ECLI:CZ:NS:2022:3.TZ.39.2022.2
3 Tz 39/2022-
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. 3. 2022 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného V. H. , nar. XY, státního občana Slovenské republiky, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Jiřice, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 2. 2021, č. j. 4 T 188/2020-111, o návrhu ministra spravedlnosti na přerušení výkonu rozhodnutí podle §275 odst. 4 tr. ř., takto:
Podle §275 odst. 4 věta druhá tr. ř. se obviněnému V. H., nar. XY, až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona přerušuje výkon společného souhrnného trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 2. 2021, č. j. 4 T 188/2020-111.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 2. 2021, č. j. 4 T 188/2020-111, byl obviněný V. H. (dále jen „obviněný“) uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“). Tohoto zločinu se obviněný dopustil jednáními popsanými ve skutkové větě citovaného rozsudku. Současně byl citovaným rozsudkem podle §45 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o vině a výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově, ze dne 23. 7. 2020, sp. zn. 131 T 65/2020, který nabyl právní moci dne 23. 7. 2020, jakož i všechny další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad.
Za jednání popsané ve skutkové větě citovaného rozsudku a za sbíhající se přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, za který byl obviněný odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 101 T 16/2020, byl obviněný podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku, §45 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku odsouzen ke společnému souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců, se zařazením do věznice s ostrahou.
Současně byl citovaným rozsudkem zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově, ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 101 T 16/2020, který byl obžalovanému doručen dne 25. 5. 2020, a který nabyl právní moci dne 25. 5. 2020, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Proti citovanému rozsudku Okresního soudu v Ostravě podal ministr spravedlnosti ČR podle §266 odst. 1, odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“) k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona, a to ve prospěch obviněného. Podle názoru ministra spravedlnosti byl citovaným rozsudkem porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného, který byl uznán vinným zločinem krádeže, přičemž Okresní soud Ostravě jeho jednání posoudil jako jednání naplňující mj. kvalifikovanou skutkovou podstatu podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Tuto právní kvalifikaci však nalézací soud provedl pouze na základě skutečnosti, že obviněný spáchal trestný čin v době nouzového stavu vyhlášeného usnesením Vlády České republiky č. 194 dne 12. 3. 2020, který byl následně opakovaně prodlužován. V tomto ohledu ministr spravedlnosti odkázal na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud postupem podle §275 odst. 4 tr. ř. přerušil výkon napadeného rozhodnutí, a rovněž navrhl další postup v posuzované věci spočívající především ve zrušení napadeného rozhodnutí a přikázání věci nalézacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Podle §275 odst. 4 věta druhá tr. ř. platí, že navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí napadeného stížností pro porušení zákona ministr spravedlnosti, pak Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu. V posuzované věci byla stížnost pro porušení zákona se spisem předložena Nejvyššímu soudu dne 17. 3. 2022, konec uvedené lhůty tak připadá na 31. 3. 2022.
K tomu, aby bylo možné návrhu vyhovět, musí být tento opřen o takové skutečnosti, které vyvolávají pochybnosti o vhodnosti dalšího výkonu napadeného rozhodnutí, zejména lze-li s vyšší mírou pravděpodobnosti předpokládat úspěšnost podané stížnosti pro porušení zákona s ohledem na argumenty stěžovatele a obsah napadeného rozhodnutí.
Na základě dotazu Nejvyššího soudu na Centrální evidenci vězňů ČR v Praze bylo ověřeno, že obviněný vykonává od 25. 5. 2020 nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců, který mu byl uložen právě napadeným rozhodnutím.
Aniž by Nejvyšší soud předjímal rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona a případné následné rozhodnutí soudu prvního stupně, nelze přehlédnout, že obviněný byl za posuzovanou krádež věcí v celkové hodnotě necelých 8.000 Kč potrestán podle kvalifikované skutkové podstaty §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Ve světle judikatury, kterou ministr spravedlnosti cituje, se jeví jako poměrně pravděpodobné, že stížnosti pro porušení zákona bude vyhověno. Obviněný v současné době z dvou let a šesti měsíců uloženého trestu vykonal již více než jeden rok a deset měsíců. Dojde-li ke zrušení předmětných rozhodnutí a bude-li nově ukládán trest v sazbě podle §205 odst. 2 tr. ř. (trest odnětí svobody na šest měsíců až tři léta), lze očekávat, že bude uložen trest výrazně mírnější, než doposud uložený společný souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců.
Nejvyšší soud shledal, že další výkon uloženého trestu by mohl mít nepříznivé důsledky pro obviněného, a to z hlediska celkové výměry tohoto trestu, a proto rozhodl tak, že podle §275 odst. 4 věta druhá tr. ř. až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona obviněnému vykonávaný trest odnětí svobody přerušuje.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 31. 3. 2022
JUDr. Pavel Šilhavecký
předseda senátu
Zpracoval:
JUDr. Aleš Kolář