ECLI:CZ:NS:2022:3.TZ.21.2022.2
3 Tz 21/2022-
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 2. 2022 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného L. K. , nar. XY v XY, trvale bytem náměstí XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici XY, proti pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 1. 2021, č. j. 9 To 331/2020-195, a proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 5. 10. 2020, č. j. 6 T 49/2020-161, o návrhu ministra spravedlnosti na přerušení výkonu rozhodnutí podle §275 odst. 4 tr. ř., takto:
Podle §275 odst. 4 věta druhá tr. ř. se obviněnému L. K., nar. XY, přerušuje až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona výkon trestu odnětí svobody, který mu byl v trvání 30 měsíců uložen rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 1. 2021, č. j. 9 To 331/2020-195, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 5. 10. 2020, č. j. 6 T 49/2020-161.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 5. 10. 2020, č. j. 6 T 49/2020-161, byl obviněný uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spáchaným v jednočinném souběhu s přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1 tr. zákoníku , přičemž obviněný se těchto trestných činů dopustil jednáním popsaným ve skutkové větě citovaného rozsudku. Za to mu byl uložen souhrnný trest. K odvolání obviněného Krajský soudu v Plzni rozsudkem ze dne 14. 1. 2021, č. j. 9 To 331/2020-195, zrušil rozsudek nalézacího soudu ve výroku o trestu a znovu rozhodl tak, že obviněnému uložil souhrnný trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců. Současně odvolací soud zrušil výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Sokolově ze dne 16. 7. 2020, č. j. 1 T 14/2020-85, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Proti rozsudku nalézacího a odvolacího soudu podal ministr spravedlnosti ČR podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona, a to ve prospěch obviněného. Podle názoru ministra spravedlnosti byl shora citovanými rozsudky porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného, když oba soudy uznaly obviněného vinným zločinem krádeže, přičemž jeho jednání posoudily jako jednání naplňující mj. kvalifikovanou skutkovou podstatu podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to pouze na základě skutečnosti, že obviněný spáchal trestný čin v době nouzového stavu vyhlášeného usnesením Vlády České republiky č. 194 dne 12. 3. 2020, který byl následně opakovaně prodlužován. V tomto ohledu ministr spravedlnosti odkázal na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud postupem podle §275 odst. 4 tr. ř. přerušil výkon napadeného rozhodnutí, a rovněž navrhl další postup v posuzované věci spočívající především ve zrušení napadených rozhodnutí a přikázání věci nalézacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Podle §275 odst. 4 věta druhá tr. ř. platí, že navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí napadeného stížností pro porušení zákona ministr spravedlnosti, pak Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu. V posuzované věci byla stížnost pro porušení zákona se spisem předložena Nejvyššímu soudu dne 11. 2. 2022, konec uvedené lhůty tak připadá na 25. 2. 2022.
K tomu, aby bylo možné návrhu vyhovět, musí být tento opřen o takové skutečnosti, které vyvolávají pochybnosti o vhodnosti dalšího výkonu napadeného rozhodnutí, zejména lze-li s vyšší mírou pravděpodobnosti předpokládat úspěšnost podané stížnosti pro porušení zákona s ohledem na argumenty stěžovatele a obsah napadeného rozhodnutí.
Na základě dotazu Nejvyššího soudu na Centrální evidenci vězňů ČR v Praze bylo ověřeno, že obviněný vykonává od 3. 4. 2021 nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců, který mu byl uložen shora citovaným rozhodnutím odvolacího soudu.
Aniž by Nejvyšší soud předjímal rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona a případné následné rozhodnutí soudu prvního stupně, nelze přehlédnout, že obviněný byl za posuzovanou krádež věcí v hodnotě 12.000 Kč potrestán podle kvalifikované skutkové podstaty §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Ve světle judikatury, kterou ministr spravedlnosti cituje, se jeví jako poměrně pravděpodobné, že stížnosti pro porušení zákona bude vyhověno. Obviněný v současné době z 30 měsíců uloženého trestu vykonal již více než 10 měsíců. Dojde-li ke zrušení předmětných rozhodnutí a bude-li nově ukládán trest v sazbě podle §205 odst. 1 tr. ř. (trest odnětí svobody až na dvě léta), lze očekávat, že bude uložen trest výrazně mírnější, než doposud uložený trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců.
Nejvyšší soud shledal, že další výkon uloženého trestu by mohl mít nepříznivé důsledky pro obviněného, a to z hlediska celkové výměry tohoto trestu a proto rozhodl tak, že podle §275 odst. 4 věta druhá tr. ř. až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona obviněnému vykonávaný trest odnětí svobody přerušuje.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 24. 2. 2022
JUDr. Pavel Šilhavecký
předseda senátu
Zpracoval:
JUDr. Aleš Kolář
soudce