ECLI:CZ:NS:2022:3.TZ.89.2022.1
sp. zn. 3 Tz 89/2022-188
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. 7. 2022 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Pavla Šilhaveckého a JUDr. Aleše Koláře stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. P., nar. XY v XY, trvale bytem XY|, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Stráž pod Ralskem, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 18. 2. 2021, sp. zn. 4 T 8/2021, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
I.
Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 18. 2. 2021, sp. zn. 4 T 8/2021, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného M. P.
Napadený rozsudek se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Chomutově se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
II.
Podle §275 odst. 3 tr. ř. se obviněný nebere do vazby .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 18. 2. 2021, sp. zn. 4 T 8/2021, byl podle §45 odst. 1 tr. zákoníku zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Chomutově ze dne 29. 10. 2020, sp. zn. 29T 143/2020, jakož i další výroky mající v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a při vázanosti skutkovými zjištěními v označeném rozsudku byl obviněný M. P. uznána vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku jehož se dopustil tím, že:
1)
dne 16. 9. 2020 kolem 15.50 hodin v nákupním středisku Kaufland v Chomutově, ulice XY, odcizil volně vystavené zboží, a to jedno balení baterie Energizer AA, jedno balení sýru Poloodštiepok a jedno balení chipsů zn. K.chips v celkové hodnotě 256 Kč, a to tak, že si toto zboží uložil do tašky a následně prošel pokladnou bez zaplacení, kde byl zadržen ostrahou prodejny, kdy část zboží v hodnotě 180 Kč znehodnotil a zbylé zboží bylo vráceno zpět do prodeje, přičemž se tohoto jednání dopustil přesto, že byl trestním příkazem Okresního soudu Prachatice dne 29. 5. 2019, sp. zn. 1T 72/2019, který nabyl právní moci dne 20. 7. 2019, uznán vinným přečinem krádeže podle 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 trestního zákoníku formou spolupachatelství dle §23 tr. zákoníku a byl mu uložen podmíněný trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců se stanovením zkušení doby v trvání tří roků a trest zákazu pobytu na území okresu Prachatice v trvání tří roků,
2)
dne 31. 10. 2020 v 18.25 hodin před prodejnou smíšeného zboží, na ulici XY v Chomutově, v opilosti vzal volně vystavené umělé květiny v hodnotě celkem 170 Kč a z místa odcházel, načež za ním vyběhla T. H. P., která v prodejně uklízela, jíž následně na její naléhaní květiny vrátil, čímž způsobil poškozenému V. N. N., narozenému XY, IČ: XY, škodu ve výši 170 Kč,
a jednání ad 1) a 2) se dopustil přesto, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Prachaticích ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. 1 T 72/2019, který nabyl právní moci dne 20. 7. 2019, odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku mimo jiné k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců s podmíněným odkladem výkonu na zkušební dobu v trvání třiceti Šesti měsíců,
a dále se jednání ad 2) dopustil v době, kdy byl usnesením vlády České republiky č. 957 ze dne 30. 9. 2020, podle čl. 5 a čl. 6 Ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, na celém území České republiky vyhlášen od 00.00 hodin dne 5. 10. 2020 na dobu třiceti dnů z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu vysoce nakažlivého koronaviru SARS-CoV-2 nouzový stav.
Za uvedenou trestnou činnost byl odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití ustanovení §45 odst. 1 tr. zákoníku ke společnému trestu odnětí svobody v trvání 27 měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou. Rovněž mu byl uložen trest zákazu pobytu na území v působnosti Okresního soudu v Chomutově. Dále bylo rozhodnuto o náhradě škody podle §228 odst. 1 a §229 odst. 2 tr. ř. Rozsudek nabyl právní moci dnem 9. 3. 2021.
Podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. podal ministr spravedlnosti ČR k Nejvyššímu soudu ve prospěch obviněného M. P. stížnost pro porušení zákona proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 18. 2. 2021, sp. zn. 4 T 8/2021. Podle jeho názoru byl tímto rozsudkem porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného.
Stěžovatel namítl, že okresní soud uznal obviněného vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to pouze na základě skutečnosti, že obviněný jednání pod bodem 2) spáchal v době nouzového stavu vyhlášeného usnesením Vlády České republiky č. 957 dne 30. 9. 2020. Odkázal na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 s tím, že z odůvodnění tohoto rozsudku plyne, že pouhá existence nouzového stavu nemůže sama o sobě zakládat naplnění kriterií obsažených v ustanovení 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
V daném případě se obviněný dopustil trestné činnosti ve dne 31. 10. 2020, tedy „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí” ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, konkrétně v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, nicméně věcná souvislost spáchané krádeže s touto událostí absentuje. S ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestného činu – odcizení umělých květin z volného prodeje - nelze dospět k závěru, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil ke spáchání trestného činu nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnila nebo usnadnila. Stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu.
V předmětné trestní věci došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku jeho kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného mělo být kvalifikováno pouze jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku a trest měl být obviněnému ukládán podle 205 odst. 2 tr. zákoníku, který stanoví trestní sazbu v rozmezí šesti měsíců až tří let. Z tohoto důvodu je uložený trest odnětí svobody trestem excesivním. Napadeným rozsudkem, tak byl v důsledku nesprávného právního posouzení skutku porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného.
Závěrem ministr spravedlnosti ČR navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil porušení zákona v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného M. P., aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 18. 2. 2021, sp. zn. 4 T 8/2021, a to včetně dalších rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby dále postupoval podle §270 odst. l tr. ř., tj. aby přikázal věc Okresnímu soudu v Chomutově k novému projednání a rozhodnutí, případně sám podle §271 odst. 1 tr. ř.
K podané stížnosti pro porušení zákona se písemně vyjádřili státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství i obhájce obviněného Mgr. Bc. Vojtěch Dědek. Oba shodně poukázali na okolnosti vyplývající z procesního spisu a na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 s tím, že z odůvodnění tohoto rozsudku plyne, že pouhá existence nouzového stavu nemůže sama o sobě zakládat naplnění kriterií obsažených v ustanovení 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku s tím, že v předmětné trestní věci došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku jeho kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Závěrem oba shodně navrhli stížnosti pro porušení zákona vyhovět.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že obviněný M. P. byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 18. 2. 2021, sp. zn. 4 T 8/2021, za zločin krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a byl mu uložen společný trest odnětí svobody v trvání 27 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.
Jak bylo uvedeno shora trestného jednání pod bodem 2) výroku rozsudku se obviněný podle zjištění soudu dopustil v době, kdy byl Usnesením Vlády České republiky č. 957 dne 30. 9. 2020 vyhlášen nouzový stav pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS Co V-2, a to na dobu 30 dnů od 00:00 hodin dne 5. 10. 2020.
Podle §205 odst. 1 kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a
a) způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou,
b) čin spáchá vloupáním,
c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,
d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo
e) čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
Podle odst. 2 kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
Podle odst. 4 odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
Pokud stěžovatel namítal, že jednání kladené za vinu obviněnému pod bodem 2) bylo okresním soudem nesprávně kvalifikováno podle 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to pouze na základě skutečnosti, že obviněný čin spáchal v době nouzového stavu vyhlášeného usnesením Vlády České republiky č. 957 ze dne 30. 9. 2020 (s odkazem na závěry uvedené v rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021), Nejvyšší soud se s tímto názorem plně ztotožnil.
V této souvislosti Nejvyšší soud připomíná, že okolnost, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby u trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a jejíž naplnění zároveň znamená, že jde o zločin (§14 odst. 2, 3 tr. zákoníku), spočívá ve spáchání tohoto činu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Zákon zde tedy počítá s naplněním kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a přísnějším postihem pachatele trestného činu krádeže ve čtyřech případech. První dva jsou vázané na formální akt příslušného orgánu státu v podobě vyhlášení určitého stavu (stavu ohrožení státu nebo válečného stavu), byť podmíněného přesně definovanými předpoklady, další dva naopak nejsou podmíněné žádným formálním aktem státní moci, ale jen faktickou situací , která existuje v daném místě a čase (živelní pohroma nebo jiná událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek).
U znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže spočívajícího ve spáchání činu za živelní pohromy nebo za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek na rozdíl od stavu ohrožení státu nebo válečného stavu není výčet uzavřený (taxativní), ale formulace umožňuje podřadit pod zmíněný zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty celou řadu různých událostí, které vykazují odpovídající závažnost a jsou srovnatelné s ostatními okolnostmi výslovně vyjmenovanými v posledně citovaném ustanovení. Takovou „jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ je bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky v období asi od měsíce března 2020. Na tuto událost pak reagovala i vláda České republiky svým usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., jímž vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), nouzový stav na území České republiky (prodloužený do 17. 5. 2020), a usnesením č. 957 ze dne 30. 9. 2020. Jestliže tedy obviněný spáchal trestný čin krádeže jednáním dne 31. 10. 2020, stalo se tak formálně skutečně „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
Pokud jde o nouzový stav , spáchání činu za tohoto stavu není znakem kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, protože ho nelze zahrnout pod stav ohrožení státu ani válečný stav. Nouzový stav ovšem nelze v žádném případě považovat ani za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno, nebo aby se na něj odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Nejvyšší soud v této souvislosti poukazuje na rozhodnutí velkého senátu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, který zdůrazňuje, že kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k nyní aktuálnímu výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen. Rozhodující je jen existence takové jiné události, kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací.
Velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu ve svém rozhodnutí konstatoval, že je třeba posoudit, zda měl spáchaný trestný čin vůbec nějakou jinou než jen časovou souvislost s uvedenou událostí tak, aby byl namístě jeho podstatně přísnější trestní postih a jeho kvalifikace místo přečinu jako typově závažnějšího zločinu. Nejvyšší soud se neztotožnil s závěrem okresního soudu, že k naplnění okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, postačí, jestliže byl čin spáchán v době, kdy zde byla určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, a na místě jejího výskytu. S odkazem na rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 je zapotřebí uvést, že k tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1, 2 a 3 tr. zákoníku) posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 roků do 8 let), zde musí být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden apod. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže trestný čin pachatele bude zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd.
Ve výše uvedeném rozhodnutí dospěl velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu k závěru, z něhož je nutno v nyní projednávaném případě vycházet, tj. že možnost naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „ jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je třeba podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu jeho pachatelem. Takový vztah bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním).
V trestní věci obviněného M. P. rozhodoval okresní soud dne 18. 2. 2021, tj. před rozhodnutím velkého senátu (ze dne 16. 3. 2021) a s ohledem na tehdejší praxi soudů nebyla zjišťována žádná ze zmíněných věcných souvislostí obviněnou spáchaného trestného činu krádeže s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí v podobě výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, ani soud neuvedl, v čem se vůbec tato událost projevila na spáchání trestného činu krádeže. Faktem zůstává, že obviněný se trestného jednání dopustil odcizením zboží z z volného prodeje, kdy provoz prodejny nebyl nijak omezen.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že okresní soud při hodnocení skutkového stavu nepostupoval v souladu s požadavkem řádného určení všech znaků skutkové podstaty daného trestného činu a učinil tak nesprávné právní posouzení pokud u obviněného dovodil naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to pouze z důvodu časové (a místní) souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí.
Vzhledem k argumentaci výše uvedené Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 18. 2. 2021, sp. zn. 4 T 8/2021, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného M. P.. Podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a zároveň zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal věc Okresnímu soudu v Chomutově s tím, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V novém hlavním líčení se okresní soud bude důsledně zabývat nejen existencí časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, zda se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu a své konečné právní závěry bude náležitě kvalifikovat v kontextu právních názorů Nejvyššího soudu učiněných v tomto rozhodnutí, při respektování ustanovení §270 odst. 4 tr. ř. Na výrok o vině pak bude muset navázat i odpovídající nový výrok o trestu. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.).
Vzhledem k tomu, že obviněný t. č. vykonává trest odnětí svobody, který mu byl napadeným a nyní zrušeným rozsudkem Okresního soudu v Chomutově uložen, byl Nejvyšší soud současně povinen podle §275 odst. 3 tr. ř. rozhodnout o jeho případné vazbě.
Zde je namístě zmínit, že obviněný se svého jednání dopustil již před cca rokem a půl, v průběhu této doby na něj bylo působeno výkonem trestu odnětí svobody, uloženým mu v této trestní věci. Obviněný se rovněž s ohledem na zásadu zákazu reformationis in peius nemá důvod obávat zhoršení svého postavení, navíc část mu uloženého trestu vykonal. Rovněž nelze přehlédnout, že nic nebrání tomu, aby byl obviněnému nařízen výkon trestu odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 1 T 72/2022, a který obviněný doposud nevykonal. Za (zejména) takových okolností žádný důvod vazby podle §67 písm. a, b) či c) tr. ř. Nejvyšší soud shledal a proto rozhodl podle §273 odst. 3 tr. ř. tak, že se obviněný nebere do vazby.
Nejvyšší soud rozhodl o podané stížnosti pro porušení zákona v souladu s novelizovaným zněním ustanovení §274 odst. 3 písm. a) tr. ř. (viz zák. č. 418/2021 Sb.) v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. 7. 2022
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu