ECLI:CZ:NS:2022:3.TZ.58.2022.1
3 Tz 58/2022-
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 4. 2022 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného Z. K. , nar. XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod zp. zn. 1 T 9/2021, takto:
Podle §275 odst. 4 věta druhá trestního řádu se obviněnému Z. K. přerušuje až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona výkon trestu odnětí svobody v trvání dvaceti šesti měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 4. 3. 2021, č. j. 1 T 9/2021-143.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 4. 3. 2021, č. j. 1 T 9/2021-143 byl obviněný Z. K. uznán vinným ze spáchání zločinu krádeže podle §205 odst. 2, 4 písm. b) trestního zákoníku. Za to byl podle §205 odst. 4 trestního zákoníku odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Rozsudek nabyl právní moci dne 4. 3. 2021.
Proti citovanému pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Karviné podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1, 2 trestního řádu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného Z. K. Podle názoru ministra spravedlnosti byl tímto rozsudkem porušen zákon v §205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku v neprospěch obviněného, když naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Odkázal přitom na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, a nález Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21.
V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti podle §266 odst. 7 trestního řádu navrhl, aby Nejvyšší soud postupem podle §275 odst. 4 trestního řádu přerušil výkon napadeného rozhodnutí, neboť existuje riziko, že trest, který by mohl být obviněnému v důsledku podané stížnosti pro porušení zákona vyměřen v rozmezí zákonné trestní sazby, by nemusel dosáhnout délky již obviněným vykonaného trestu. Rovněž navrhl další postup v posuzované věci spočívající především ve zrušení napadeného rozhodnutí a přikázání věci okresnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Podle §275 odst. 4 trestního řádu může Nejvyšší soud před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti (§266 odst. 7 trestního řádu), Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu.
Na základě dotazu Nejvyššího soudu na Centrální evidenci vězňů ČR v Praze bylo ověřeno, že obviněný Z. K. vykonává od 14. 11. 2020 nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvaceti šesti měsíců, který mu byl uložen v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 1 T 9/2021.
Pokud by se stížnost pro porušení zákona ukázala důvodnou, existovalo by skutečně riziko, že trest, který by mohl být obviněnému v důsledku podané stížnosti uložen, by nemusel dosáhnout délky již vykonaného trestu. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, že podle §275 odst. 4 věta druhá trestního řádu až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona obviněnému Z. K. přerušil výkon trestu odnětí svobody v trvání dvaceti šesti měsíců, jenž mu byl uložen výše označeným rozsudkem Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 1 T 9/2021.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 4. 2022
JUDr. Pavel Šilhavecký
předseda senátu