvodily z něj důsledky týkající se její trestní odpovědnosti za vytýkané jednání. Poukazuje na to, že v trestním řízení byl za účelem vyšetření jejího duševního stavu vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, znalkyně MUDr. Moniky Gärtnerové, z něhož vyplývá, že obviněná je osobností paranoidní, emočně nestabilní, což je kvalifikováno jako smíšená porucha osobnosti, paranoidní s impulsivními rysy, přičemž není možno s ohledem na tuto skutečnost vyloučit rozvoj směřující k poruše s bludy. Touto poruchou osobnosti, která se podle znalkyně může vyvinout až systematizovaný blud, a to často s velmi logickým systémem, byla obviněná podle svého přesvědčení ovlivňována v době páchání projednávaného jednání. Její rozpoznávací a ovládací schopnosti byly v důsledku toho sníženy. Je podle ní skutečně možné, že byla seznámena, klidně již 18. 12. 2018, s výsledky soudní pitvy svého bratra, avšak ve spojení výrazného traumatizujícího šoku z úmrtí takto blízkého člověka s existující smíšenou poruchou osobnosti paranoidní vedoucí k poruše s bludy, nebyla schopna tuto objektivní informaci pochopit a v zajetí paranoidního stavu eskalujícího do poruch s bludy trvala na své představě o tom, jak reálně k úmrtí došlo a kdo za ni nese odpovědnost. Toto ovlivnění poruchou osobnosti tak podle názoru obviněné útočí na její rozpoznávací a ovládací schopnost a především na příčetnost či nepříčetnost ve vztahu k páchané trestné činnosti. Její trestní odpovědnost za takové jednání tak rozhodně nemůže být dána. Ze strany orgánů činných v trestním řízení tak došlo porušení zásady in dubio pro reo , neboť zjištěné pochybnosti měly být vyloženy ve prospěch obviněné, i za cenu vypracování podrobnějšího znaleckého posudku, který se speciálně zaměří na paranoidní poruchu její osoby a možné ovlivnění bludy. Postupem soudů tak došlo k zásahu do práva obviněné na spravedlivý proces.
8. Obviněná dále poukázala na to, že jí byl uložen trest propadnutí věci, a to notebooku zn. Dell Inspirion, v. č. XY, černé barvy s napájecím kabelem, který měla podle soudů použít ke spáchání přisouzeného trestného činu, a to přesto, že tento byl zakoupen až dne 8. 4. 2019 matkou obviněné, takže nemohl být použit k trestné činnosti v období od 19. 12. 2018 do 3. 3. 2019. Tuto skutečnost obviněná doložila fakturou č. 1019007161 vystavenou dne 8. 4. 2019 společností C. Trest propadnutí věci tak nemohl být uložen. Soudy obou stupňů se touto otázkou nezabývaly a s námitkami obviněné se žádným způsobem nevypořádaly.
9. Z těchto důvodů obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil obě soudní rozhodnutí a nalézacímu soudu přikázal věc znovu projednat a rozhodnout.
10. Dovolání obviněné bylo ve smyslu §265h odst. 2 věty první tr. ř. zasláno nejvyššímu státnímu zástupci k případnému vyjádření. K dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“).
11. K námitkám obviněné, že v době páchání byla nepříčetná a že mělo být provedeno detailnější znaleckého zkoumání jejího duševního stavu, státní zástupkyně uvedla, že považuje tyto námitky za zjevně neopodstatněné. V přípravném řízení byl vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, z něhož vyplynulo, že obviněná trpí smíšenou poruchou osobnosti, přičemž je osobou paranoidní a emočně nestabilní s impulzivním jednáním, je společensky maladaptivní, egocentrická, žije v sociální izolaci, dlouhodobě nepracuje, pobírá invalidní důchod, není ochotná odkládat uspokojení svých potřeb a preferuje jejich uspokojování bez ohledu na okolí a souvislosti. Má sníženou frustrační toleranci, sklon k výbuchům hněvu nebo zuřivosti, nestálou a nevypočitatelnou náladu, je impulzivní. Přitom podle znalkyně byly ovládací a rozpoznávací schopnosti sníženy pouze forenzně nevýznamně, přičemž logické myšlení a úsudek byl u obviněné narušen paranoidním přesvědčením. Jak znalkyně dále uvedla u hlavního líčení, jenž se konalo 2. 9. 2021, nelze se domnívat, že utkvělá představa obviněné o tom, že poškození mají podíl na smrti jejího bratra, by byl blud, nýbrž přesvědčení v souladu se zjištěnou poruchou osobnosti. V této souvislosti znalkyně rovněž zmínila kverulační tendence obviněné s tím, že si obviněná stěžuje na všechny možné úřady, instituce, e-shopy apod. To vše podle znalkyně představuje součást její osobnosti. Státní zástupkyně má za to, že příčetnost obviněné a její duševní stav byl zkoumán dostatečně, přičemž závěr o tom, že ovládací a rozpoznávací schopnosti byly sníženy pouze forenzně nevýznamně, nelze považovat za jakkoli excesivní. Jelikož znalecký posudek je dostatečný, nebylo nutné ani přistoupit k detailnějšímu zkoumání psychického stavu obviněné – jedná-li se o možný rozvoj poruchy s bludy, znalkyně se podle státní zástupkyně přijatelně vypořádala se závěrem, že touto poruchou v době páchání trestné činnosti netrpěla, a to s ohledem na absenci tzv. systemizovaného bludu.
12. Naproti tomu státní zástupkyně přiznala opodstatnění námitkám obviněné týkajícím se trestu propadnutí věci. Uvedla, že odvolací soud se touto námitkou vůbec nezabýval a pouze lakonicky uvedl, že okresní soud nepochybil, když rozhodl o propadnutí věci (notebooku), neboť tento je ve vlastnictví obviněné a byl používán k připojení na síť internet a ke správě facebookového profilu obviněné. Pokud by obviněná skutečně nabyla předmětný notebook do vlastnictví až po ukončení trestné činnosti, nemohl by nalézací soud podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložit jeho propadnutí, neboť by se podle názoru státní zástupkyně z povahy věci nemohlo jednat o nástroj trestné činnosti. Tím, že se odvolací soud námitkou obviněné uplatněnou v odvolacím řízení vůbec nezabýval, není postaveno najisto, zda byly splněny podmínky stanovené §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Státní zástupkyně tak usnesení odvolacího soudu považuje ve vztahu k uloženému trestu propadnutí předmětného notebooku zn. Dell za nepřezkoumatelné.
13. Z těchto důvodů státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a aby tomuto uložil věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Souhlasila rovněž s tím, aby Nejvyšší soud podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání, jakož i s tím, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání učinil i jiné než navrhované rozhodnutí.
III.
Přípustnost dovolání
14. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná.
15. Shledal přitom, že dovolání obviněné je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§265f tr. ř.).
16. Obviněná v podaném dovolání uplatnila dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. , patrně ve znění účinném do 31. 12. 2021 (k tomu viz níže), které s ohledem na novelu trestního řádu zákonem č. 220/2021 Sb. účinnou od 1. 1. 2022 nově odpovídají dovolacím důvodům podle §265b odst. 1 písm. h) a m) tr. ř.
17. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., ve znění účinném od 1. 1. 2022 , je přitom dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
18. O dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř., ve znění účinném od 1. 1. 2022 , pak jde v případech, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l).
19. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je vhodné připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
20. Na podkladě obviněnou uplatněných dovolacích důvodů a uvedených východisek mezí dovolacího přezkumu pak mohl Nejvyšší soud přistoupit k posouzení jednotlivých dovolacích námitek obviněné.
IV.
Důvodnost dovolání
21. Z předloženého dovolání Nejvyšší soud zjistil, že obviněná A. K. jím brojí proti výroku o vině přečinem křivého obvinění podle §345 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku a proti výroku o trestu propadnutí věci za tento trestný čin, resp. proti výroku, jímž bylo v uvedeném rozsahu zamítnuto její odvolání proti odsuzujícímu rozsudku nalézacího soudu. Ve vztahu k výroku o vině namítá svoji nepříčetnost v důsledku zjištěné poruchy osobnosti a vztahu k výroku o trestu propadnutí věci uvádí, že předmětný notebook byl pořízen až poté, co se dopustila projednávaného skutku.
22. K takto vymezené dovolací argumentaci je nutno nejprve uvést následující. Obviněná své dovolací námitky uplatnila s poukazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který byl podle ní naplněn tím, že rozhodnutí soudů spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Obviněná resp. její obhájce, tak zjevně nevzala v potaz novelu trestního řádu, kterou došlo k novému zákonnému označení některých dovolacích důvodů v souvislosti se zakotvením nového dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který s účinností od 1. 1. 2022 spočívá v tom, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy . Obviněnou uplatňovaný důvod dovolání spočívající v nesprávném právním posouzení skutku je proto od uvedeného data označen pod písm. h) citovaného ustanovení trestního řádu.
23. To samé lze konstatovat o obviněnou rovněž uplatněném dovolacím důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2021, který od 1. 1. 2022 odpovídá dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř.
24. Právě uvedené formální vady podaného dovolání nicméně nebránily jeho projednání a napadené rozhodnutí bylo možno na jeho podkladě přezkoumat, a to z hlediska dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. (v jeho druhé alternativě) ve vztahu k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., ve znění účinném od 1. 1. 2022.
25. K meritu dovolací argumentace obviněné je pak možno uvést následující. Obviněná se v podaném dovolání domáhá vyloučení jejího zavinění v důsledku nepříčetnosti, a to s poukazem na podle ní nesprávné právní posouzení otázky naplnění subjektivní stránky přisouzeného trestného činu soudy nižších stupňů. Obviněná nicméně ve skutečnosti rozporuje především rozsah provedeného dokazování a skutková zjištění nalézacího soudu stran namítané nepříčetnosti. Na tomto místě je proto nutné připomenout, že ačkoliv je závěr o naplnění subjektivní stránky skutkové podstaty trestného činu bezpochyby závěrem právním, musí se zakládat na skutkových zjištěních soudu vyplývajících z provedeného dokazování, stejně jako závěr o objektivních znacích trestného činu. Skutečnosti duševního (psychického) života významné pro právní závěr o tom, zda tu je zavinění a v jaké formě, jsou předmětem dokazování právě tak jako všechny ostatní okolnosti naplňující znaky trestného činu. Okolnosti subjektivního charakteru lze zpravidla dokazovat jen nepřímo, a to z okolností objektivní povahy, ze kterých se dá podle zásad správného myšlení usuzovat na vnitřní vztah pachatele k porušení nebo ohrožení zájmů chráněných trestním zákonem (srov. ŠÁMAL, P. §15. Úmysl. In: ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník I. §1 až 139. Komentář . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 219–220).
26. Těžiště dokazování je přitom v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, odst. 7 tr. ř.). Zásah Nejvyššího soudu do oblasti rozsahu dokazování a hodnocení důkazů by mohl přicházet v úvahu toliko v případě nejtěžších vad důkazního řízení. V rozsahu od 1. 1. 2022 nově zakotveného důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který však obviněná výslovně neuplatnila, by se mohlo jednat o situace, kdy rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném (extrémním) rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy .
27. Žádnými takovými vadami však důkazní řízení v nyní projednávané věci zatíženo není. Soudy provedly dokazování v potřebném rozsahu v souladu s §2 odst. 5 tr. ř. a provedené důkazy následně hodnotily v intencích §2 odst. 6 tr. ř. To platí, i pokud jde o otázku příčetnosti obviněné, stran které soudy nižších stupňů vycházely zejména ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, znalkyně MUDr. Moniky Gärtnerové, resp. z výslechu této znalkyně. Jmenovaná znalkyně v rámci své znalecké činnosti dospěla k závěru, že obviněná netrpěla ani netrpí duševní poruchou v pravém slova smyslu, je u ní však a byla i v době spáchání skutku přítomna smíšená porucha osobnosti, a to paranoidní s impulsivními rysy, přičemž do budoucna nelze vyloučit rozvoj směrem k poruše s bludy. Rozpoznávací a ovládací schopnosti obviněné byly v době spáchání skutku sníženy pouze lehce, forenzně nevýznamně, a její přesvědčení o zanedbání péče o zesnulého bratra ze strany personálu h. nemocnice nebylo tzv. bludem z psychiatrického hlediska; chování obviněné bylo v souladu s diagnostikovanou poruchou osobnosti.
28. Již za takto stručně zrekapitulovaném znaleckém dokazování stran duševního stavu obviněné je podle Nejvyššího soudu nutné odmítnout obhajobu obviněné, že v řízení před soudy nižších stupňů mělo být provedeno další dokazování týkající se možného ovlivnění bludy vyplývajícími ze zjištěné poruchy osobnosti obviněné, resp. související otázky případné neschopnosti obviněné rozpoznat protiprávnost svého jednání nebo toto jednání ovládat. Ze znaleckého závěru jmenované znalkyně totiž jednoznačně vyplývá, že i přes existenci poruchy osobnosti paranoidní s impulsivními rysy v době spáchání činu obviněná bludy netrpěla a že v důsledku uvedené poruchy osobnosti byly její rozpoznávací a ovládací schopnosti sníženy pouze lehce . O vyloučení trestní odpovědnosti obviněné z důvodu namítané nepříčetnosti proto uvažovat nelze. Naopak je možno uzavřít, že právní závěry soudů nižších stupňů jsou v tomto směru zcela správné a odpovídající provedenému dokazování. Z těchto důvodů Nejvyšší soud vyhodnotil námitku obviněné týkající se její viny přečinem křivého obvinění podle §345 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku založenou na její tvrzené nepříčetnosti jako neopodstatněnou.
29. Opodstatnění je naopak nutno přiznat druhé dovolací námitce obviněné, která se týká trestu propadnutí věci (notebooku zn. Dell). Jde totiž o situaci, kdy obviněné byl uložen nepřípustný trest (resp. nebyly splněny podmínky pro uložení tohoto trestu), čímž došlo k naplnění (obviněnou uplatněného, byť nesprávně označeného) dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. i) tr. ř., ve znění účinném od 1. 1. 2022, a to v jeho první alternativě - k podřaditelnosti této námitky pod uvedený dovolací důvod blíže viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2017, sp. zn. 7 Tdo 702/2017, publikované pod č. 9/2018 Sb. rozh. tr.
30. Obviněná založila příslušnou dovolací argumentaci na námitce, že předmětný notebook zn. Dell Inspiron, v. č. XY, byl zakoupen (její matkou, ačkoliv faktura zní na jméno obviněné) až dne 8. 4. 2019, tedy poté, co se dopustila projednávaného skutku. Toto tvrzení obviněné má přitom oporu v předloženém procesním spisu, ve kterém se skutečně nachází faktura č. 1019007161 k nákupu tohoto notebooku. Z ní se podává, že dne 8. 4. 2019 byl A. K., bytem XY, XY, zakoupen od společnosti C. notebook zn. Dell Inspiron 17 5770. Nejvyšší soud přitom nemá důvod pochybovat o pravosti skutečností uvedených v této faktuře ani o tom, že se jedná o tentýž notebook, který byl zajištěn u obviněné dne 22. 6. 2020 a ohledně kterého byl následně uložen trest propadnutí věci. Je proto z povahy věci zjevné, že předmětný notebook (zakoupený dne 8. 4. 2019) nemohl být obviněnou užit jako nástroj trestné činnosti (spáchané nejpozději dne 3. 3. 2019) a jako takový se proto nemohl stát předmětem trestu propadnutí věci podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Nebyly tak splněny podmínky pro uložení tohoto trestu.
V.
Způsob rozhodnutí dovolacího soudu
31. Ze shora uvedených důvodů proto Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. zrušil napadená rozhodnutí soudů nižších stupňů ve výroku o trestu propadnutí věci, resp. v části, jíž bylo soudem druhého stupně rozhodnuto o zamítnutí odvolání obviněné proti výroku o trestu propadnutí věci. Jelikož ze spisového materiálu nevyplývá, že by bylo možno uložit trest propadnutí věci ohledně jiného zařízení elektronické komunikace, které obviněná mohla použít ke spáchání projednávané trestné činnosti, nepostupoval Nejvyšší soud podle §265 l tr. ř. a nepřikázal soudům nižších stupňů znovu o trestu propadnutí věci rozhodnout. Vzhledem k tomu, že zbývající námitku obviněné týkající se její nepříčetnosti neshledal Nejvyšší soud opodstatněnou, ponechal v ostatním napadená rozhodnutí beze změn.
32. Za podmínek §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 16. 11. 2022
JUDr. Aleš Kolář
předseda senátu