ECLI:CZ:NS:2022:3.TZ.131.2022.2
3 Tz 131/2022-
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 12. 2022 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného D. S. , nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Příbram, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 25. 1. 2021, č. j. 14 T 201/2020-458, takto:
Podle §275 odst. 4 tr. ř. se obviněnému D. S., nar. XY, až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona přerušuje výkon společného trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 25. 1. 2021, č. j. 14 T 201/2020-458.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 25. 1. 2021, č. j. 14 T 201/2020-458, byl nejprve pod bodem I. zrušen rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne 6. 8. 2020, č. j. 2 T 52/2020-105, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 8. 10. 2020, sp. zn. 2 To 349/2020, a to ve výroku o vině, trestu i náhradě škody, jakož i ve všech dalších výrocích, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad. Poté byl obviněný D. S. (dále jen „obviněný“) pod bodem II. uznán vinným ze spáchání zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“), dílem dokonaného a dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku (v bodech 1–6 rozsudku), přečinu poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku (v bodě 2 rozsudku). Za tyto činy byl obviněný podle §205 odst. 4 tr. zákoníku, za užití §45 odst. 1 tr. zákoníku, odsouzen ke společnému trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §44 tr. zákoníku bylo upuštěno od uložení souhrnného trestu za přečiny poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku a porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku ve vztahu k rozsudku Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 1 T 93/2019 ze dne 16. 3. 2020, který nabyl právní moci dne 16. 3. 2020 a ve vztahu k trestnímu příkazu Okresního soudu v Blansku sp. zn. 1 T 11/0220 ze dne 31. 1. 2020, který nabyl právní moci dne 10. 3. 2020. Uvedených jednání se obviněný dopustil jednáními popsanými ve skutkové větě citovaného rozsudku. Citovaným rozsudkem bylo dále rozhodnuto o povinnosti nahradit škodu poškozeným, část poškozených byla se svými nároky odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.
2. Proti citovanému rozsudku Okresního soudu v Blansku podal ministr spravedlnosti ČR podle §266 odst. 1, odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“) k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona, a to ve prospěch obviněného. Podle názoru ministra spravedlnosti byl citovaným rozsudkem porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného, který byl uznán vinným zločinem krádeže, přičemž Okresní soud v Blansku jeho jednání posoudil jako jednání naplňující mj. kvalifikovanou skutkovou podstatu podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Tuto právní kvalifikaci však nalézací soud provedl pouze na základě skutečnosti, že obviněný spáchal trestný čin v době nouzového stavu vyhlášeného usnesením Vlády České republiky č. 194 dne 12. 3. 2020, který byl následně opakovaně prodlužován. V tomto ohledu ministr spravedlnosti odkázal na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a rozhodnutí na něj navazující a aby přikázal věc nalézacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.
3. Podle §275 odst. 4 tr. ř. platí, že před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona může Nejvyšší soud odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona.
4. Soud výkon rozhodnutí přeruší zejména tehdy, je-li stížnost pro porušení zákona opřena o takové skutečnosti, které vyvolávají pochybnosti o vhodnosti dalšího výkonu napadeného rozhodnutí, zejména lze-li s vyšší mírou pravděpodobnosti předpokládat úspěšnost podané stížnosti s ohledem na argumenty stěžovatele a obsah napadeného rozhodnutí.
5. Na základě dotazu Nejvyššího soudu na Centrální evidenci vězňů ČR v Praze bylo ověřeno, že obviněný vykonává od 19. 11. 2020 společný trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců, který mu byl uložen právě napadeným rozhodnutím. Kromě tohoto odsouzení by obviněný měl dále vykonat souhrnný trest odnětí svobody v trvání 24 měsíců, který mu byl jako podmíněný uložen rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 16. 3. 2020, sp. zn. 1 T 93/2019, a o jehož přeměně v nepodmíněný trest odnětí svobody byl rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Jičíně ze dne 24. 3. 2021, sp. zn. 1 T 93/2019.
6. Aniž by Nejvyšší soud předjímal rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona a případné následné rozhodnutí soudu prvního stupně, nelze přehlédnout, že obviněný byl za posuzované krádeže věcí v celkové hodnotě nižších desítek tisíc potrestán podle kvalifikované skutkové podstaty §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Ve světle judikatury, kterou ministr spravedlnosti cituje, se jeví jako poměrně pravděpodobné, že stížnosti pro porušení zákona bude vyhověno. Obviněný v současné době z 30 měsíců uloženého trestu vykonal již více než 25 měsíců. Dojde-li ke zrušení předmětných rozhodnutí a bude-li nově ukládán trest v sazbě podle §205 odst. 2 tr. ř. (trest odnětí svobody na šest měsíců až tři léta), lze očekávat, že bude uložen trest výrazně mírnější, než doposud uložený trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců.
7. S ohledem na shora uvedené Nejvyšší soud shledal, že další výkon uloženého trestu by mohl mít nepříznivé důsledky pro obviněného, a to z hlediska celkové výměry tohoto trestu, a proto rozhodl tak, že podle §275 odst. 4 tr. ř. až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona obviněnému vykonávaný trest odnětí svobody přerušil.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 21. 12. 2022
JUDr. Aleš Kolář
předseda senátu